Čtyři lidské životy a hmotné škody, které přesáhly jednu miliardu korun. Taková byla bilance ničivých povodní, které v roce 1997 postihly šumperský okres. I když samotný Šumperk byl zaplaven jen částečně, vyšplhaly se zde škody do desítek milionů korun.
O tom, jaké škody povodně napáchaly a jaké byly jejich hlavní příčiny, pojednává unikátní výstava sdružení ARNIKA „Za záchranu řeky Opavy“. Obyvatelé Šumperka ji budou moci navštívit v parku před muzeem od pondělí 22. 7. od 10:00 hodin do středy 24. 7. do 16:00 hodin. V úterý bude otevřena od 10:00 do 18:00 hod. ARNIKA se jejím prostřednictvím snaží bojovat za záchranu (nejen) tohoto vodního toku. „Protipovodňová ochrana je pro lidi žijící v blízkosti řek základní životní potřebou, dá se ale dělat různě. My dáváme přednost úpravám, které jsou k přírodě šetrné anebo dovolují řece vrátit se co nejblíže k přirozenému stavu,“ vysvětluje Lenka Daňhelová ze sdružení ARNIKA Ostrava. Formou série fotografií putovní výstava zachycuje a ukazuje, jak člověk přispěl k ničivému průběhu povodní. “Regulace, napřimování toků, zástavba říčních niv či špatné hospodaření v lesích jsou důvody, proč se voda nedrží v místech. Naopak nabírá na rychlosti a na síle a smete všechno, co jí stojí v cestě,” říká Daňhelová. Její slova dokazuje přibližně 40 fotografií rozmístěných na sedmi tématických panelech. Jsou z nich dobře patrné chyby v lesním hospodářství či nevhodné regulace vodních toků – tedy hlavní z příčin povodní. Jak těmto katastrofám vhodně předejít, zase ukazují fotografie z těch zemí, kde se již stačili poučit. „U nás jsme se zatím bohužel žádného poučení nedočkali. Pět let po povodních jsou řeky v ČR upravovány starým způsobem, aniž by se vodohospodáři pozastavili nad tím, že existují účinnější a zároveň šetrnější metody,“ uvedl mluvčí ARNIKY Marek Jehlička. Ten upozornil, že jejich tlak nyní pociťují například obyvatelé Nových Heřminov na Bruntálsku. Zde správce toku, Povodí Odry, prosazuje vybudování retenční nádrže, která by zaplavila celou obec. O megalomanské stavbě, která by stála na řece Opavě pod obcemi, jež byly při povodních v roce 1997 postiženy povodněmi vůbec nejhůř, přitom nepravdivě tvrdí, že vyřeší protipovodňovou ochranu v celém povodí Opavy. „Abychom mohli následky povodně zmírnit, musíme dát vodě možnost co nejdéle zůstat v krajině, aby odtékala pozvolna, ne najednou. Toho nedosáhneme betonováním a narovnáváním koryt - je třeba naopak, tam kde je to možné, dát řece příležitost přirozeně meandrovat. K zásadním opatřením patří neničit mokřady a nebudovat stavby v říčních nivách,“ dodává Daňhelová k významu výstavy.
