Součástí mnoha materiálů jsou látky, které mohou poškodit lidské zdraví. U PVC se jedná především o ftaláty (1), adipáty nebo bisfenol A (2). Tyto látky nejsou v PVC pevně vázány a během používání se mohou uvolňovat a dostávat do lidského těla. „Obzvláště citlivý je k působení těchto látek dětský organismus. Určité druhy ftalátů také ohrožují schopnost reprodukce, způsobují vrozené vady a neplodnost. Některé studie (3) přičítají zhoršení průběhu astmatických a alergických onemocnění právě velkému množství PVC výrobků, které nás obklopuje, respektive látkám, které se z tohoto materiálu uvolňují“, vysvětlila Mgr. Vendula Kubačáková z Arniky, která je spoluautorkou publikace Domácí průvodce po toxické galaxii. „V brožurce lidé získají jednoduché instrukce a rady, například jak najít netoxické nebo alespoň méně škodlivé alternativy pro vybavení domácnosti. Součástí průvodce je také slovníček s názvy, vlastnostmi a účinky těchto látek na lidské zdraví“, stručně vysvětlil obsah publikace další z jejích autorů Kamil Repeš.
Z polyvinylchloridu neboli PVC se vyrábí celá škála produktů od sprchových závěsů, okenních rámů či podlahových krytin až po hračky nebo zdravotnické prostředky. Obsah rizikových ftalátů je v potravinových obalech nebo hračkách limitován zákony v celé Evropské unii, které Česká republika převzala do své legislativy. Jak vyplynulo z několika testů hraček z PVC, které Arnika v minulosti nechala provést, ne všichni výrobci normy dodržují. Důkazem může být i nedávné stažení hračky tučňáka (4) s nadměrným množstvím di-isononyl ftalátu (DINP) z obchodů.
Podle Venduly Kubačákové je používání PVC a dalších rizikových materiálů mnohdy zbytečné. „Na trhu existuje řada zdravotně i ekologicky vhodnějších materiálů, které jsou dnes běžně k dostání,“ dodala Kubačáková.
Přednáška Arniky se uskuteční v rámci festivalu Světový týden respektu k porodu v kině Perštýn, Na Perštýně 6, Praha 1 v pondělí 18. května od 10 hodin. Během festivalu, jenž organizuje Hnutí za aktivní mateřství, proběhne řada akcí zaměřených na těhotenství, porod a rodičovství.
Poznámky:
(1) Ftaláty neboli estery kyseliny ftalové představují skupinu asi 40 látek. V PVC se používají jako změkčovadla. Své uplatnění však našly také v kosmetice či jako insekticidy nebo adhesiva. Z důvodů negativních zdravotních důsledků, bylo používání těch nejrizikovějších omezeno například při výrobě hraček a výrobků pro děti nebo v kosmetice. Jedná se o těchto šest ftalátů: di-isononyl ftalát (DINP), di-n-octyl ftalát (DNOP), di-iso-decyl ftalát (DIDP), butyl benzyl ftalát (BBP), dibutyl ftalát (DBP), di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP). Hlavní nebezpečí, které je s těmito látkami spojováno, spočívá v jejich negativním vlivu na hormonální a reprodukční systém. Nezanedbatelné jsou také jejich účinky na játra, ledviny, plíce a na srážlivost krve.
(2) Člověk je nejčastěji vystaven negativnímu působení bisfenolu A (BPA) konzumací potravin balených či připravovaných v plastech, které tuto látku obsahují (polykarbonát, PVC). BPA je od 30. let 20. století znám jako látka narušující hormonální systém (anglicky Endocrine Disrupting Chemical – EDC) a v posledních deseti letech je jeho působení spojováno s překvapujícím počtem nemocí. Stále více vědeckých studií řadí bisfenol A mezi příčiny nemocí či poruch jako je neplodnost, obezita, rakovina prsu a prostaty, cukrovka, špatná funkce štítné žlázy a dokonce syndrom nedostatku pozornosti. Všechny tyto poruchy byly pozorovány dokonce i tehdy, když se jednalo o vystavení velmi nízkému množství bisfenolu A (nedosahující dávky užívané v tradiční toxikologii).
(4) Viz zprávu hlavního hygienika
(5) Projekt Chemická bezpečnost občanů Evropy Arnika zahájila na konci minulého roku. Více v tiskové zprávě
Další informace:
Tématu reprotoxických látek, tedy chemických látek negativně ovlivňujících lidskou reprodukci je věnována kniha Generace v ohrožení (Generations at Risk), kterou v českém překladu Arnika také nedávno vydala.
Arnika přednášku pořádá jako součást projektu „Chemická bezpečnost občanů Evropy“, jenž má za cíl rozvinout diskusi o ochraně občanů Evropy před nebezpečnými chemickými látkami. Projekt finančně podpořila Evropská komise.
Tato aktivita je součástí projektu Chemická bezpečnost občanů Evropy, který byl finačně podpořen z prostředků Evropské komise prostřednictvím Zastoupení EK v ČR.
