Právo na informace - FAQ

Na jaké informace má občan právo?

Zákon říká, že veřejné musí být všechny informace, s výjimkou obchodních tajemství a citlivých informací ohrožujících například bezpečnost státu. Nezveřejňují se ani osobní údaje. Za státní či obchodní tajemství přitom není možné označit jakýkoliv dokument - utajení podléhá jen malé procento dokumentů, které se pohybují po úřadech. Můžeme požadovat jakoukoliv informaci, kterou úřady mají nebo mají mít. Nezáleží jak informace vypadá nebo na čem je obsažena (na papíře či v elektronické podobě, písemná či zvuková atd.).

Které informace nelze dostat?

Vedle citlivých údajích o osobách, utajovaných informací státního významu, obchodního tajemství nebo majetkových poměrů třetích osob úřady nemusejí poskytovat vnitřní předpisy (záleží na vůli úřadu), informace předané třetími osobami dobrovolně (mohou dát souhlas), díla, vynálezy apod. (záleží na použití a souhlasu autorů), nezpracované informace a neukončená řízení o deliktech (neposkytne jen dočasně).

Kdo může o informace žádat?

I když nejste politikem, novinářem, ani aktivistou Arniky, úřady s Vámi musí jednat. A to dokonce bez ohledu na to, zda je tazatel občanem ČR, nezletilým, fyzickou nebo právnickou osobou. Stačí se jen představit - na anonymy se neodpovídá. V případě, že o informace žádáte jménem právnické osoby (např. jako jednatel spolku), je dobré mít připravené písemné oprávnění (úřad jej může ověřovat).

Jak vědět, koho zeptat?

Je důležité žádat informace po správném subjektu - tedy takovém, který je opravdu má. O všech institucích, které něco kolem životního prostředí dělají, se můžete informovat na Ministerstvu životního prostředí, případně u nevládních organizací.

Co se stane, když se budu ptát nesprávného úřadu?

Úřad, který od vás dostane žádost o informace, které vůbec nemá, by ji měl sám předat správnému úřadu a dát vám o tom zprávu. Způsobuje to ale zdržení. Úředníci navíc někdy sami zákony neznají a nevědí, co s nesprávnými žádostmi o informace dělat. Je vždy lepší adresovat žádost přesně tomu úřadu, který je věcně a místně příslušný k jejímu vyřízení.

Proč nám to úřady neulehčí a neinformují nás samy od sebe?

Některé informace úřady zveřejňovat musí - jde o základní informace o úřadu, výroční zprávy o informování veřejnosti, právní předpisy, přehled hlavních dokumentů podle kterých postupují a poskytnuté informace, o něž žádali občané. To vše a další databáze můžete nalézt na internetu - doporučujeme začít u portálu veřejné správy, kde zveřejňují informace malé obce bez vlastních webových stránek, a kde naleznete odkazy na všechny instituce.

To nás nikdo nevaruje ani když hrozí havárie?

Různé zákony v oblasti životního prostředí ukládají povinnost úřadům vést souhrnné informace a vydávat zprávy o životním prostředí. Ty musí být následně zveřejněny (zejména zpráva o stavu životního prostředí ČR za každý rok), stejně jako mnoho dalších koncepčních dokumentů (např. havarijní plány) nebo jednotlivá rozhodnutí mající vliv na prostředí. O haváriích musí informovat jednak jejich původci, především ale instituce zapojené do krizového řízení nebo integrovaného záchranného systému. 

Co dělat, nemám-li přístup k internetu ani do knihovny, a úřad mě tam odkázal?

Pokud úřad vámi požadovanou informaci má, byť už byla zveřejněna (vyvěšena, publikována), můžete trvat na jejím přímém poskytnutí.

Jak o informace správně žádat?

Požádat o informace je možné telefonicky, e-mailem, písemně nebo dotazem osobně na úřadě. Formu bychom měli volit podle složitosti dotazu. Všechny způsoby jsou ale podle zákona správné a příslušný úředník na ně musí odpovědět. U složitějších dotazů, zvláště tam, kde očekáváme problémy,  je nejjistější žádat písemně (doporučenou poštou), datovou schránkou nebo e-mailem s elektronickým podpisem.

Musím poslat svou žádost doporučeně nebo stačí obyčejný dopis?

Pokud očekáváte spor, nechte si podání potvrdit (v podatelně nebo na poště, případně jej pošlete elektronicky se zaručeným podpisem). Bránit se lze pouze proti neposkytnutí informace na písemnou a žádost s potvrzením jejího doručení. 

Musíme uvádět, proč o informace žádáme?

Zdůvodnění žádosti o informace zákony nevyžadují a nikdo to po vás nesmí chtít. Musí být pouze jasné, kdo se ptá, aby mohl dotázaný odpovědět.

Které úřady musí informovat?

Povinnost se vztahuje na samosprávu (obec, kraj, starosta, hejtman, primátor, rada, zastupitelstvo) i státní orgány (obecní a krajský úřad, ministerstva, báňský úřad, ale i prezident, parlament, vláda, soudy, policie). Máme právo se ptát i organizací, které jsou přímo zřízené nějakým úřadem (např. organizace spravující obecní majetek). Zjednodušeně lze říci, že informovat musí všechny instituce placené z daní.

Jaká je organizace poskytování informací na úřadech?

Místo (podatelna) pro příjem žádostí musí být k dispozici po celou pracovní dobu. Kdo (např. který odbor) informaci poskytne je věcí každého úřadu, úřad ale poskytování informací nesmí nijak omezit. Poskytování informací se neomezuje jen na tzv. návštěvní hodiny (i když příslušný úředník může být zrovna "v terénu").

Musí informace poskytovat znečišťovatelé životního prostředí?

Podnikatelé nebo neziskové spolky nezávislé přímo na veřejných rozpočtech poskytují informace veřejnosti pouze dobrovolně, informační zákony se na ně nevztahují. Jiné je to v případech, kdy soukromé podniky čerpají např. investiční pobídky, dotace apod. Informace v takovém případě ale musí zveřejnit orgán veřejné správy, který dotaci přidělil.

Ačkoliv podniky nemusí informovat veřejnost, jsou povinny některé typy informací poskytovat veřejné správě (např. hlášení do integrovaného registru znečišťování, hlášení o produkci odpadů apod.). Tyto informace jsou pak prostřednictvím veřejné správy dostupné občanům.

Jakými zákony se řídit?

Problematiku práva na informace upravuje zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Máme také samostatný zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Zákony specifikují lhůty, v jakých musí úřad odpovědět (jde zpravidla o 15 až 30 dní) a jakým způsobem se můžeme bránit proti odmítnutí zpřístupnit požadované informace.

Kolik poskytnutí informací stojí?

Úřady mohou požadovat úhradu materiálu, nezbytného k předání informací (tedy papírových kopií, disket, CD nebo DVD disků, poštovného apod.). Účtovat si mohou jen ceny obvyklé na trhu. Při žádání o informace o životním prostředí úřady nesmí požadovat žádné peníze za čas úředníků, strávený při vyhledávání informací, ani "nestandardní" částky v řádu např. desítek korun za stránku. Při žádání o obecné informace si úřady mohou žádat hodinové sazby za práci úředníků, pokud jde  o "mimořádně rozsáhlé vyhledávání." Tento pojem není přesně vymezen a částky jsou u jednotlivých úřadů různé. 

Jak zjistíme výši úhrady za poskytnutí informace?

Sazebník úhrad za poskytování informací je stanoven Ministerstvem financí v souladu s § 17 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a nařízením vlády č. 173/2006 Sb., o zásadách stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Může úřad žádat úhradu nákladů za informaci na dobírku?

Ano, to je možné, ale až po poskytnutí informací o životním prostředí, v ostatních případech vám musí výši úhrady oznámit ještě před poskytnutím (odesláním) informací. Můžete se pak rozhodnout, zda Vám příslušná informace za danou částku opravdu stojí.

Mám právo i na kopie dokumentů?

Žádáme-li rozsáhlejší informace, máme právo si vyžádat jejich kopie na papírech nebo datových nosičích. Kopie si můžeme pořídit i sami např. digitálním fotoaparátem nebo jinou technikou. Nutí-li Vás úředník k opisování dokumentů s tím, že na kopie nemáte právo, jde o závažné porušení zákona.

Je povinné informování na internetu?

Řada dílčích zákonů vyžaduje zveřejňování informací také na webových stránkách. Úřady jsou povinny provozovat např. elektronickou úřední desku a elektronickou podatelnu. Na internetu je povinné uveřejňování každoročních statistik o počtu přijatých žádostí o poskytnutí informací a jejich vyřízení.

Poskytují se informace z výběrových řízení?

Transparentnost v oblasti zadávání veřejných zakázek je důležitým předpokladem v boji proti korupci. Transparentnost však musí být poměřována s požadavky ochrany důvěrných informací.

Při požadování informací v rámci výběrových řízení se lze odvolávat na zákon o veřejných zakázkách, jedním z jeho zájmů je právě transparentnost informací.

Co je to obchodní tajemství?

Informace vztahující se k určitému podniku, v obchodním styku ceněná a běžně nedostupná, podnikem za tajemství označená a zároveň dosud tajená. Například přesnou technologii filtrů na komín plánované spalovny nám úřady neprozradí, výrobce a princip zachycování škodlivých látek není možné tajit.

Odpoví úřad na dotaz, zda naše děti uvidí kvést ohroženou arniku horskou?

Úřady nemají povinnost odpovídat na dotazy směřující k názorům a budoucím rozhodnutím, ani vytvářet nové informace. Pokud budeme žádat např. studii, zabývající se možným přežitím arniky v přírodě, žádný úřad nám ji nezpracuje. Na neurčité otázky, neupřesníte-li je aspoň dodatečně, neočekávejte odpověď.

Můžeme se úřadů zeptat, kde v okolí roste léčivá arnika horská?

Žádný úřad, i kdyby měl tuto informaci vůbec k dispozici, ji nesmí poskytnout. Podle zákona se neposkytují informace, jejichž zpřístupnění by mohlo mít nepříznivý vliv na životní prostředí (lidé by mohli lokality s chráněnými rostlinami vyplenit).

Dozvíme se, kdo v našem městě vypouští nejvíce dioxinů?

Informace o emisích do životního prostředí a jejich původcích se poskytují bez omezení - nelze argumentovat ochranou osobních údajů nebo obchodního tajemství. Příslušný úřad musí v konkrétním případě sdělit i komu a jakou udělil za poškozování prostředí pokutu (pokud řízení vede, musí alespoň sdělit s kým a za jaký delikt).

Dozvíme se někde údaje o vlivech výrobků na životní prostředí a zdraví?

Spotřebitelské dotazy je dobré směřovat nejprve na ekologické či spotřebitelské poradny nevládních organizací. Poradí vám nejen jak šetrně prát či nakupovat, ale také jak se orientovat v informacích a značkách uváděných na výrobcích a podle toho případně volit šetrnější alternativy. Instituce jako krajská hygienická stanice, Státní zdravotní ústav nebo různé státní zkušebny jsou povinny odpovědět pouze, jestli dané zboží není škodlivé, splňuje požadavky zákona, příp. jestli v dané oblasti existuje státem uznávaná náhrada nebo výrobce (např. ekologicky šetrný výrobek, certifikáty ISO).

Můžeme žádat informace o probíhajícím stavebním nebo územím řízení?

Správní řád a stavební zákon umožňují nahlížet do spisu jen účastníkům řízení. Přesto můžete žádat o informace o probíhajícím řízení, i když nejste jeho účastníkem. Uvedené zákony neomezují obecný přístup k informacím, proto nepožadujte nahlížení do spisu, ale přímo kopie dokumentů ve spisu ke správnímu řízení obsažených.

Za jak dlouho nám informace poskytnou?

Všechny veřejné instituce by tak měly učinit co nejdříve, jinak nejdéle do 15 dní. Pokud se informace týká životního prostředí, lhůta může být podle zákona až 30 dní. Lhůta může být částečně prodloužena - proč ji prodlužuje a o kolik, musí úřad sdělit písemně předem (může to být v případech zvláště komplikovaných žádostí o informace, kdy úřad musí např. zpracovat rozsáhlou statistiku apod.).

Co dělat, když úřad nespolupracuje?

Odmítá-li úřad reagovat na telefonické a slovní dotazy, je vhodné zaslat písemnou žádost. Neodpoví-li úřad ani na dopis, stěžujte si u nadřízeného úřadu (do 30 dnů od uplynutí 30 dnů lhůty k poskytnutí informací; u informací o životním prostředí do 15 dnů). Pokud se požadované informace týkaly životního prostředí, nazvěte dopis odvoláním, pokud to byly informace obecné, jde o stížnost. Nepomůže-li ani to, můžeme zvážit možnost žalovat postup úřadů u správního soudu.

Co dělat, když úřad informace odmítne poskytnout?

Úřad musí takové rozhodnutí vydat písemně a uvést v něm, z jakého zákonného (tedy někde v zákonech napsaného) důvodu to udělal. Pokud s rozhodnutím nesouhlasíte, můžete se písemně odvolat na adresu téhož úřadu, který vám informace odmítl vydat. V tomto případě se dopis jmenuje odvolání u obou zákonů.

Jak postupovat, když dostaneme jen část požadované informace?

I o sebemenším nevyhovění žádosti musí úřad vydat rozhodnutí. Pokud "zapomene" poskytnout část požadovaných informací, je to důvodem ke stížnosti nebo odvolání.

Co dělat, když úřad kvůli utajení části dokumentu odepře zpřístupnit celek?

Úřad má možnost poskytnout informace po vyloučení právem chráněných údajů - zkrátka třeba začerní některé pasáže při poskytování kopie listiny. I o tomto neposkytnutí musí vydat písemné rozhodnutí. Proti němu se můžete odvolat.

Co máme do odvolání psát, zvládneme to?

Především popište, kdo jste (jméno, datum narození, adresu/název, IČ, adresu), a co se stalo. Uveďte, jaké rozhodnutí o odmítnutí informací chcete nechat zrušit a proč. Pro odmítnutí buď není žádný zákonný důvod (nebo ho ani úřad neuvedl), anebo uváděný důvod "nesedí" na vaši žádost. Vzory a návody odvolání můžete najít na našich stránkách:

• Stížnost na neposkytnutí informací - vzor podle Arniky
• Stížnost na částečné neposkytnutí informací - vzor podle Arniky

Můžeme se o informace soudit?

Pokud vám nevyhověl ani odvolací orgán, můžete se obrátit se žalobou na správní soud. Žaloba musí být podána do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího orgánu.

 U kterého soudu podat žalobu?

V prvním stupni jsou příslušné krajské soudy, v jejichž obvodu má sídlo odvolací orgán, jehož rozhodnutí musíte napadnout. O kasační stížnosti (opravný prostředek proti rozhodnutí správního soudu) rozhoduje Nejvyšší správní soud v Brně.

Musíme mít u soudu advokáta?

V prvním stupni to není povinné. V každém případě zaplatíte soudní poplatek 5 000 Kč (který ovšem můžete "vyhrát" zpátky). U Nejvyššího správního soudu už advokáta mít musíte.

Mohu se ptát i zahraničních úřadů?

V případě kdy žádáme informace o skutečnostech majících evropský rozměr, lze se obrátit také na Evropský dům v Praze (viz. zde). Ten je informační spojnicí mezi evropskými institucemi a občany. Dalé se lze obracet přímo na jendotlivé instituce EU, komunikace s nimi by měla být možná i v českém jazyce. Právo o svobodném přístupu k informacím je upraveno v Aarhuské úmluvě.

Nenašli jste zde odpověď na Váš dotaz?

Můžete nám svůj dotaz zaslat prostřednictvím našich stránek.