Ovzduší

Podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) může znečištění ovzduší celosvětově až za 7 milionů úmrtí ročně, přičemž 9 z 10 lidí dýchá vzduch obsahující škodlivé látky v koncentracích překračujících limity WHO. Významným zdrojem znečištění ovzduší je těžký průmysl a spalování fosilních paliv, včetně provozu aut. Převážná část zemí světa nemá vhodnou strategii přechodu na zelenou ekonomiku a investice do progresivních technologií jsou nedostatečné. Znečištění do značné míry souvisí s nárůstem populace spojeným s všeobecně sdílenou ideou trvalého ekonomickém růstu i zvyšujícími se materiálními nároky. Zároveň čelíme přesunu špinavého průmyslu z bohatých zemí do rozvíjejících se ekonomik.

Čistý vzduch, voda a zdravé potraviny jsou základem zdravého života, a nejen toho lidského. Proto prosazujeme přísnější kontrolu velkých zdrojů znečištění, nastavení pravidel pro ně v integrovaných povoleních. Prosazujeme ochranu ovzduší před znečištěním škodlivými látkami nejen v České republice, ale také například v Kazachstánu, Bosně a Hercegovině. Na mezinárodní úrovni prosazujeme také razantní postup proti globálnímu znečištění, ať už těžkými kovy nebo třeba dioxiny. Snad pro žádné další médium neplatí tolik jako pro vzduch, že jeho znečištění nezná hranic. To platí nejen pro hranice mezi státy, ale i mezi jednotlivými vrstvami atmosféry. 

Ovzduší a zdraví

"Znečištění ovzduší škodí našemu zdraví. Délku lidského života zkracuje průměrně o více než osm měsíců a v nejvíce znečištěných městech a oblastech o více než dva roky." ( Janez Potočnik, bývalý komisař EU pro životní prostředí)

Také v Česku zemřou ročně tisíce lidí kvůli znečištěnému ovzduší - v roce 2012 mohlo být znečištění ovzduší prašnými částicemi příčinou předčasného úmrtí až 5 500 obyvatel.

Jak se chránit před negativními vlivy znečištěného ovzduší:

• Pokud jsou hodnoty znečištění zvláště vysoké (například v zimě za nepříznivých rozptylových podmínek), snažte se vycházet ven co nejméně.
• Pokud musíte jít ven, zkuste omezit pobyt venku na časné ranní hodiny nebo až na večerní hodiny. Toto je důležité zejména v situaci, kdy jsou vysoké hladiny přízemního ozonu, neboť sluneční záření hladinu ozonu zvyšuje.
• V době špatných rozptylových podmínek venku necvičte a neběhejte. Čím rychleji a hlouběji dýcháte, tím více škodlivin vdechujete. Větrejte doma pouze krátce.
• Důležité je dbát na správnou životosprávu a přijímat dostatek vitamínů – ty Vás sice neochrání před vdechováním škodlivin, ale pomohou tělu lépe se vypořádat s následky jejich negativního působení.
• Tato opatření jsou určena zejména zdravým dospělým a dětem. Pokud trpíte nějakou chronickou chorobou, jako je například astma, kardiovaskulární potíže a jiné, poraďte se se svým lékařem, jaký režim máte v době zhoršené kvality ovzduší dodržovat.

Obtěžující zápach

Abychom se cítili dobře ve svých domovech, potřebujeme alespoň čas od času vyvětrat a pustit dovnitř čerstvý vzduch.  A tady často narazíme na problém, kterému se zde věnujeme: Větrat se nedá! Z venku se line obtěžující zápach, ze zemědělského anebo průmyslového provozu. Před takovým zápachem by nás měl chránit zákon o ochraně ovzduší. Od roku 2012 v něm však konkrétní nástroje ochrany před zápachy chybějí.

Jak píše ve své tiskové zprávě senátorka RNDr. Jitka Seitlová: "Postupy měření pachů stanovené v roce 2002 a následně v roce 2005 vyhláškou, se v praxi ukázaly jako nevhodné. Místo hledání nápravy byly právní nástroje ochrany před zápachy s přijetím současného zákona o ochraně ovzduší ( 201/2012 Sb.) zcela vypuštěny." Senátorka Seitlová a iniciativa "Nechceme žít ve smradu" navrhli i konkrétní změnu zákona o ochraně ovzduší, s níž se Arnika ztotožnila a zorganizovala Petici "Stop zápachu!", která změnu podpořila a snad i pomohla prosadit. Sběr podpisů pod petici jsme proto již ukončili.

Mezi pachové (či zapáchající) patří celá řada chemických látek, z nichž mnohé mohou mít vážné zdravotní dopady. Velká část z nich patří do skupiny těkavých organických látek. Podívejme se alespoň na některé z pachových látek:

Amoniak neboli čpavek je častým důvodem, proč nám něco nepříjemně páchne. Jeho zdrojem jsou mimo jiné zemědělské provozy. Často si ho doma "vyrobíme" sami, když necháme například něco zkazit, vzniká organickým rozkladem. Dlouhodobé působení amoniaku vede k chronickým onemocněním dýchacích cest a očí. Největší zdroje amoniaku lze nalézt v Integrovaném registru znečišťování. 

Benzen je důvodem, proč nám zapáchá (někomu voní) benzin. Cítíme ho také v okolí provozů petrochemického průmyslu anebo v okolí benzinových pump. Při chronickém působení benzenu zabíjejí jeho metabolity. Dochází k poškození plic a červených i bílých krvinek. Chronické poškození kostní dřeně může vést v dlouhodobém horizontu k rozvoji leukémie.

Formaldehyd má podprahový a velice vtíravý zápach, který člověk cítí ještě relativně dlouho i poté, co se vzdálí od jeho zdroje. Je vysoce toxický pro všechny živočichy, je mutagenní a způsobuje rakovinu (1. kategorie IARC). Již při nízkých koncentracích dochází k podráždění sliznic horních cest dýchacích. Je možnou příčinou atopických ekzémů a různých alergií.

Naftalen se používá při výrobě PVC, lepidel, léčiv, pryskyřic, maziv, barviv (indigo). Je využíván také jako dezinfekční činidlo. Cítíme jej jako nasládlý zápach už v nízkých koncentracích. Je schopen procházet placentou a poškodit lidský plod, je považován za podezřelý lidský karcinogen (2B IARC). Proti použití naftalenu při výrobě brusných kotoučů protestovali například občané Benátek nad Jizerou.

Styren má nasládlý zápach, který na nás občas dýchne i z polystyrenového nádobí na jídlo v provozech rychlého občerstvení. Jeho zápach, který trápí často lidi žijící v okolí laminátoven jako například té v Klášterci nad Ohří. 

Trichlorethylen má sladký zápach. Největším průmyslovým zdrojem úniků této látky v České republice je Spolana Neratovice, která ho v roce 2014 vypustila do ovzduší téměř 35 tun. Trichlorethylen je považován za pravděpodobně karcinogenní látku (2A IARC).