Na západní straně Petřína, v sousedství Strahovského kláštera a Hradčan, se rozprostírá areál, kterému dominuje Strahovský stadion. Ten byl otevřen v roce 1938 a měl sloužit především pro pořádání všesokolských sletů, které v padesátých letech 20. století vystřídaly spartakiády. Cvičenci pak přebývali mimo jiné i ve vysokoškolských kolejích, které zde vyrostly v šedesátých letech. Mají kapacitu téměř 5000 lůžek a ubytováni jsou tu především studenti Českého vysokého učení technického.
Po více než 40 letech nejsou studentské koleje v nejlepším stavu. Namísto plánů na jejich rekonstrukci či přestavbu se okolo roku 2007 objevily úvahy, jak využít rozsáhlou plochu s výhledem na město, obklopenou rezidečními čtvrtěmi a parky, lukrativněji. Město proto plánovalo vypsat ideovou urbanistickou soutěž, z níž měla vzejít nová podoba využití strahovského kopce. Na Strahově mohly vyrůst luxusní byty - koncept nového územního plánu předpokládal na celé ploše strahovských kolejí změnu využití území.
"Živé město s kvalitním veřejným prostorem může vzniknout jen tam, kde lidé bydlí, případně studují. Centrum Prahy se však již několik desetiletí vybydluje a pomalu jsou z něj vytlačováni i studenti. V dokumentech se sice mluví o potřebě tyto trendy zvrátit ("zachovat a nadále lokalizovat vysoké školy ve vnitřním městě"), ale v konkrétních krocích se to odráží jen minimálně. Vysokoškolské koleje na Strahově budou pravděpodobně obětovány bytové výstavbě, vysokoškolské kampusy jsou v konceptu územního plánu lokalizovány mimo jiné i do rozvojových území na okraj Prahy (např. takzvané Východní město nebo Běchovice)."
Karolína Jirkalová, Art & Antique, 17.12.2009 Město na papíře - Kdo, jak a proč plánuje Prahu
Co navrhoval koncept územního plánu
Území Strahova bylo v konceptu nového územního plánu zahrnuto mezi významná přestavbová území jako území T / 21. V lokalitě bylo dále navrhováno vyčlenění rozsáhlých pozemků pro novou obytnou výstavbu, a to zejména při severní straně sportovního areálu pod historickým opevněním, v menší míře také v ulici Nad Závěrkou, a dále v prostoru mezi ulicemi Skokanská a Maratónská.
| Stávající územní plán | Koncept nového územního plánu |
 |
 |
| Jak se vyznat v územním plánu | |
Tyto návrhy ale vedly buď k omezení ploch zeleně nebo ploch určených sportu. Není navíc vyřešena dopravní obslužnost tohoto území. Namísto zástavby by mělo bývalo dojít k protažení pásu parkové zeleně táhnoucího se od Vypichu přes Ladronku až ke strahovským stadionům. Pás zeleně by byl v místě mezi Atletickou a Tomanovou ulicí přerušen plochou technické infrastruktury (televizní věží). Proto mělo být území mezi ulicemi Kopeckého, Nad Tejnkou, Maratónská a Běžecká vymezeno jako zeleň parková ZP. Zelená plocha by tak mimo jiné navázala na populární a kapacitou nedostačující areál volného času Ladronka a propojila areál na Strahově také s parkem Královka. Linie ulic Nad Strahovem – Skokanská by měla tvořit předěl mezi obytnou zástavbou a sportovních a rekreačních ploch strahovských stadionů a ploch zeleně. Nezastavěné pozemky by měly být vymezeny jako plochy parkové zeleně kategorie ZP.
Varianta VU / 44
Variantní návrh byl z hlediska udržitelného rozvoje města ještě škodlivější, než základní varianta. Ta ponechávala Strahovu jeho sportovní funkci a vymezují pro obytnou funkci pouze okolí současných stadionů. Variantní řešení však vytěžovalo celé území beze zbytku pro výstavbu. Varianta by způsobila naprostý deficit zeleně v území a trvale přerušila zelený pás vedoucí od Vypichu, výstavba by také negativně ovlivnila krajinný ráz a mohla škodlivě zasáhnout do cenného a chráněného historického panoramatu města. Předpokládala se také likvidace památkově chráněného velkého Masarykova stadionu. Území s tak rozsáhlou výstavbou nemělo vyřešenu dopravní obslužnost (z podkladů vyplývalo, že se počítalo pouze s kapacitně nevyhovujícími linkami autobusů) a hrozilo, že autor záměru předpokládal obsluhu pomocí individuální automobilové dopravy, což by bylo v oblasti vnitřního kompaktního města nežádoucí. Vedlo by to k neúměrnému zatížení okolních čtvrtí a také ke zhoršení zatížení širšího území hlukem a emisemi. Přeměna Strahova na smíšené území by vedla také k likvidaci ducha místa.
Do centra Prahy historicky a neodmyslitelně patří studentský život a Strahov je již od první Československé republiky místo tradičně spojené se sportem. Realizací varianty by došlo k likvidaci významného společenského centra, přičemž není jasné, jak a kde by byl úbytek rekreačních a sportovních ploch nahrazen.
Kromě výše uvedených připomínek Arnika považovala za nezbytné vypracování regulačního plánu pro dané území a zahrnutí Strahova do území prostorové regulace.
Varianta VU / 50 - Strahovské hradby
Tato varianta navrhovala umístění objektů do mimořádně citlivého území mezi barokním opevněním na Strahově a komunikací od Pohořelce na Petřín. Dnes se jedná o zeleň a zachování zeleně předpokládá také základní varianta.
Přestože podle varianty měly navrhované objekty sloužit jako domy s pečovatelskou službou a mít funkci veřejného vybavení, o takovém funkčním využití bylo možno důvodně pochybovat. Domy byly navrhovány do mimořádně atraktivní lokality, kde by jistě bylo vysoce lukrativní postavit luxusní bydlení. Vzhledem k metodice územního plánu a koncepci ploch s rozdílným způsobem využití bylo možné do území s vyšší zátěží umisťovat záměry se zátěží nižší, a to bez nutnosti změn územního plánu. Pokud by tedy investorovi „nevyšel“ projekt na vybudování domů s pečovatelskou službou, mohl území využít pro bydlení. Takové využití území by však bylo naprosto nevhodné a už jen hrozící možnost bytové výstavby by měla vést k odmítnutí navržené varianty. Variantní návrh byl v rozporu s celou řadou koncepčních ustanovení Konceptu, neboť umisťoval budovy do stávající funkční zeleně. Takové řešení bylonepřijatelné, pro umisťování budov bylo nutné hledat jiné lokality.
Rozsáhlou výstavbu na Strahově nedoporučila magistrátu ani společnost Ekola, u níž si nechal posoudit koncept nového územního plánu z hlediska udržitelného rozvoje. Varuje přitom před výstavbou vysokých, až pětiposchoďových domů, které by narušily panorama Prahy. Strahov by ztratil na atraktivitě i odchodem studentů a ztrátou sportovišť a sportovně-rekreačního využití celé lokality.
Pokud jde o výškovou regulaci, Strahov byl v konceptu nového územního plánu vyčleněn z pásma zákazu výškových staveb, podobně jako například Pankrác nebo Bubeneč. Přítom jedním z přínosů nového územního plánu měla být výšková regulacě budov, která by měla zabránit živelné výstavbě mrakodrapů.
Kompletní námitky Arniky ke Konceptu nového územního plánu (359.02 Kb)
Aktuální stav
Práce na konceptu územního plánu byly zastaveny a s tím prozatím pohřbeny i plány za zástavbu Strahova. Přesto je však osud této lokality nutné nadále sledovat. Strahovského areálu se například týkal podnět městské části Praha 6 ke čtvrté i páté vlně změn územního plánu. předmětem anvrhované změny ve vlně V byla změna funkčního využití ploch - zmenšení VRU a korekce v oblasti Strahova: Protažení Tomanovy ulice až k ulici Běžecké. území severně ponechat k rodinné zástavbě,
ižní území přičlenit k Ladronce.
Více o pořizovaných změnách najdete na webu Magistrátu.
Strahov patří mezi tzv. velká rozvojová území. Více si můžete přečíst zde.
Zajímavé odkazy:
- Strahovské koleje nahradí vily (Lidovky.cz, 6.1.2008)
- Územní plán Prahy: Místo kolejí na Strahově nové domy? (Aktuálně.cz, 30.11.2009)
O další problematických změnách územního plánu si přečtěte v publikace 30 případů změn Prahy>>>
