Mokřady skýtají velké bohatství jak z hlediska biologické rozmanitosti, tak ochrany před povodněmi. Dosud je však často nedostatečně chráníme a málo si vážíme možností, jak využívat jejich služeb při hospodaření s vodou v krajině. Mokřady plní nezastupitelnou funkci, kdy v době větších dešťových srážek v sobě vodu akumulují a v sušších obdobích ji postupně vydávají. Významně tak ovlivňují také klima v krajině. Vodní toky ve své přírodní podobě, tedy obklopené přirozenými říčními nivami a mokřady, umožňují bezpečný rozliv při vyšších stavech vody. Funkční mokřad dokáže zadržet stonásobně větší množství vody, než napřímený vodní tok uzavřený v betonovém korytě. Cenné biotopy má za cíl chránit tzv. Ramsarská úmluva, od jejíhož podepsání právě dnes uplyne 40 let.
„Bohužel i dnes vznikají nebo se plánují projekty, které zasahují říční nivy a okolní společenstva. Příkladem může být i uvažovaný plavební stupeň u Děčína,“ upozornila Ing. Jana Vitnerová, vedoucí kampaně Arniky nazvané „Člověk a voda“. „Přitom za cenu jediného jezu, který pomůže maximálně podnikatelským zájmům lodních dopravců, může vzniknout několik protipovodňových opatření, která by ochránila mnohá města,“ doplnila Jana Vitnerová. Jez by navíc znamenal likvidaci slepých ramen Labe a okolního lužního lesa, místo nichž by vzniklo několik desítek metrů betonového břehu. Stavbou jezu by tak utrpěly také podmínky pro tažné i zimující ptactvo. K silně ohroženým druhům ptáků vyskytujícím se u dolního toku Labe je například ledňáček říční.
Smyslem Ramsarské úmluvy je chránit mokřady především s ohledem na vodní ptactvo. Každá země má dle Ramsarské úmluvy vyhlásit na svém území minimálně jeden mokřad mezinárodního významu a současně podporovat zachování i dalších mokřadů zejména zřizováním chráněných území. V České republice je nyní evidováno celkem 12 mokřadů s mezinárodním významem, například Šumavské rašeliniště, Třeboňské rybníky, Litovelské Pomoraví či Poodří. „Kromě těchto území chráněných Ramsarskou úmluvou bychom však měli zejména přehodnotit svůj celkový přístup k hospodaření v krajině. Často jsou totiž likvidovány právě mokřady velmi cenné pro schopnost krajiny hospodařit s vodou,“ zdůraznila Jana Vitnerová z Arniky.
Dobrým příkladem, kdy byla krajině a vodnímu toku navrácena přirozená funkce, může být revitalizace v Luhu u Telče, která proběhla na 700 m toku tamního potoka. Její cena byla cca 1,5 mil Kč a v celé lokalitě je nyní zadržováno 300x více vody, než tomu bylo v původním stavu. Podrobnosti o tomto a dalších projektech revitalizací vodních toků najdete na webu Arniky www.arnika.org/revitalizacni-projekty-v-cr. Příkladem ze zahraničí může být také nedávno zahájený projekt na rozšíření záplavového území o území cca 400 ha v německé spolkové zemi Braniborsko.
Další informace:
- Stránky Arniky věnované ochraně vod: www.arnika.org/voda
- Oficiální stránky Ramsarské úmluvy: www.ramsar.org
Sekretariát Ramsarské úmluvy formuloval u příležitosti 40. výročí podpisu konvence 12 klíčových témat pro ochranu mokřadů. Kampaň na podporu těchto základních zpráv, které Ramsarská úmluva nese, bude pokračovat po celý rok. K hlavním tématům patří například význam mokřadů pro koloběh uhlíku v životním prostředí, hledisko ochrany biologické rozmanitosti, spojení ochrany mokřadů a turistiky či otázka ochrany mokřadů vzhledem k urbanizaci. Více zde: www.ramsar.org/cda/en/ramsar-activities-40ramsar-40-messages/main/ramsar/1-63-443-490_4000_0
Od 2. do 5. února 2011 se v Blansku koná konference ke 40. výročí Ramsarské úmluvy nazvaná Mokřady a klimatická změna. Pořadatelem konference je Český ramsarský výbor, poradní orgán Ministerstva životního prostředí ve věcech ochrany mokřadů, a expertní skupina Českého ramsarského výboru. Podrobnosti na stránkách konference: www.mokrady2011.cz.
