Developerská společnost Neocity Group plánuovala na pozemích poblíž bývalého modřanského cukrovaru výstavbu nové čtvrti Neoriviéra (viz obr. č. 1). Má jít o komplex 13 obytných domů a jeden administrativně obchodní komplex. Podle původního návrhu měly břehům Vltavy dominovat čtyři čtyřicetipatrové mrakodrapy. Protože by věže byly viditelné i z historického centra Prahy, stal se projekt předmětem kritiky i šetření mezinárodní mise UNESCO v Praze. Developer pak projekt mírně upravil. V roce 2011 koupila část pozemku od Neocity Skanska.
Obr. 1: Praha 12 – Modřany: Vizualizace celkového projektu “Neo Riviéra”, resp. jeho fáze F. Před námi je čtyřproudá komunikace Komořanská napojující se na Pražský okruh, na levé straně obrázku je částečně patrná ulice K Vystrkovu.
Bývalý cukrovar
Stavba modřanského cukrovaru byla zahájena v roce 1861 stavitelem Antonínem Zlochem na místě původního Panského mlýna (dodnes součásti areálu, viz obr. č. 2). Stavbu odkoupil Ferdinand Urbánek, který ji nechal dostavět firmou Blecha a 31. října 1861 bylo vydáno povolení k provozu. Ve 30. letech 20. Století se výroba rozšířila i na další potravinářské produkty – marmelády, limonády, kávové kostky. Koncem byl pro cukrovar rok 2002, kdy začala jeho demolice. Z věhlasné továrny tak zbylo jen torzo vyhořelé budovy. Z bývalého areálu cukrovaru od řeky z druhého břehu zůstal dnes jen komín (viz obr. č. 3).
 Obr. č. 2: Praha-Modřany - pohled na areál cukrovaru z roku 1910 (Zdroj: Malá kronika Prahy 12) |
 Obr. č. 3: Pohled na bývalý areál cukrovaru od řeky z druhého břehu. |
Důvod pro znepokojení UNESCO
Obr. č. 4: Projekt Neoriviéra Modřany (Zdroj: SIADesign Liberec)
Komplex Neo Riviéra (ukázka na obr. č. 4) má vyrůst při ulicích Komořanská a K Vystrkovu. Zdejší Čechovu čtvrť tvoří rodinné domy, a obyvatelé se proto developerského projektu oprávněně obávají. Všichni mají stále na paměti značně předimenzovaný projekt „čtyř věží", které by čněly nejen nad Modřany, ale byly by vidět i ze vzdálených míst Prahy.
Pro ně nezískal investor územní rozhodnutí, a dokonce se staly předmětem návštěvy zástupců Výboru světového dědictví UNESCO a Mezinárodní rady památek a sídel ICOMOS. Referovaly o tom například Ekonom nebo Pražský deník.
Autorem původního návrhu z roku 2006 je SIADesign Liberec.
Dnes se ateliér nazývá SRAET architects.
Odborníci se obávali, že výšková zástavba poškodí unikátní historické panorama Prahy a navíc se stane špatným příkladem pro další města. Investor pak svůj původní projekt stáhnul a částečně přepracoval.
Změněná podoba projektu
Pozměněná verze projektu byla také značně problematická. Domy byly předimenzované, navíc si investor zavázal radnici Prahy 12 ke vstřícnosti příslibem nemalého finančního daru na školství (má jít celkem o 12 milionů). V důvodové zprávě radnice sama přiznává, že jednotlivé splátky daru měly následovat postupně podle toho, „jak bude pokračovat příprava výstavby" a výstavba samotná. První splátka daru činila bezmála 2 miliony korun.
Jedním z negativních aspektů projektu bylo ohrožení přírodní oblasti Komořanské tůně hlukem a prachem ze stavby (viz níže na obr. č. 6).
Obr. č. 5: Situační nákres projektu „Neo Riviéra – Fáze F“Situační nákres projektu „Neo Riviéra – Fáze F“ (viz obr. č. 5, kliknutím na obrázek schéma zvětšíte). V situaci je dobře patrná křižovatka ulic K Vystrkovu a Komořanská (v tomto plánu je ulice Komořanská již jako čtyřproudý přivaděč na Pražský okruh, viz také níže obr. č. 7). (Zdroj: veřejně přístupné „Oznámení záměru Neo Riviera-Fáze F, zpracovatele CZ Bijo a.s.“)
V březnu 2003 rozhodl pražský magistrát, že není potřebné provádět hodnocení vlivu na životní prostředí.
Výstavba byla rozdělena do několika etap označených písmeny A až F. Mezi plánovaným sídlištěm a Vltavou měla vést čtyřproudá komunikace Komořanská napojující se na Pražský okruh. Podle nového projektu měla mít administrativní budova 3 nadzemní a 1 podzemní podlaží, 7 obytných budov by mělo mít 5 nadzemních podlaží a 5 obytných budov by mělo mít 11 nadzemních podlaží a jedna dokonce 15 nadzemních podlaží. Podle vyjádření developera mělo jít o jakýsi „maják". Přestože tedy věže byly sníženy, stále šlo o značně masivní výstavbu, která by zastínila okolní rodinné domy. V komplexu mělo vzniknout 430 bytů a 9 atelierů. Kanceláře měly zaujmout plochu 2 400 m2. Developer také plánoval na soutoku Vltavy a Berounky vystavět obchodní dům.
Obr. č. 6: Mapa hlukové a prachové zátěže, kterou bude způsobovat výstavba.
Obr. č. 7: Nenechte se mýlit, nedíváte se na Pankrác s přilehlou magistrálou, před vámi se nachází křižovatka ulic Komořanská – K Vystrkovu“. (Zdroj: veřejně přístupné „Oznámení záměru Neo Riviera-Fáze F“)
Obavy vzbuzovala také nová automobilová zátěž – v objektech Neo Riviéry má vzniknout 551 garážových stání.
Hodnota projektu v rozsahu zhruba 140 tisíc m2 dosahovala řádově stovek milionů korun. Na sousedních pozemcích připravuje výstavbu dalších 20 tisících m2 bytové plochy Skanska. Obě firmy vzájemně spolupracují. Výstavba měla podle původních představ probíhat od roku 2012 do roku 2017.
Vyjádření sdružení občanů prahy 12 najdete zde.
Změna územního plánu
Aby bylo možné celý komplex postavit, bylo nutné změnit územní plán. Pozemky nejblíže řece původně sloužily jako zařízení železnice, část územíbyla vymezena pro průmyslovou výrobu. V oblasti také nebylapřípustná výstavba výškových objektů. Změnu územního plánu pod číslem Z 1438 projednával magistrát několik let, zastupitelé ji schválili v září 2013. Informace proběhla také médii. http://www.novinky.cz/bydleni/reality-a-finance/291296-zastupitele-dali-zelenou-vystavbe-v-praze-modranech.html
Stanovisko Prahy 12 k územnímu plánu (pdf).
Současný stav
Skanska už v roce 2013 zahájila prodej části bytů v projektu nazvaném U Cukrovaru. K dispozici je nyní 31 bytů.
Informace z Prahy 12 najdete zde.
Společnost Neocity se dalších pozemků v Modřanech snažila zbavit v dražbě, která proběhla v roce 2013. Část pozemků získala společnost Horizon holding, která projekt přejmenovala na rezidenci Modřanka. Podle informací developera „projekt nabídne 300 moderních bytů, které budou vystavěny v několika etapách. Plánované zahájení výstavby první etapy je v první polovině roku 2015.“
Mohlo to jít jinak, kdyby se chtělo...
Dnes můžeme jen litovat, že nebyly zachovány budovy historického cukrovaru. Očištěním původní budovy od různých přilepených přístavků by vynikla industriální architektura z 18. století, která by byla i pro současné Modřany nepochybně přínosem. Podobné oživení dřívějších průmyslových staveb můžeme pozorovat například v Karlíně, kde se tyto stavby stávají zajímavými dominantami (např. tzv. „Machine House", kde se původně výrobní hala strojírenského podniku citlivě a elegantně zrekonstruovala a přeměnila na administrativní komplex, svou architekturou citlivě zapadající do historické čtvrti).
O další problematických změnách územního plánu si přečtěte v publikace 30 případů změn Prahy>>>
