„Pokles úniků potenciálně rakovinotvorných látek způsobil především fakt, že ze žebříčků největších znečišťovatelů zmizel provoz výrobce hudebních nástrojů Amati Denak v Hradci Králové, který v roce 2006 vypustil do ovzduší přes 10 a půl tuny trichlorethylenu (2). „Podle vyjádření firmy se tak stalo vlivem uzavření výroby, v níž probíhalo lakování a tím i uvolňování nebezpečné látky. Věříme, že právě eliminace úniků trichlorethylenu z tohoto provozu přispěla nejvíce ke snížení množství vypouštěných nebezpečných látek v Královéhradeckém kraji“, komentuje pozitivní změnu ve znečišťování životního prostředí RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky (3), látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky (4), skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy (5), rtuť (6), formaldehyd (7), styren (8) a dioxiny (9).
Na rozdíl od provozu Amati Denak již nelze chválit fakt, že se v Královéhradeckém kraji podle hlášení v IRZ objevilo více velkých zdrojů úniků styrenu, konkrétně například laminátovna Peter GFK v Kocbeřích na Trutnovsku. Současně se ve všech případech také zvýšily emise styrenu do ovzduší ze všech provozů ohlašujících do IRZ v tomto kraji. Styren a formaldehyd jsou také dvěma látkami, jejichž emisemi se provozy z Královéhradeckého kraje probojovaly i do celostátních tabulek největších znečišťovatelů vyhlášených Arnikou 30. září tohoto roku, a to v obou případech na osmé místo. V případě formaldehydu se jedná o provoz Saint Gobain Orsil v Častolovicích i přesto, že tento provoz meziročně svoje emise formaldehydu snížil.
Stejně jako ve většině případů největších znečišťovatelů v České republice, i v Královéhradeckém kraji zvýšili celkové emise průmysloví původci skleníkových plynů.
Informace o únicích a přenosech chemických látek letos na území Královéhradeckého kraje do registru ohlásilo 77 provozů, což je o jeden méně ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanou látkou byl amoniak v emisích do ovzduší. Informace potřebné k podrobnějšímu srovnání s předešlými lety lze najít na této stránce.
Kompletní žebříčky znečištění pro Královéhradecký kraj (soubor ke stažení)
Poznámky:
(1) Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR. Lze ho nalézt na adrese www.irz.cz . Údaje do registru hlásí samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pro rok 2007 zahrnuje IRZ hlášení o únicích a přenosech od 1088 podniků, což je přibližně stejný počet jako v předchozím roce, kdy jich bylo 1079.
(2) Trichloretylen je uměle vyráběnou látkou, která se jinak v přírodě nevyskytuje. Špatně se rozpouští ve vodě. Je vysoce hořlavý a těkavý. Více než 80 % trichlorethylenu se používá pro odmašťování páry a pro čištění kovových dílů. Jde o látku, která je považována za pravděpodobně karcinogenní – podle klasifikace Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny řazenou do skupiny 2A. U lidí, kteří po mnoho let pili vodu ze studní vysoce kontaminovaných trichlorethylenem byl například zaznamenán větší výskyt dětské leukemie. Více informací viz tato stránka
(3) Látky či jejich sloučeniny klasifikované Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (kategorie 1)a potenciálně karcinogenní (kategorie 2A, 2B).
(4) Látky označené jako mutagenní v jejich charakteristikách zveřejněných na oficiálních stránkách IRZ. Konkrétně se jedná o následující látky: anthracen, 1,2-dichlorethylen (DCE), ethylenoxid, fenoly, formaldehyd, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), trichlorethylen a vinylchlorid.
(5) Látky nebezpečné pro vodní organismy jsou zvoleny podle tzv. R vět. Ovšem přestože jsou nebezpečné pro vodní organismy, u třetiny z vybraných látek (např. u tetrachlorethylenu anebo trichlorbenzenů) není v IRZ stanovena povinnost ohlašovat jejich přímé úniky do vody. Není jednoduché srovnávat nebezpečnost jednotlivých látek, pro jejich nebezpečnost pro vodní prostředí neexistují nějaké všeobecně uznávané koeficienty, jimiž by bylo možné vypouštěné množství látek vynásobit jako je tomu v případě látek poškozujících ozonosféru.
(6) Informace o rtuti a jejím působení na lidské zdraví najdete zde.
(7) Formaldehyd zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) celkem nedávno mezi prokazatelně karcinogenní látky pro člověka. Je to rovněž látka mutagenní, vyvolává alergie a poškozuje horní cesty dýchací, dráždí oči. Patří k významným kontaminantům vnitřního prostředí bytů, kam se uvolňuje například z nábytku. Více informací o této látce najdete na této stránce.
(8) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce zde.
(9) Dioxiny zahrnují dvě skupiny chemických látek: polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany. Jde o látky nebezpečné již ve stopových koncentracích, a proto gram představuje již závažné množství těchto látek. Více informací o dioxinech najdete na této stránce.
Tato aktivita je součástí projektu Chemická bezpečnost občanů Evropy, který byl finačně podpořen z prostředků Evropské komise prostřednictvím Zastoupení EK v ČR.
