Nebezpečně vysoké limity pro tři toxické bromované zpomalovače hoření (1) v odpadech prosadili zástupci Evropské unie včetně České republiky. Stalo se to na jednání mezinárodních úmluv o chemických látkách a odpadech v Ženevě (2). Vysoké limity jsou problematické hlavně proto, že budou sloužit jako doporučení pro nastavení limitů ve všech státech světa. Přítomnost těchto látek testovala Arnika ve spolupráci s mezinárodní sítí IPEN (3) v Rubikových kostkách. V Česku se tyto látky používají například v Synthosu v Kralupech nad Vltavou, kde vyrábějí polystyren k zateplování budov. Všechny tři jmenované zpomalovače hoření přetrvávají dlouho v životním prostředí a kumulují se v živočišných tkáních. Poškozují hormonální systém a mají negativní vliv na vývoj nervové soustavy u dětí a jejich inteligenci.
Africké země vyjádřily rozčarování nad návrhem Evropské unie recyklovat odpad z výrobků s vysokým obsahem toxických zpomalovačů hoření do nových produktů, a to včetně hraček pro děti, obalů na potraviny, termohrnků anebo materiálů pro zařízení v bytech. „Výhodou dětí v Evropské unii je, že jejich státy mají více laboratoří, které budou schopné toxické látky odhalit a ochránit je, jenže děti v Africe takové štěstí nemají. Nechceme toxické látky z recyklovaných plastů v hračkách ani pro naše děti, ani pro děti v Evropě, a obáváme se, že levné výrobky z recyklátu zaplaví především rozvojové země, včetně těch afrických,“ řekl Tadesse Amera z etiopské nevládní organizace PAN, která léta bojuje proti vývozu elektronického šrotu. „Ze zemí EU k nám proudí spousta elektrošrotu už teď a zdá se, že EU chce tuto zátěž toxickými látkami dále zvýšit,“ doplnil Amera.
„Jako organizace z členského státu Evropské unie se musíme za představitele EU stydět. Je smutné vidět, jak stejná síla, která pomohla na svět jedné z nejdůležitějších mezinárodních úmluv o toxických látkách, Stockholmské úmluvě (4), ji dnes pohřbívá. Představitelé států osmadvacítky dali přednost ekonomickým zájmům firem působících v EU před ochranou lidského zdraví a životního prostředí. Je to jed, který otráví Evropskou unií prosazovanou zelenou ekonomiku,“ řekl předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík.
Česká nevládní organizace Arnika provedla testy například na oblíbených Rubikových kostkách. Analýzy prokázaly, že se toxické látky v hračkách skutečně nacházejí. Důvodem je mimo jiné právě fakt, že jsou vyráběny z recyklovaných plastů z elektrošrotu. Více informací a studie ke stažení jsou na http://arnika.org/arnika-zverejnila-prezentovala-mezinarodnimu-foru-v-zeneve-studii-o-toxickych-latkach-v-rubikovych-kostkach
Uvedené toxické látky se ve velké míře používaly či stále ještě používají v čalounění, v plastových částech elektroniky anebo polystyrenu pro tepelnou izolaci budov. Všechny tyto látky jsou na seznamu látek zakázaných Stockholmskou úmluvou, ale pro všechny platí poměrně široké výjimky prosazené dříve také Evropskou unií.
Návrh EU dovolí nejen použití toxických recyklovaných výrobků spotřebiteli v Evropě, ale současně dovolí potenciální vývoz odpadů z nich z rozvinutých států do rozvojových či chudších zemí. Ty pak ponesou zátěž toxickými látkami, aniž by měly technologie, které si s nimi poradí. To už se ostatně děje, jak přiznal na jednání zástupce německé vlády při výměně názorů s Čínou. „Je to opravdu podivný dárek v Roce rozvojové pomoci. Zátěž toxickými látkami je spojená se zdravotními riziky a dopadá na ty nejchudší v rozvojových zemích,“ komentoval rozhodnutí EU Petrlík.
Stejný limit pro tzv. nízký obsah perzistentních organických polutantů (POPs)v odpadech – tedy práh, po jehož překročení je nutné se toxicitou odpadu detailně zabývat a hledat cesty k bezpečné likvidaci -, jaký EU prosazuje pro polybromované difenylétery (PBDE) a HBCD ve výši 1000 mg/kg, je pro srovnatelně toxické polychlorované bifenyly dvacekrát přísnější. Odborní poradci EU přitom už před několika lety konstatovali, že při nastavení tak vysokého limitu pro POPs v odpadech se téměř nepodaří zachytit žádný z odpadů obsahujících ten nejnebezpečnější z bromovaných difenyléterů – penta-BDE. Podle Arniky nastavuje EU limity pro POPs tak, že je možné se vyhnout vyčištění odpadů od těch nejnebezpečnějších látek. „Opakuje se stejná historie jako s nastavením limitu pro dioxiny v odpadech, podle kterého vlastně žádný z nebezpečných odpadů, například popílků ze spaloven odpadů, nemusí být pořádně vyčištěn a dokonce jej lze používat při stavbě veřejných komunikací, jak jsme zjistili u liberecké spalovny,“ řekl Petrlík.
Infografika k tématu je ke stažení na http://ipen.org/sites/default/files/styles/large/public/Screen%20Shot%202015-05-08%20at%209.22.34%20AM.png?itok=Gh3X0Q8M
Poznámky:
(1) Jde například o následující látky, jejichž popis a působení na zdraví jsou k dispozici na uvedených odkazech: - HBCD (hexabromcyklododekan): http://arnika.org/hbcd-hexabromcyklododekan - PBDE (polybromované difenylétery pentaBDE a oktaBDE): http://arnika.org/pbde-polybromovane-difenylethery
(2) Od 4. do 15. května 2015 se v Ženevě koná společná schůzka tří mezinárodních úmluv: Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu a Stockholmské úmluvy o perzistentních organických látkách. Stanovení tzv. low POPs conten level (nízkého obsahu POPs v odpadech) a export elektroodpadu z rozvinutých do rozvojových zemí jsou vedle doplnění dalších látek na seznam Stockholmské a Rotterdamské úmluvy hlavními tématy schůzky.
(3) IPEN je celosvětová síť více než 700 organizací pracujících ve stovce zemí na eliminaci perzistentních organických polutantů (dlouhodobě přetrvávajících toxických látek) ze životního prostředí. Více informací je na www.ipen.org a aktuality na Twitteru: @ToxicsFree
(4) Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách (POPs) z roku 2001 klíčový dokument v úsilí zbavit svět polychlorovaných bifenylů (PCB), dioxinů a furanů a devíti vysoce nebezpečných pesticidů a dalších nebezpečných látek. Více informací je na http://arnika.org/stockholmska-umluva
