Všechny tyto výsledky vyplývají z žebříčků největších znečišťovatelů sestavených sdružením Arnika na základě dat ohlášených do IRZ za rok 2008. Data do této veřejně přístupné databáze hlásí samy jednotlivé provozy. Arnika na základě těchto údajů připravuje žebříčky dle skupin látek nebezpečných pro lidské zdraví a životní prostředí.
„K pozitivnímu vývoji u některých firem došlo proto, že investovaly do lepších ekologických opatření a v žebříčcích se teď umisťují na posledních příčkách,“ komentovala výsledky Mgr. Kateřina Hryzáková. V případě firmy IVAX Pharmaceuticals se jedná o výrazný pokles emisí dichlormethanu (5), látky pravděpodobně rakovinotvorné, o 26,5 tuny z loňských 28,9 tuny na letošních 2,4 tuny. Díky tomu již tato firma není na první příčce v emisích těchto látek. Podobně pozitivním příkladem je i výrobce izolací Rockwool a.s., který snížil emise formaldehydu (6) přibližně na 3 % původních emisí. Podle vyjádření firmy Rockwool a.s. – závod Bohumín došlo k razantnímu snížení emisí formaldehydu díky zavedení technologie umožňující větší a přesnější dávkování amoniaku, který váže volný formaldehyd. Firma také nahradila glukózovým sirupem cca 15 % pojidel používaných při výrobě.
„Nadále přetrvávají problémy se společností ArcelorMittal. Emise z tohoto podniku se příliš nezměnily. Podle hlášení například podnik vypustil do ovzduší 1170 tun prachových částic (7). Oproti loňskému roku se tyto emise snížily, celkové množství však stále zůstává alarmující. ArcelorMittal ohlašuje největší množství polétavého prachu PM10 ze všech provozů v ČR,“ upozornila Mgr. Vendula Krčmářová, vedoucí ostravské pobočky Arniky. „Nebezpečí prachových částic spočívá právě v jejich malé velikosti, jsou schopné na sebe navázat těžké kovy a snadno pronikají do plic“, dodala. Kvůli znečišťování například podal žalobu na firmu ArcelorMittal v uplynulých letech Ekologický právní servis.
O celkovém vysokém zatížení Ostravska svědčí umístění čistírny odpadních vod Ostrava na prvním místě celorepublikového řebříčku v emisích látek nebezpečných pro vodní organismy (8) a první místa firem z Moravskoslezského kraje v celorepublikových žebříčcích emisí dioxinů (9), oxidu uhelnatého (10) a polyaromatických uhlovodíků (11).
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto při zpracování dat z IRZ soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, rtuť, formaldehyd, styren a dioxiny.
V letošním roce ohlásilo informace do registru 97 provozoven, což je o 4 více než v roce předchozím. Nejčastěji ohlašovanými látkami byly v únicích do ovzduší amoniak, oxidy dusíku NOx/NO2, oxidy síry SOx/SO2 a oxid uhličitý, mezi nejčastěji nahlašované látky v přenosech odpady patřily olovo, chrom, zinek, nikl, měď, kadmium a arzen.
Kompletní žebříčky znečišťovatelů Moravskoslezského kraje pro rok 2008 jsou k dispozici zde: 
IRZ_Moravskoslezský_2008_zebricky.pdf
Poznámky:
(1) Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím České informační agentury životního prostředí CENIA. Lze ho nalézt na adrese www.irz.cz. Údaje o únicích vybraných chemických látek hlásí do registru samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pro rok 2008 zahrnuje IRZ hlášení o únicích a přenosech od 1168 podniků.
(2) Látky a jejich sloučeniny klasifikované IARC jako karcinogenní (skupina 1) (hlášené do IRZ): arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid.
(3) Látky a jejich sloučeniny klasifikované IARC jako karcinogenní (skupina 1) (hlášené do IRZ): arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid. Látky klasifikované jako pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka: 1,2,3,4,5,6- hexychlorcyklohexan (HCH), 1,2-dichlorethan (DCE), dichlordifenyltrichlorethan (DDT), dichlormethan (DCM), ethylbenzen, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), chloralkany (C10-13), chlordan, chlordecon, lindan, mirex, naftalen, nikl, olovo, polychlorované bifenyly (PCB), rtuť, styren, tetrachlorethylen, tetrachlormethan (TCM), toxafen, trichlorethylen a trichlormethan.
(4) Pokud jde o látky prokazatelně, pravděpodobně a možná rakovinotvorné, v roce 2007 jich firmy v Moravskoslezském kraji vypustily celkem 88348,3 kg, v roce 2008 pak celkem 44397 kg. Šlo tedy o pokles o 43951,3 kg. V případě látek prokazatelně rakovinotvorných činil pokles 12706,5 kg (z 22169,5 kg v roce 2007 na 9463 kg v roce 2008).
(5) Dichlormethan je široce používaným rozpouštědlem, zejména v chemickém průmyslu, je součástí účinných komponent v herbicidech a insekticidech. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny jej řadí k látkám možná karcinogenním pro člověka (skupina 2B). Jeho používání bude po nabytí platnosti nového předpisu EU ještě více omezeno než tomu bylo dosud. Více informací o této látce najdete zde: arnika.org/toxickelatky/dichlormethan-dcm
(6) Formaldehyd zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) celkem nedávno mezi prokazatelně karcinogenní látky pro člověka. Je to rovněž látka mutagenní, vyvolává alergie a poškozuje horní cesty dýchací, dráždí oči. Více informací o této látce najdete zde: arnika.org/toxickelatky/formaldehyd
(7) Podrobnosti o polétavém prachu PM10 najdete na webové stránce /poletavy-prach-pm-sub-10-sub
(8) Látky nebezpečné pro vodní organismy jsou zvoleny podle tzv. R vět. Ovšem přestože jsou nebezpečné pro vodní organismy, u třetiny z vybraných látek (např. u tetrachlorethylenu anebo trichlorbenzenů) není v IRZ stanovena povinnost ohlašovat jejich přímé úniky do vody. Není jednoduché srovnávat nebezpečnost jednotlivých látek, pro jejich nebezpečnost pro vodní prostředí neexistují nějaké všeobecně uznávané koeficienty, jimiž by bylo možné vypouštěné množství látek vynásobit, jako je tomu v případě látek poškozujících ozonosféru.
(9) Dioxiny - látky nebezpečné i ve stopovém množství vznikají například při spalování odpadu obsahujícího chlorované látky či jako vedlejší produkty v chemické výrobě, kde se používá chlór (při výrobě pesticidů, bělení papíru chlórem apod.). Dioxiny a příbuzné látky jako DDT či polychlorované bifenyly (PCB), označované jako perzistentní organické látky (POPs) v již velice malých dávkách způsobují hormonální poruchy, ohrožují reprodukci živočichů včetně člověka, mají na svědomí poškození imunitního systému a některé z nich způsobují rakovinu. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Více zde: arnika.org/toxickelatky/dioxiny
(10) Oxid uhelnatý je hořlavý a prudce jedovatý bezbarvý plyn bez zápachu, který je hlavním produktem nedokonalého spalování materiálů s obsahem uhlíku. Oxid uhelnatý v atmosféře reaguje fotochemickými reakcemi s jinými látkami, zejména s hydroxylovým radikálem, čímž se rozkládá, avšak na druhou stranu tyto reakce zvyšují koncentrace methanu a především škodlivého přízemního ozonu v ovzduší (fotochemický smog). V konečném důsledku je možné oxid uhelnatý díky jeho přeměně na oxid uhličitý označit rovněž jako skleníkový plyn. Malé koncentrace oxidu uhelnatého, které se mohou vyskytovat i běžně v ovzduší například ve městech, mohou způsobit vážné zdravotní potíže zejména lidem trpícím kardiovaskulárními chorobami (angina pectoris). Více zde: arnika.org/toxickelatky/oxid-uhelnaty
(11) Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) - pro svou schopnost dlouhodobě přetrvávat v životním prostředí a zdravotní závažnost (projevují toxické, karcinogenní a mutagenní vlastnosti) jsou považovány za typické představitele perzistentních organických polutantů (POPs). Více zde: arnika.org/toxickelatky/polycyklicke-aromaticke-uhlovodiky-pahs
Tato aktivita je součástí projektu Chemická bezpečnost občanů Evropy, který byl finačně podpořen z prostředků Evropské komise prostřednictvím Zastoupení EK v ČR.
