TBILISI/PRAHA – Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) patří gruzínské hlavní město Tbilisi mezi trojici evropských měst s nejvíce znečištěným ovzduším. Na jeho následky zemřou každoročně skoro čtyři tisíce lidí (1). Přesná data však chybí, a to zejména z menších měst. Nevládní organizace Arnika (Česká republika) a Green Pole (Gruzie) (2) dnes pokřtily první stanici občanského monitoringu znečištění ovzduší AirGE (3). Do konce roku jich dobrovolníci vyrobí asi tři desítky a rozmístí po celé Gruzii. Důkladná znalost problému je prvním krokem k jeho řešení, říkají ekologičtí aktivisté.
AirGE je název celé sítě občanského monitoringu znečištění ovzduší a prototypu stanice. Ty vyrábí svépomocí skupina dobrovolníků nevládní organizace Green Pole ve Tbilisi. O instalaci stanice na svůj dům či byt může požádat kterýkoliv obyvatel či obyvatelka Gruzie. Dobrovolníci zapojení do sítě musí zajistit její připojení k elektřině a internetu a umožnit technikům Green Pole její technický servis v případě potřeby.
Podle zprávy WHO zemře každý rok v Tbilisi na následky špatného ovzduší 3 741 lidí. Hodnoty zde trojnásobně překračují úroveň znečišťujících látek, již lze podle WHO považovat za bezpečnou.
„Ve Tbilisi chybí funkční systém veřejné dopravy a technický stav soukromých vozidel je tristní. K vysoké míře znečištění přispívá prašnost způsobená stavebním ruchem. O situaci v jiných městech Gruzie nevíme prakticky nic. Státní síť monitoringu ovzduší získává data pouze ze sedmi stanic, což je naprosto nedostačující,“ vysvětluje zakladatel občanského sdružení Green Pole Giorgi Jafaridze. „Občanský monitoring pomáhá v mnoha zemích světa získávat chybějící informace. Nyní bude mít svou síť také Gruzie,“ dodává.
Na projektu AirGE se podílí také česká nevládní organizace Arnika. Právě Česko je příkladem toho, jak se dá znečištění ovzduší výrazně snížit. V 80. letech dvacátého století patřilo ovzduší v tehdejším Československu k nejhorším v celé Evropě. „Přestože znečištění je v dnešní České republice stále vysoké, za posledních třicet let se radikálně snížilo,“ říká Martin Skalský, předseda Arniky. „Dostupnost podrobných dat o životním prostředí je nezbytným prvním krokem. Na jejich základě je možné začít jednat. Věříme, že zapojení místních obyvatel do monitoringu vytvoří podmínky pro jejich účast při řešení tohoto problému,“ uvedl.
FOTOGALERII Z VÝROBY STANICE NAJDETE ZDE
Zatímco území Gruzie dnes pokrývá sedm automatických měřicích stanic, Českou republiku aktuálně monitorují dvě stovky. Obě země přitom mají podobnou rozlohu. „Po konci komunistického režimu v roce 1989 jsme začínali od nuly. Do té doby podléhaly ekologické informace utajení,“ popisuje Blanka Krejčí, vedoucí oddělení monitoringu ovzduší ČHMÚ (4) v průmyslovém městě Ostrava, která se dnes jako expertka zúčastnila kulatého stolu organizovaného při příležitosti oficiálního představení projektu ve Tbilisi. „Důležitá je politická podpora, stabilní financování a dobrá strategie. Monitoring ovzduší je dlouhodobý projekt a pokud se na začátku nenastaví správně, jen bezúčelně utratíme peníze,“ nabízí zkušenosti odbornice (5).
Spolupráci české Arniky a gruzínského Green Pole finančně podporuje Program transformační spolupráce MZV ČR. Velvyslanec České republiky v Gruzii Petr Mikyska tuto aktivitu hodnotí v kontextu gruzínského vývoje jako velmi smysluplnou: „Občanský monitoring vnímám jako vhodný doplněk institucionalizovaného státního monitoringu čistoty ovzduší. Téma totiž patří mezi priority gruzínské vlády i spolupráce EU s Gruzií v rámci Ekonomického a investičního plánu (Improved Air Quality – Helping over 1 million people in Tbilisi breathe cleaner air). V tomto ohledu může Česká republika nabídnout sdílení bohatých zkušeností s úspěšným zavedením státního i občanského monitoringu ovzduší v hlavním městě i v dalších regionech Gruzie. Věřím, že spojeným úsilím vládního i nevládního sektoru se podaří zásadně zlepšit kvalitu ovzduší v Gruzii, snad tedy i s přispěním České republiky,“ uzavírá.
Poznámky:
(1) V oblasti životního prostředí je celosvětově jedním z největších problémů znečištění ovzduší. Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila údaje o znečištění 4 300 měst ve 108 zemích světa. Výzkum ukazuje, že prakticky všechny evropské metropole zasahuje příliš vysoká úroveň znečištění mikroskopickými částicemi prachu (PM), jež na sebe váží různé toxické látky. Za nejkritičtější označila WHO situace v turecké Ankaře, severomakedonské Skopji a gruzínském Tbilisi. Právě v Gruzii, podle stejné zprávy, zemře každý rok na následky špatného ovzduší 3 741 lidí – hodnoty zde trojnásobně překračují úroveň znečišťujících látek, již lze podle WHO považovat za bezpečnou. Více ZDE. Kompletní databázi kvality ovzduší WHO vydanou roku 2022 najdete ZDE.
(2) Arnika je česká nevládní organizace, která od roku 2001 spojuje lidi usilující o lepší životní prostředí. Jejím posláním je chránit přírodu a zdravé prostředí pro budoucí generace doma i ve světě. Dlouhodobě prosazujeme méně odpadů a nebezpečných látek, živé řeky a pestrou přírodu a právo občanů rozhodovat o životním prostředí.
Green Pole je gruzínská nevládní organizace, která vede kampaň „Moje město mě zabíjí“. Ta má upozornit na problematiku těžce znečištěného ovzduší v gruzínských městech, zejména ve Tbilisi, a na zdravotní následky tohoto stavu.
(3) AirGE je název stanice a zároveň i celé sítě občanského monitoringu znečištění ovzduší. Kampaň navazuje na zkušenost Arniky s asistencí při budování obdobné sítě v Ukrajině a Bělarusi. Více o projektu ZDE.
(4) Český hydrometeorologický ústav, Oddělení kvality ovzduší, Ostrava, více informací ZDE.
(5) Prezentace Blanky Krejčové z ČHMÚ Ostrava je dostupná ZDE.
