Žebříčky znečišťovatelů

Integrovaný registr znečišťování

Integrovaný registr znečišťování (IRZ) poskytuje podrobné informace o používání a vypouštění nebezpečných látek do životního prostředí. Najdete tak na jednom místě shromážděné údaje o tom, kolik těchto látek ročně vypouští konkrétní průmyslový či zemědělský provoz do ovzduší, vody a půdy a jaké látky předává dále v odpadech a odpadních vodách. V České republice byl poprvé přístupný na internetu 30. září 2005. Obsahuje údaje o tom, kolik které původně ze 72 a od roku 2007 pak z 93 chemických látek vypustily do životního prostředí konkrétní provozy.

Žebříčky znečišťovatelů

Žebříčky za poslední roky najdete na webu znecistovatele.cz

Od zavedení IRZ do české legislativy jsou zaznamenávány snahy průmyslu a politických struktur o jeho omezení nebo osekání. Naposledy to bylo v roce 2007, kdy podle tehdejšího vládního návrhu zákona měly z registru zmizet údaje o nebezpečných látkách, které opouštějí podniky v odpadech. Zmizely by také informace o škodlivinách z některých celých průmyslových odvětví. To se naštěstí nestalo a informační rozsah registru zůstal zachován. Zachovat právo na informace o toxických látkách pomohly více jak dvě stovky signatářů Výzvy starostů a zastupitelů a více než 16 tisíc signatářů petice Budoucnost bez jedů II.

V Integrovaném registru znečišťování (IRZ) je v současné době zařazeno 93 chemických látek či skupin s různými dopady na životní prostředí a lidské zdraví. Arnika již od roku 2005 zveřejňuje žebříčky největších znečišťovatelů z průmyslových a zemědělských provozů právě na základě jejich hlášení úniků a přenosů škodlivých látek do IRZ. Aby takové hodnocení bylo možné, musíme látky seskupit podle toho, jak působí na životní prostředí a lidské zdraví. V následujícím textu najdete podrobné vysvětlení k jednotlivým skupinám látek, případně další doplňující informace, které vám mohou pomoci pochopit také, do jaké míry dochází při takovém seskupení ke zjednodušení.

Hodnocení provozů při sestavování žebříčků

U většiny skupin látek vyhodnocujeme jejich celkové úniky do ovzduší, vody a půdy podle dat zveřejněných v IRZ. Nezapočítáváme přenosy látek v odpadech a odpadních vodách, protože z IRZ není zřejmé, zda pak dochází k jejich přímým únikům do životního prostředí anebo nikoliv. Většinou by k nim docházet nemělo. Výjimku tvoří látky, kde lze i jejich přítomnost v odpadech považovat za vážné riziko pro životní prostředí do budoucna, konkrétně perzistentní organické látky (POPs), včetně dioxinů, a rtuť a její sloučeniny.

1. Rakovinotvorné, pravděpodobně či potenciálně rakovinotvorné látky

Rakovinotvorné látky mají svůj název odvozený od zjištění, že mohou vyvolat onemocnění rakovinou. Do této skupiny řadíme chemické látky či jejich sloučeniny klasifikované Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (1), pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka. Do skupiny 1 náležejí tyto chemické látky nebo jejich sloučeniny ohlašované do IRZ: arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium, polychlorované bifenyly (PCB), trichlorethylen a vinylchlorid. Do skupin 2A a 2B náležejí tyto chemické látky nebo jejich sloučeniny hlášené do IRZ: 1,2,3,4,5,6 - hexachlorcyklohexan (HCH), 1,2-dichlorethan (DCE), di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP), dichlordifenyltrichlorethan (DDT), dichlormethan (DCM), ethylbenzen, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), chloralkany (C10-13), chlordan, chlordecon, lindan, mirex, naftalen, nikl, olovo, rtuť, styren, tetrachlorethylen, tetrachlormethan (TCM), toxafen a trichlormethan.

Při porovnání žebříčků u této skupiny látek je nutné mít na paměti, že jejich klasifikace IARC se může v průběhu let měnit. Takže například ftalát DEHP nebyl v prvních letech zveřejňování žebříčků řazen mezi potenciálně karcinogenní látky, ale jeho podíl na pořadí jednotlivých znečišťovatelů není tak závratný.

2. Rakovinotvorné látky

Do této skupiny patří látky či jejich sloučeniny klasifikované Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (1) pro člověka. Do skupiny 1 náležejí následující chemické látky anebo jejich sloučeniny ohlašované do IRZ: arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium, polychlorované bifenyly (PCB), trichlorethylen a vinylchlorid.

Při porovnání žebříčků u této skupiny látek je nutné mít na paměti, že jejich klasifikace IARC se může v průběhu let měnit. Do skupiny 1 například přibyly polychlorované bifenyly, ale jejich podíl na celkovém součtu emisí je mizivý, byť škodí i v relativně nízkých koncentracích.

Celkový součet rakovinotvorných látek je do jisté míry zjednodušující, protože nemůže zachytit jejich další osud v životním prostředí a skutečnou expozici (vystavení) lidí působení těchto látek. Zatímco některé látky se do lidského organismu dostávají do lidského organismu především jejich vdechováním, u jiných představuje větší riziko jejich požití s potravou. Rozdílná je i kritická koncentrace. Informace, kterou sestavené žebříčky poskytují je spíše orientační. To platí i pro potenciálně rakovinotvorné látky.

3. Reprotoxické látky

Zařazení látek mezi reprotoxické (poškozující rozmnožování) vychází z hodnocení EPA státu Kalifornie a z profilů látek uvedených na internetových stránkách Integrovaného registru znečišťování. Mezi reprotoxické jsme na základě zmíněných dokumentů zařadili následující látky: 1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexan (HCH), arsen, benzen, benzo(g,h,i)perylen, dichlordifenyltrichlor-ethan (DDT), di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP), diuron, ethylenoxid, fluoranthen, hexachlorbenzen (HCB), chlordecon, chrom, kadmium, mirex, nonylfenol a nonylfenolethoxyláty, organické sloučeniny cínu, oxid uhelnatý, pentachlorbenzen, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), polychlorované bifenyly (PCB), polychlorované dioxiny + furany (PCDD/F), rtuť, simazin, toluen, toxafen, tributylcín a jeho sloučeniny, trifenylcín a sloučeniny a xyleny.

4. Oxid uhelnatý (reprotoxická látka)

Při vyhodnocování jsou odděleně vyhodnoceny emise oxidu uhelnatého, který poměrně rychle reaguje a je emitován ve vysokých množstvích. Pokud bychom jej vyhodnocovali společně s ostatními reprotoxickými látkami, zcela by se zastřel jejich podíl na emisích, byť může jít o látky nebezpečné již v nižších koncentracích než je tomu o oxidu uhelnatého.

5. Mutagenní látky

Zařazení látek mezi mutagenní vychází z profilů látek uvedených na internetových stránkách IRZ. Do skupiny mutagenních látek patří tyto chemické látky nebo jejich sloučeniny ohlašované do IRZ: alachlor, anthracen, 1,2-dichlorethan, diuron, ethylenoxid, fenoly, formaldehyd, mirex, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), trifluralin, trichlorethylen a vinylchlorid .

6. Endokrinní látky

Jako endokrinní látky označujeme ty, které narušují fungování hormonálního systému (tedy žláz s vnitřní sekrecí), někdy se pro ně používá název endokrinní disruptoři (tvrdý český přepis anglického názvu). Zařazení látek mezi endokrinní vychází z klasifikace látek v EU a USA. Do skupiny endokrinních látek patří tyto chemické látky nebo jejich sloučeniny ohlašované do IRZ: atrazin, chloralkany (C10-13), di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP), polychlorované bifenyly (PCB), polychlorované dioxiny + furany (PCDD/F), tetrachlorethylen (PER), trichlorbenzeny, styren.

7. Skleníkové plyny

Ke skleníkovým plynům se počítají látky, které způsobují oteplování atmosféry Země (globální klimatické změny) prostřednictvím tzv. skleníkového efektu. Pořadí provozoven podle množství vypouštěných skleníkových plynů (oxid uhličitý, oxid dusný, methan) vyjadřujeme v přepočtu na jejich potenciál přispívat ke skleníkovému efektu. Umístění na prvních místech ovlivňují většinou jen emise oxidu uhličitého, jehož skleníkový potenciál je roven jedné.

8. Plyny způsobující kyselé srážky

Kyselé srážky jsou mimo jiné zodpovědné za oslabení a odumírání smrkových lesů v našich horách. Způsobují je emise plynů, k nimž počítáme následující látky ohlašované do IRZ: amoniak, oxidy dusíku, oxidy síry, fluorovodík a chlorovodík. Jedná se jen o emise do ovduší.

9. Látky poškozující ozónovou vrstvu

Do této skupiny patří plyny, které se díky své odolnosti dostávají do vyšších vrstev atmosféry a až v nich se rozkládají a uvolňují chlor, který pak reaguje s ozonem, váže jeden atom kyslíku a ničí tak ozonovou vrstvu chránící Zemi před ničivým tvrdým UV zářením. Jeden atom chlóru takto může rozložit až 10 000 molekul ozónu. V žebříčcích uvádíme množství látek v přepočtu na jejich potenciál přispívat k poškozování ozónové vrstvy Země v celkových únicích do ovzduší. Jedná se pouze o čtyři látky (nebo jejich skupiny) ohlašované do IRZ: halony, hydrochlorofluorouhlovodíky (HCFC), chlorofluorouhlovodíky (CFC) a tetrachlormethan (TCM). Potenciál poškozování ozónové vrstvy je vztažen k účinkům CFC (tzv. tvrdé freony), jejichž potenciál je 1. Pro HCFC (tzv. měkké freony) používáme koeficient 0,062, pro TCM koeficient 1,1 a pro halony koeficient 6,1.

10. Látky nebezpečné pro vodní organismy

Do této skupiny jsme vybrali látky hlášené v emisích do vody a klasifikované některou z R-vět jako nebezpečné pro vodní organismy či vodní prostředí:R50: Vysoce toxický pro vodní organismy, R51: Toxický pro vodní organismy, R52: Škodlivý pro vodní organismy a R53: Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. Konkrétně tedy do této skupiny patří následující látky ohlašované do IRZ: 1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexan (HCH ), arsen a jeho sloučeniny, atrazin, bromované difenylétery (PBDE), DDT, diuron, endosulfan, endrin, heptachlor, hexachlorbenzen,chloralkany (C10-13), chlordan, chlordecon,chlorfenvinfos,chlorpyrifos, chrom a jeho sloučeniny,isodrin, isoproturon, kadmium a jeho sloučeniny,kyanidy, lindan (γ-HCH), měďa její sloučeninymirex, naftalen, nikla jeho sloučeniny, nonylfenol a nonylfenolethoxyláty, olovo a jeho sloučeniny, pentachlorbenzen(PeCB), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), polychlorované bifenyly (PCB), rtuť a její sloučeniny, simazin, sloučeniny organocínu, toxafen, tributylcín, trifenylcín, trifluralin a zinek a jeho sloučeniny.

11. Perzistentní organické látky (POPs)

Do skupiny POPs jsme zařadili látky uvedené na seznamech Stockholmské úmluvy a POPs protokolu ke Konvenci o dálkovém přenosu škodlivin v ovzduší. Jedná se o 1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexan (HCH), aldrin, bromované difenylétery (PBDE), DDT, dieldrin, endosulfan, endrin, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), hexachlorbutadien (HCBD), chlordan, chlordecon, lindan, mirex, organické sloučeniny cínu, pentachlorbenzen (PeCB), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), polychlorované bifenyly (PCB) a toxafen. U perzistentních organických látek do přenosů odpady nepočítáme obsah polychlorovaných bifenylů (PCB) a bromovaných difenyléterů (PBDE), jež podle našeho odhadu nemusely vzniknout jako vedlejší produkt výroby v provozech. Jinak v případě POPs započítáváme i jejich přenosy v odpadech. Pro dioxiny (PCDD/Fs) sestavujeme ještě zvláštní samostatnou tabulku.

12. Dioxiny

Pod zažitým zkráceným termínem dioxiny se skrývají dvě rozsáhlé skupiny chemických látek: polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF). Aby se v výsledných hodnotách koncentrací dioxinů v životním prostředí odrazila i jejich rozdílná toxicita, vyjadřuje se jejich množství zásadně v přepočtu na toxický ekvivalent (TEQ). Jeho hodnota je stanovena vynásobením skutečné koncentrace toho kterého kongeneru dioxinů v měřeném vzorku (matrici) odborně stanoveným koeficientem toxicity kongeneru, přičemž hodnotu 1 má koeficient pro nejtoxičtější dioxin, kterým je 2,3,7,8-TCDD. Více informací lze nalést na stránce s profilem skupiny látek nazývané jako dioxiny.

Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek

Od roku 2007 mají podniky povinnost hlásit i do evropského registru znečišťování (E-PRTR, European Pollutant Releases and Transfer Register). Oproti IRZ neobsahuje informace o toxických látkách v odpadech, o únicích styrenu a formaldehydu (týká se pouze 91 látek) a přesně definuje činnosti a jejich kapacity u kterých vzniká povinnost ohlašovat (Nařízení Evropského parlamentu a Rady o EPRTR 166/2006).