Změny územního plánu
Územní plán člení Prahu na jednotlivé plochy. Každé z nich je přiřazena určitá funkce - mohou být určeny pro výstavbu, pro administrativu, pro obchod nebo služby, pro zeleň anebo výstavbu škol, nemocnic či silnic. Pokud někdo nesouhlasí s tím, k čemu je určený jeho pozemek, může požádat o změnu územního plánu. Právě změny jsou v Praze velkým problémem, protože se stovky pozemků se zelení změnily ze zeleně na stavební parcely. Vzhledem k nepřehlednosti podkladů a náročnosti schvalovacího procesu podléhají malé kontrole veřejnosti - lidé se o změnách mnohdy nedozví. Téměř každý měsíc se na zasedání zastupitelstva projednávají další a další změny územního plánu. Změny územního plánu se schvalují ve stejném procesu jako samotný územní plán. Vlastníci dotčených nemovitostí a takzvaní zástupci veřejnosti mohou podávat ke každé dílčí změně námitky. Vyjadřovat se mohou i spolky. Pokud zastupitelstvo námitkám a připomínkám nevyhoví, je možné podat žalobu.
Každou z nich musí schválit hlasováním zastupitelstvo Prahy. Náš manuál vám pomůže se vyznat v územním plánu a v jeho změnách.
Zajímá vás, která změna se týká vašeho okolí? Podívejte se do výkresů k územnímu plánu nebo na Geoportál. Více o tom, jak s těmito online informace pracovat, najdete v našem manuálu.
Z historie změn a úprav územního plánu
V Praze se pořizovaly, často pro potřeby developerů, tisíce změn a stovky z nich zastupitelé také schválili. Některým z těch nejproblematičtějších jsme se věnovali v publikaci 30 změn územního plánu Prahy. Kromě změn se v Praze do územního plánu zasahovalo také tzv. úpravami. Jednalo se v podstatě o utajený proces, kdy se zvyšovala hodnota pozemku jen úřednickým razítkem. Prostřednictvím úprav bylo možné bez větších problémů postavit namísto třípatrových domů věžáky nebo namísto bytů kanceláře. Toto kupčení s pozemky zarazil Nejvyšší správní soud až v roce 2013. Do té doby stihli úředníci přihrát investorům skoro v tisícovce případů výrazně rozsáhlejší možnosti výstavby. Změny územního plánu na Magistrátu běží dál, některé jsou potřebné, jiné ovšem stále slouží hlavně zájmu soukromých developerských firem a jsou nešetrné vůči životnímu prostředí.