Jedna ze smíchovských vilových čtvrtí nese malebné jméno Malvazinky. Když k tomu přidáte, že sama Praha 5 je silný developerský magnet, není divu, že právě sem patří oko nejednoho investora. Jednomu takovému, společnosti Geosan Sigma, se zalíbil místní park s mateřskou školou. To, že v parku už měly svůj domov chráněné druhy zvířat, jako jsou ještěrky, rorýsové nebo netopýři, skutečně Geosan nezajímalo. Aby všechno vypadalo lépe, dostal nový projekt honosný] název: „ Svět Na Pláni“.[1] Za ním se skrývala výstavba celkem 14 bytových domů ve dvou etapách. Aby to zvenku lépe vypadalo, označily se byty za tzv. startovní. V roce 2008 se zdálo, že výstavbě nebude nic bránit v cestě. Projektu přitom měla ustoupit nejen parková zeleň, které územní plán vyčlenil 6 400 m2, ale dokonce rekonstruovaná mateřská školka pro 90 dětí. V Praze přitom setrvale chybí stovky míst v mateřských školách.
Rychlý prodej, rychlá EIA
Historie kauzy se datuje, alespoň pokud lze oficiálně dohledat, k podnětu na změnu územního plánu s číslem Z 1607.[1] Ten byl kladně projednán zastupitelstvem v únoru 2006. Pozemky, které dosud sloužily školství, měly vbrzku změnit svoji funkci na bydlení. To se definitivně podařilo v roce 2010, kdy se zrodila změna Z 1822.
Praha 5 pod vedením tehdejšího kontroverzního starosty Milana Jančíka podepsala s investorem smlouvu o nájmu a později prodeji pozemků už v roce 2006. Prodejní cena byla určena na 49 milionů, což po přepočtu vycházelo na nějaké 4. 000,- korun za metr čtvereční.[2] Přitom radní měli už při prodeji k dispozici srovnávací analýzy, podle kterých stály podobné pozemky okolo 10. 000,- za metr čtvereční.
V procesu EIA se ukázalo, že záměr není v souladu s územním plánem, což namítalo i hlavní město. Dokonce uvádí, že změnu územního plánu nebude doporučovat, protože je pro město žádoucí zachovat plochy pro školy. Tuto proklamaci však nakonec nikdo nesplnil (změna Z 1822 byla schválena v roce 2010). Závěr zjišťovacího řízení z konce roku 2007 však jasně řekl, že záměr nebude potřeba posuzovat z hlediska vlivů na životní prostředí.
Občané Prahy 5, a nejen oni, s projektem nesouhlasili. Vzhledem k negativním dopadům případné výstavby se proti postavili i některé známé osobnosti, které podpořily kampaň proti plánovaným bytovkám.[3] Nejaktivněji vystupovalo sdružení Přátelé Malvazinek.[4]
Územní řízení zahájeno!
Přátelé Malvazinek neváhali a v roce 2008 se účastnili územního řízení. Veřejného projednání se v dubnu toho roku účastnila řada obyvatel Prahy 5. Bohužel tehdejší radnice nebyla jakékoli diskusi s občany nakloněna a tak byla snaha obyvatel jakkoli projekt změnit marná a územní rozhodnutí získal Geosan snadno. Protože se lidé nevzdali, dostal se případ nejdříve k pražskému magistrátu, který ale rozhodnutí stavebního úřadu Prahy 5 v srpnu 2009 potvrdil.[5]
Ani to nebyla konečná a na Městském soudě v Praze přistála do dvou měsíců žaloba. O té soud sice rozhodl až v roce 2012, zato dal ale místním za pravdu a územní rozhodnutí zrušil. Jedním z důvodů bylo, že úředníci bez řádného zdůvodnění preferovali bytovky před zelení. Geosan se sice bránil kasační stížností, ale Nejvyšší správní soud mu za pravdu nedal.[6]
Případ se ale znovu zamotal. Městský soud v Praze totiž odmítl přiznat žalobě odkladný účinek. Vzhledem k tomu, že mu pak rozhodování trvalo mnoho měsíců, podařilo se Geosanu v roce 2010 získat stavební povolení. Developer už na nic nečekal. Nechal s posvěcením úřadů pokácet 200 vzrostlých stromů.
Geosan jde do finále
Na začátku prázdnin 2013 Geosan oplotil pozemek třímetrovým plotem a přijely bagry. Místní se sice obraceli na všechny možné úřady. Všechna jejich snaha však neměla žádný efekt.
Geosan navíc začal Praze 5 vyhrožovat oblíbeným způsobem – žalobou na náhradu škody. Sice by na to neměl žádný zákonný nárok, ale zkusit je možné cokoli.[7] Argumentoval tím, že radnice porušuje smlouvu z roku 2006 a chtěl po městské části 140 milionů pro případ, že by se zastupitelé odvážili smlouvy vypovědět.
Občané se obrátili i na veřejného ochránce práv. Ten vydal v roce říjnu 2013 podrobnou zprávu o šetření a na začátku roku 2014 kauzu ukončil a sdružení odkázal na to, že ve věci musí nyní rozhodnout pražský magistrát. Místní se tedy snažili, aby magistrát obnovil řízení o vydání stavebního povolení. Věc se dostala i k Ministerstvu pro místní rozvoj, které nakonec přikázalo Praze řízení obnovit. Známý advokát Ondřej Tošner zpracoval odborný rozbor k otázce náhrady škody.[8] Dospěl k tomu, že takové požadavky developera nejsou reálné. Situace se ale mezitím vyhrotila.
Praha 5 se k výpovědi odvážila
Občané upozorňovali radní Prahy 5, že je jejich povinností jednat, a to rychle. Podle smluv mělo totiž v prosinci Geosanu zaniknout právo využívat pozemky, na kterých chtěl realizovat stavbu první etapy bytových domů. Kvůli tomu ani nemělo dojít k uzavření kupních smluv. Radní však museli smlouvy vypovědět rychle, aby nedošlo k automatickému prodloužení. Nakonec je v listopadu 2013 podpořila i Rada hl. města, která Prahu 5 vyzvala, aby jednala s péčí řádného hospodáře[9], a aby začala ihned jednat.Radní Prahy 5 nakonec smlouvy vypověděli s odůvodněním, že Geosan nedodržel smluvní podmínky.[10] Investor reagoval tradičně – další pohrůžkou žaloby na náhradu škody svoji hrozbu splnil. Po Praze 5 chtěl za výpověď smlouvy 50 milionů korun. V květnu 2015 však byla žaloba zamítnuta. Městské části naopak soud přiznal náklady řízení ve výši 600. 000 Kč, které musí zaplatit Geosan. Developer podal na městskou část ještě další žaloby, soudy o nich však dosud nerozhodly. Dnes se na stránkách projektu Svět Na Pláni dočtete, že byl vzhledem neposkytování součinnosti ze strany Městské části Praha 5, na jejíchž pozemcích měla být výstavba realizována, pozastaven.[11] Plot, který zatarasil velkou část parku, v únoru 2014 zmizel.
Participativní plánování Na Pláni
Poté, co se podařilo zabránit zastavění pozemku, došlo na otázku, co dál. Praha 5 se rozhodla ve spolupráci s Arnikou připravit debatu s občany o tom, jak by měly plány s pozemky vypadat. V lokalitě se uskutečnilo participativní plánování.[12] V květnu 2016 byla vypsána projektová soutěž, jejíž podmínky vyplývají právě z prvního setkání s občany.[13]
[3] http://www.prazskypatriot.cz/pratele-malvazinek-se-bouri-proti-vystavbe-chteji-zelen-vedeni-prahy-5-obvinuji-z-necinnosti/
[10] http://www.finance.cz/zpravy/finance/405079-praha-5-vypovi-smlouvu-s-firmou-geosan-o-zastavbe-na-plani/
[12] http://arnika.org/prvni-participativni-planovani-na-malvazinkach-bylo-uspesne?utm_source=newsletter_383&utm_medium=email&utm_campaign=arnika-pomaha-s-participativnim-planovanim-na-praze-5
[13] http://praha5.zeleni.cz/projektova-soutez-na-plani-vypsana/
O další problematických změnách územního plánu si přečtěte v publikace 30 případů změn Prahy>>>
