Prověřujeme územní studii Bubny z hlediska adaptačních opatření
Prověřili jsme nejen z hlediska adaptačních opatření některé části územní studie Bubny-Zátory, která má umožnit zástavbu brownfiledu mezi Vltavskou a nádražím Holešovice, a také území bývalé elektrárny u Výstaviště. Vzhledem k tomu, že v průběhu veřejného projednání byla k navržené změně územního plánu i podkladové studii vznesena řada připomínek jak ze strany městské části, tak spolků a veřejnosti, nebyla změna územního plánu dosud vydána. Je tedy stále ještě čas některé věci změnit. Územní studii zadával i konzultoval Institut plánování a rozvoje. Využil při tom své vlastní manuály pro veřejná prostranství či stromy v ulicích a hospodaření se srážkovou vodou?
Pojďme se podívat, jak bude vypadat typická ulice v plánované čtvrti, která má propojit Holešovice s Letnou. Je rozdíl, jestli domy budou mít sedm podlaží a jedno ustupující, nebo šest podlaží a dvě ustupující? Bude v ulici dost prostoru pro stromy a lidi, nebo zase jen pro auta? A jaký bude plánovaný park u nádraží Bubny?
Zdroj: IPR Praha, územní studie Bubny-Zátory, Mueller a Reimann
Téma 1: Jak je navržena typická ulice v budoucí čtvrti?
Návrh: V územní studii je typická ulice prezentována jako ulice se stromy a s chodníky, které umožňují umístění předzahrádek. Ulice je navržena jako obousměrná, s parkovacími stáními po obou stranách. Domy mají mít sedm podlaží a jedno ustupující, případně – doporučeně, ale nikoli závazně – šest podlaží a dvě ustupující. 
A – Typická ulice šířky 20 metrů dle čistopisu územní studie Bubny-Zátory s parkováním po obou stranách ulice. Vzdálenost osy kmene cca 5,5 metru od fasády a velikost prokořenitelného prostoru neumožňuje výsadbu jiných než malokorunných stromů. B – Totéž s maximální výškou domů šest běžných podlaží a dvě ustupující (namísto sedm běžných a jedno ustupující podlaží).
Výsledek: Vzdálenost osy kmene cca 5,5 metru od fasády a velikost zasakovacího prostoru neumožňuje výsadbu jiných než malokorunných stromů. Vzhledem k navrženému dopravnímu režimu a rozměrům, nebude typická ulice v nové čtvrti přívětivá pro lidi, ale většina prostoru v ní bude pro auta. Navržené chodníky jsou tak úzké (zhruba krajní metr je nevyužitelná část, kterou zabírají pouliční lampy, značky, koše apod.), že pokud by v ulici měla být umístěna předzahrádka kavárny nebo restaurace, zbyde tak úzký koridor, že se sotva minou dva protijdoucí chodci (a více chodců se ani nebude moci vyhnout). To je v rozporu s Manuálem tvorby veřejných prostranství. Vzhledem k tomu, že maximální výška domů šest podlaží a dvě ustupující není závazná, ale pouze doporučená, stavebník s největší pravděpodobností využije možnosti postavit sedm podlaží a jedno ustupující. Kromě jiného má být v této ulici – bez jakéhokoli předprostoru (!) – umístěna i 36 třídní (860 až 1080 dětí) základní škola (?!).
Jaká jsou možná řešení:
- zezávaznit maximální výšku zástavby na šest běžných a dvě ustupující podlaží, nikoli sedm a jedno ustupující
- vyloučit či omezit parkovací stání v ulici
- změnit dopravní režim (např. jednosměrný režim pro auta + cykloobousměrka)
- rozšířit ulici z šířky 20 metrů na cca 24 m
- zvětšit prostor pro stromy a zasakování vody
- zvětšit pozemek pro školu a vytvořit jí důstojný předprostor, zároveň zmenšit její kapacitu
C – Ulice šířky 20 metrů s jednosměrným provozem pro auta, cykloobousměrkou a parkováním po jedné straně. Široké chodníky dovolují umístit předzahrádky nebo zasakovací pásy pro stromy (navýšení ploch pro chodníky o 10 % oproti územní studii). Vzdálenost osy kmene cca 7 metrů od fasády umožňuje výsadbu stromů se střední korunou.
D – Ulice šířky 24 metrů s jednosměrným provozem pro auta, parkováním po jedné straně a odděleným cyklokoridorem. Široké chodníky dovolují umístit předzahrádky i zasakovací pásy pro stromy (navýšení ploch pro chodníky o 23 % oproti územní studii). Vzdálenost osy kmene cca 8 metrů od fasády i velikost prokořenitelného prostoru umožňuje výsadbu stromů se střední korunou i některých druhů velkokoruných stromů.
Závěr: Návrh uspořádání ulic v plánované čtvrti je třeba mnohem lépe promyslet, než jak jsou zatím navrženy v územní studii Bubny-Zátory. Šířka ulic, dopravní režim i detailní uspořádání uličního profilu budou mít zásadní dopad na dopravní obslužnost (i její budoucí flexibilitu), možnosti adaptačních opatření, teplotu v ulicích i jejich potenciální komerční i nekomerční využití. To vše je třeba bedlivě zvážit a až následně vydat změnu územního plánu, kde budou zezávazněny a tím zafixovány odpovídající šířky a skladba uličních profilů.
Téma 2: Transformace ulice Argentinská?
Návrh změny územního plánu počítá s “rozšířením Argentinské ulice”, neuvádí ale výslednou šířku ulice ani další požadavky. Územní studie, ve které je plánovaná Argentinská se stromořadími a cyklopruhy je nezávazná, závazný je pouze územní plán nebo jeho změna. Může se tak stát, že ulice nebude rozšířena dostatečně na to, aby se do ní vešlo stromořadí a oddělené cyklopruhy a zůstane – tak jako dnes – prostorem především pro auta, kterému se chodec nebo cyklista raději vyhne. Připomínku týkající se rozšíření Argentinské ulice vznesla i městská část, dle ní má být v územní plánu „transformace ulice Argentinská na pobytovou městskou třídu minimální šířky 36 m“.
Co se týká výšky přilehlé zástavby, je u Argentiské ulice obdobný problém jako u typické ulice v plánované čtvrti – výška šest podlaží a dvě ustupující je doporučená, zástavba tedy může mít sedm podlaží a jedno ustupující. Maximální výška uliční římsy může být dle studie 24 nebo 28 metrů. Je tedy pravděpodobné, že developer využije vyšší výšku, tj. 28 metrů.
Téma 3: "Centrální park" u nádraží Bubny
Návrh: Dle územní studie má být východně od nádraží Bubny a kralupské trati tzv. “centrální park”. Jeho rozloha má být dle studie 4,1 ha. V platném územním plánu je ale počítáno s parkem o rozloze 6,8 ha, jeho plocha se tedy má (změnou územního plánu, ke které je studie podkladem) o 40 % snížit (!). Navíc část plochy “parku” seberou komunikace. Pokud si tedy představujete, že před (resp. za) nádražím Bubny bude park jako před Hlavním nádražím, musíme vás bohužel zklamat. U nádraží Bubny bude úzký pás, který rozměry odpovídá: betonové ploše s první řadou stromů před Hlavním nádražím (A), stanovištím autobusů před Smíchovským nádražím (B), anebo křižovatce na Andělu (C).
Okrajem tohoto “parku” u nádraží Bubny navíc povede i tramvajová trať. Ta je navržena tak blízko protějším domům, že na úzkém chodníku nemůže ve směru do Holešovic vzniknout ani zastávka (ta je až plánována až “za rohem” v Dělnické ulici). Nemluvě o tom, že vzhledem k extrémně malé vzdálenosti fasád domů od tramvaje by s největší pravděpodobností nebylo možné splnit hlukové limity. 
Prostor u nádraží Bubny – vyznačený lichoběžník má 3,1 ha, celková plocha “centrálního parku” je plánována 4,1 ha (včetně komunikací). A – porovnání s prostorem před Hlavním nádražím. B – porovnání se stanovištěm autobusů před Smíchovským nádražím. C – porovnání s křižovatkou na Andělu.
Závěr: Navržené parkové plochy v nové plánované čtvrti jsou naprosto nedostatečné. Je nutné park rozšířit dle platného územního plánu, anebo pro něj nalézt prostor v jiné části tohoto území. Ve stávajících rozměrech a umístění bude sloužit spíše jako izolační zeleň, v lepším případě jako rozšíření ulice se stromy.
Autoři:
Text: Ing. arch. Anna Vinklárková
Alternativní řešení ulic: Ing. arch. Šimon Kos a Ing. arch. Anna Vinklárková
Vizualizace ulic a porovnání veřejných prostranství: Ing. arch. Šimon Kos
Zajímá vás dlouhodobý vývoj této kauzy? Zmapovali jsme jak se současný záměr plánoval a připomínkovali jej. Text najdete zde.
Zdroje:
Čistopis územní studie Bubny-Zátory
Pražské stavební předpisy 2022 s aktualizovaným odůvodněním
Manuál tvorby veřejných prostranství
Městský standard plánování, výsadby a péče o uliční stromořadí jako významného prvku modrozelené infrastruktury pro adaptaci na změnu klimatu
Standardy hospodaření se srážkovými vodami na území hlavního města Prahy
Stromy - Sázíme budoucnost
Projekt podpořilo hl. m. Praha. Obsah nemusí vyjadřovat stanoviska dárce.
