Příklady dobré praxe a případové studie
Sucha a letní vedra se stala něčím, na co jsme si v posledních letech už vcelku zvykli. V krajině přináší bídnou úrodu, nutí pěstitele k velké spotřebě vody, ta v důsledku obojího chybí v podzemních vrstvách. Poslední zprávy nás informují o masivním vymírání druhů fauny a flóry, dlouhodobě víme o razantním úbytku hmyzu, který má zásadní vliv na naše ekosystémy i hospodářství. Z měst se stávají během léta horoucí pekla, ze kterých není úniku.
Projevy klimatické změny jsme začali naplno pociťovat a prognózy nenasvědčují tomu, že by to mělo být v budoucnu jinak. Pokud neomezíme do roku 2030 radikálním způsobem množství vyprodukovaných emisí skleníkových plynů, nevyhneme se globálnímu oteplení vyššímu než 1,5 °C, což je hranice považovaná za maximální přípustnou k tomu, abychom se s důsledky jakž takž zvládli vyrovnat. Na jedné straně je zde nutnost okamžitě jednat v otázce produkovaných emisí. Tlačit na vlády, samosprávy, a další, aby přijali taková opatření, která zastaví fosilní průmysl, omezí stále narůstající emise z dopravy (nejen automobilové, ale hlavně letecké a lodní), a podpoří udržitelný způsob života. Bez tzv. „mitigace“ je budoucí osud naší planety velmi nejistý.
Na druhé straně už ale také víme, že určitá míra oteplení se nám nevyhne, naopak, je patrná už nyní. Je proto třeba se na ni připravit, adaptovat. Musíme myslet na taková opatření, která nám pomohou letní vedra lépe zvládat, umožní nám lépe a šetrněji hospodařit s vodou, a z našich měst a vesnic vytvoří místa příjemná k životu i v náročnějších podmínkách. Začít můžeme každý u sebe. Je opravdu nutné splachovat nebo zalévat pitnou vodou? Záchytné nádrže na užitkovou nebo dešťovou vodu dnes již mnoho nestojí a časem se vyplatí nejen ekologicky, ale i finančně. Co váš vnitroblok – je plný betonu? Třeba by se našel prostor i chuť vašich sousedů vytvořit z něj zelené místo, kde se v létě nejen zchladíte, ale získáte tím třeba i nové místo pro scházení se a společné večery. Na obojí navíc můžete sehnat grantovou podporu – třeba program „Dešťovka“ nabízí podporu pro využívání dešťové vody.
Příklady dobré praxe
Většina lidí v Evropě žije ve městech, a ta v důsledku zvýšené koncentrace lidské činnosti vytváří více skleníkových plynů než místa obydlená méně. Zároveň právě obyvatelé měst pociťují změny klimatu se stále větší intenzitou. Kromě vln veder, před kterými jich část nemá kam uniknout, jsou to i problémy s přetíženou technickou infrastrukturou, jako je například kanalizace, která nezvládá přívalové deště. Koncepční přístup k řešení klimatické změny ve městech prozatím není uváděn do praxe či je uváděn příliš pozvolna. Na této stránce naleznete příklady řešení jak z Prahy, tak z jiných měst.
Publikace Praha adaptovaná - Dobrými změnami k žitelnému městu
Tato publikace chce být pomůckou při osvětě a vzájemném předávání zkušeností mezi samosprávami, úředníky a veřejností. Snaží se o inspirativní reflexi nových výzev i o praktické výstupy v problematice adaptace měst na změny klimatu. Publikaci tvoří čtyři páteřní články. Na dvou konkrétních příkladech z Prahy a Olomouce jsou ilustrována různá měřítka záměrů a možné aplikované přístupy k tvorbě prostředí. Oběma příkladům je společná snaha o nastavení pozitivní praxe jako normy pro fungování v běžném chodu veřejné správy. Druhé dva příspěvky jsou teoretické povahy. Jeden se zabývá zelení ve městě, druhý nahlíží na změny klimatu v kontextu akustické ekologie. Články jsou doplněny o odkazy na další materiály.
Jak může každý z nás přispět k příjemnějšímu klimatu ve městě?
Jak každý z nás může přispět k rozšíření modrozelené infrastruktury města? Ze záznamu se dozvíte, jak realizovat komunitní zahradu, upravit vnitrobloky, zachytávat dešťovou vodu nebo jak zřídit kompostér. Ekologický rozměr adaptačních opatření může vhodně doplňovat ten sociální - a společně tak přispívat k udržitelnému městu.
Přednášející:
Michaela Dudáčková (Kokoza)
Jiří Knitl (Radní Prahy 7)
Tereza Mácová (Atelier YYYY)
Dagmar Haladová (Komunitní zahrada Botanicula)
Možnosti adaptačních opatření ve městě
Jak na lokalní produkcí potravin, alternatiní konvenční zemědělství, založení sadu, obnovení biokoridor, nebo třeba záchranu ceného mokřadu?
Přednášející:
Lucie Gallagher (Prokopská farma) - Alternativy konvenčního zemědělství. Příklad Prokopské farmy
Milan Smrž (Nová dohoda) - Květné louky. Biomasa pro energetiku, pastva pro včely, prostor pro biodiverzitu
Eva Tylová (místostarostka MČ P 12) - Šetrné zemědělství v Praze 12
Marek Kundrata (IPR) - Revitalizace Trojské kotliny v kontextu klimatické změny
Miloš Vojtěchovský (GHMP - Bio Troja, Asociace MLOK) - Návraty k přírodě - oznáma k lokálním dějinám
Jak a proč sadit stromy ve městě
leták o sázení stromů ke stažení zde>>>
Případové studie
Příklady konkrétních řešení adaptace prostorů měst na klimatickou změnu jsme začali mapovat s místními obyvateli a samosprávou. Jak se popasovat s ozeleněním a zachytáváním vody na sídlišti? Co dělat, když hrozí velká zástavba zelených ploch? A jak se dá zpříjemnit a zadaptovat městský vnitroblok? To vše zachycujeme v našich případových studiích. Najdete je na odkazech níže. Souhrnně jsme je vydali v brožurách "Lokální adaptace na změnu klimatu: případové studie pražských čtvrtí" a "Lokální adaptace na změnu klimatu: případové studie pražských čtvrtí II.". Nezůstali jsme ovšem jen u pražských příkladů - pozitivní praxi ze zahraničí mapujeme v publikaci "Lokální adaptace na změnu klimatu: případové studie ze zahraničí". V brožuře najdete příklady politik i místních opatření z Lublaně, Sheffieldu a Vídně.
