Třídění odpadů
Na těchto stránkách naleznete stručný přehled o tom, co a jak třídit. Podrobnější informace zjistíte na Vašem obecním úřadě či u svozové firmy, která u Vás zajišťuje tříděný sběr. V jednotlivých regionech se podmínky mírně liší. Na webovských stránkách "Kam patří" naleznete abecedního průvodce, co s jednotlivými odpady dělat. Na webu "Kam s ním" naleznete místo nejbližšího kontejneru či sběrného místa. Doporučujeme též další internetové zdroje - www.jaktridit.cz, https://www.samosebou.cz či www.trideniodpadu.cz.
Kam se starým papírem?
Pro sběr papíru se používají především modré kontejnery. Do nich můžeme vyhodit noviny, časopisy, knihy (nutno odstranit pevnou vazbu), reklamní letáky, sešity a kancelářský papír a papírové obaly (sáčky, krabice a obaly z lepenky). Krabice složte, ať se nevozí vzduch! Recyklace není zadarmo!
Obaly z papíru mají pod recyklačním trojúhelníkem zkratku PAP nebo číslice 20 až 39. Nejčastěji se setkáte s čísly 20 (vlnitá lepenka), 21 (hladká lepenka), 22 (papír), 23 (karton). Čísla 24 až 39 jsou určeny pro ostatní papíry.
Z časopisů a dokumentů nemusíme odstraňovat kancelářské svorky. Ty jsou při zpracování odstraněny po tzv. rozvláknění, při kterém se z papíru stane hladká kaše. Kovové části jsou ze dna odstraněny pomocí magnetu. Nevadí ani obálky s fóliovým okénkem.
Do nádob na papír nikdy nevhazujeme mastný či jinak znečištěný papír, papír voskový, papír, potažený hliníkem či plastem, papír uhlový, papír lepený (účtenky), fotografie a bublinkové obálky. Do papíru nepatří také hygienické potřeby, papírové kapesníky a dětské pleny.
Kam s plasty?
Pro plasty jsou určeny převážně žluté kontejnery. Vhazujeme do nich sešlápnuté PET lahve, sáčky, fólie, kelímky a další obaly z plastu a polystyrenu. Do plastu patří též plastové květináče a plastové hračky (ne z PVC).
Dobře recyklovat jdou především PET láhve, duté obaly od drogerie (HDPE) a čisté fólie. Ostatní druhy plastů využijí jen někde (například v Pardubickém kraji, kde společnost Transform Lázně Bohdaneč vyrábí produkty ze směsných plastů využijí i kelímky od jogurtů). Nerecyklovatelné plasty se využívají na výrobu alternativních paliv. Skládkovat se od roku 2021 už nesmí (s výjimkou nežádoucích příměsí).
Obaly, které jsou určeny do žlutých nádob, jsou označeny symbolem recyklačního trojúhelníku, zkratkou PET, LDPE , HDPE, PP, PS a číslicemi 1, 2, 4, 5 a 6.
Možná vás překvapí, že z lahví nemusíme strhávat etikety a není potřeba je vymývat, např. kelímky od jogurtů. Stačí, když je důkladně vyškrabete. To platí i pro obaly od kosmetických výrobků, např. od šamponů a krémů.
Do kontejnerů na plasty nepatří výrobky z PVC (označuje se číslicí 3 či písmenem V). Z PVC se vyrábí obaly na léky (blistry na tablety), novodurové trubky, linoleum, PVC lišty, PVC hračky, zahradní nábytek).
Do plastu nepatří ani mastné a špinavé obaly, obaly od různých barev, olejů a chemikálií. Do plastu nepatří stavební polystyren.
Kam se sklem?
Čisté sklo bez kovových a plastových víček patří do bílých a zelených kontejnerů. Neplatí přitom, že je lepší skleněné nádoby do kontejnerů prudce vhodit. NE!. Lidé na třídičkách pak mají větší práci s jejich dotříděním.
Sklo je označeno recyklačním trojúhelníkem a číslicemi 70,71 a 72, někdy i zkratkou GL.
Do kontejneru na sklo nepatří autoskla, porcelán a keramika, zrcadla a drátěná skla, nádoby od různých chemikálií. Tyto předměty bychom měli odvést do sběrného dvora.
Pozor! Ploché okenní sklo patří do zelených kontejnerů.
Kam s nápojovými kartony?
Mezi nápojové kartony patří obaly od džusů, mléka, rajského protlaku, hotových omáček či vína. Je třeba je vymýt a smáčknout. Sbírají se bud samostatně do oranžových nádob nebo společně s plasty či papírem (pokud to je na sběrných nádobách vyznačeno). Některé obce na tyto obaly zavedly oranžové pytle. Lidé mají pytle doma a po naplnění kartony je umístí ke kontejnerům na ulicích.
Kam s kovovými odpady?
Kovové obaly se sbírají do šedých kontejnerů (plechovky, víčka, hliníková fólie). Neobalové kovy se sbírají ve sběrných dvorech, případně se vykupují. Některé obce organizují sběr kovů ve spolupráci s hasiči či jinou organizací.
Hliníkovým obalů se doporučujeme vyhýbat. Výroba hliníku je energeticky velmi náročná těžba, zpracování bauxitu má mnoho negativ. Tenkostěnné fólie se v ČR běžně netřídí a zpracovat je umí jen několik provozů. Pokud už nějaký hliníkový odpad vznikne, je samozřejmě dobré ho recyklovat. Ušetří se 30 až 95 % energie vložené do jeho výroby.
Hliník od železa rozeznáte magnetem (není magnetický). Hliník od plastu rozeznáte podle toho, že při ohybu drží tvar.
Kam s bioodpadem?
Mezi bioodpad patří jednak rostlinné zbytky z kuchyně, jednak odpad ze zahrádek a z údržby obecní zeleně.
Kuchyňský odpad, tedy slupky, zbytky zeleniny a ovoce, kávová sedlina, čajové sáčky, zvadlé květiny, skořápky, zbytky jídel (s tím opatrně, mohou lákat hlodavce a být zdrojem zápachu) i zahradní odpad, tedy trávu, seno, slámu, podrcené větvě, piliny, listí, hnůj lze kompostovat. Doma na zahradě se z těchto zbytků můžete snadno vyrobit kompost.
Druhou možností je bioodpady sbírat. Ke sběru bioodpadu se používají hnědé kontejnery. Mají speciální úpravu, která umožňuje je svážet 1x za 14 dní.
Do kontejneru na bioodpad nepatří masné a mléčné výrobky a zbytky jídel z těchto výrobků. Ty lze zpracovávat pouze k tomuto účelu vybavených kompostárnách.
Kam odvézt dřevo?
Dřevem lze samozřejmě topit (nikoli dřevotřískou či chemicky ošetřeným dřevem). Aby při jeho spalování nevznikaly nebezpečné látky (tzv. nedokonalé splodiny hoření), mělo by být minimálně dva roky proschlé.
Dalším způsobem, jak dřevo využít, je nadrtit ho a přidat do kompostu. Některé obce mají obecní drtič větví a obecní sběrné místo, kde mohou lidé tento bioodpad odkládat. Drcení větví se dá zajistit i jiným způsobem, zapůjčováním obecního drtiče.
Štěpku ze dřeva lze též přidávat do kontejnerů na bioodpad a vykazovat pro materiálové využití.
Kam s objemným odpadem?
Mezi objemné odpady patří vyřazený nábytek, koberce, lina, zrcadla, ale také lyže či sáňky. Prostě věci, které se nevejdou do nádoby na směsný odpad.
Mnoho obcí je sváží pomocí velkých kontejnerů. Odevzdat se mohou také samozřejmě ve sběrném dvoře.
Objemné odpady se nesmí dávat vedle kontejnerů na ulici. Kdo je takto odloží, vystavuje se možné pokutě.
Objemné odpady je nutno třídit. Minimálně lze využít kovy, dřevo (příručka vykupovaného dřeva a dřevodřísky z Kronospanu) a některé plasty. Třídění může probíhat před svozem nebo až po svozu (potom obec hradí náklady na dotřídění).
Kam s nebezpečnými odpady?
Mezi nebezpečné odpady patří zbytky barev, ředitel, lepidel, fotochemikálie, nepoužité pesticidy atd. Na většině výrobků (nebo na jejich obalech) je v současné době uvedeno, jakým způsobem s ním má být nakládáno poté, co se stane odpadem. Likvidace těchto odpadů je velmi drahá, proto je lepší již při prodeji upřednostnit ty výrobky, které jsou méně škodlivé.
Jejich sběr musí ze zákona zajistit každá obec. Tyto odpady je možné odevzdat buď ve sběrném dvoře, nebo prostřednictvím mobilního sběru, který je v menších obcích zajištěn dvakrát do roka.
Kam se s nepoužitými léky?
Nepoužité léky je třeba odevzdat v lékárně. Nepatří do směsného odpadu, je nutno je likvidovat ve spalovnách nebezpečného odpadu. Velké problémy působí léky v odpadních vodách, neboť čistírny odpadních vod nejsou některé látky schopny zachytit a tak ovlivňují např. chování ryb. Obavy jsou z toho, aby se tyto zbytky nedostaly do podzemních vod.
Kam s rostlinnými oleji?
Již několik let jsou obce povinny zajistit sběr použitých rostlinných olejů. Odevzdat je můžete ve sběrném dvoře nebo ve speciální nádobě na ulici (stočené do PET láhve).
Rostlinné oleje nelijeme do kanalizace, sráží se na kanalizačních trubkách a ucpávají je, zatíží-li bychom zbytečně i čistírnu odpadních vod.
Kam s elektroodpadem a světelnými zdroji?
Pro elektroodpad a světelné zdroje platí tzv. povinnost zpětného odběru. Společnosti, které zpětný odběr zajišťují, mají v současnosti uzavřenou smlouvu s obcí. Podrobnosti naleznete na webových stránkách Vašeho úřadu.
Menší elektrospotřebiče a světelné zdroje se sbírají do speciálních E-boxů, větší obce mají pro elektroodpad nainstalovány červené kontejnery. Velké spotřebiče lze odevzdat na sběrném dvoře. V některých obcích tuto činnost zajišťují hasiči.
Staré elektrospotřebiče a světelné zdroje lze také odevzdat v příslušných obchodech. Velké spotřebiče si obvykle necháváme dovézt až domů. Není nic snazšího, než v této chvíli odevzdat spotřebič starý. Na webu MŽP naleznete seznam míst, zpětného odběru.
Zpětný odběr elektroodpadu se týká pouze úplných spotřebičů. Pokud jsou neúplné, musí je obec zařadit mezi odpady, za jejichž likvidaci se platí.
Kam s bateriemi a akumulátory?
Baterie a akumulátory se sbírají obdobným způsobem jako elektroodpad. Odevzdat je můžete ve sběrném dvoře, na některých úřadech a školách, sbírají je jejich prodejci a speciální otvor je pro ně určen u červených kontejnerů. Doporučujeme Vám pořídit si dobíjecí baterie a akumulátory, vyjde to levněji a je to i příznivější pro životní prostředí. Sběr tohoto odpadu organizuje společnost ECOBAT – www.ecobat.cz.
Kam s pneumatikami?
Pneumatiky nejsou komunálním odpadem, a tak se obce nemusejí starat o jejich likvidaci. Pokud má obec sběrný dvůr, většinou tam pneumatiky můžete odevzdat, někde bez poplatku, někde za poplatek. Pneumatiky je možné zdarma vrátit tam, kde jste si ji koupili nebo na místo, které prodejce označí jako místo zpětného odběru. Je možné odevzdat je také v autorizovaných servisech. Seznam míst zpětného odběru naleznete například na webu MŽP.
Kam se stavebními odpady - cihly, tašky, beton?
Stavební odpady nejsou komunálním odpadem, a tak se obce nemusejí starat o jejich likvidaci. Za jejich likvidaci si zodpovídá občan sám a musí si ji uhradit z vlastní peněženky. Pozor, odpad musí být předán firmě, která má na příjem tohoto odpadu akreditaci! Stavební odpady je dobré řádně roztřídit na jednotlivé druhy. Díky tomu snížíte poplatky za jejich likvidaci. Obce, které mají sběrný dvůr, často umožňují svým občanů menší množství odpadu tam odložit.
Co s autovrakem?
Podle zákona o odpadech je autovrakem každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí a stalo se odpadem. Autovraku se lze zbavit pouze předáním osobě, která je provozovatelem zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků. Seznam zpracovatelů naleznete na webu MŽP.
Důležité: K žádosti o trvalé vyřazení vozidla z registru silničních vozidel je vždy potřeba doložit „Potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků“.
