Stručná charakteristika
Chloridy jsou soli kyseliny chlorovodíkové. Chloridy jsou přirozenou součástí životního prostředí. Běžně se do prostředí dostávají erozí hornin, odparem z oceánů, vulkanickou činností i lesními požáry. Hlavní antropogenní zdroje jsou pak chemický průmysl, chloridy sodný se používá k výrobě chlóru a hydroxidu sodného, spalování uhlí, chloridy se uplatňují ve změkčovačích vody a v posypových solích. Rostliny i zvířata mají různou míru tolerance k obsahu solí v prostředí, toxicita jednotlivých chloridů závisí na druhu kationtu v molekule. U člověka má nadměrný příjem chloridu sodného negativní vliv na správnou funkci ledvin. Jedná se o různorodou skupinu látek složených z chloridového aniontu a kationtu se zásadním vlivem na vlastnosti výsledné sloučeniny. Chloridy představují přibližně 0,05 % zemské kůry, vysoké množství chloridů obsahuje také mořská voda. Mezi ty nejběžnější patří chlorid sodný (NaCl) a chlorid draselný (KCl). Chloridy jsou obecně velmi dobře rozpustné ve vodě, odsolování této vody je energeticky náročné. V půdě nejsou pevně vázány, migrují do povrchových i podzemních vod. Zasolení půdy a vody je vážný celosvětový problém.
Podrobná charakteristika
Chloridy jsou soli kyseliny chlorovodíkové. Jedná se o různorodou skupinu látek složených z chloridového aniontu a kationtu, právě různé druhy kationtů určují výsledný charakter určité soli, včetně její toxicity. Zatímco chlorid sodný (kuchyňská sůl) patří mezi nezbytné doplňky stravy, tak například chlorid kademnatý je vysoce toxická látka, což je ovšem způsobeno toxicitou kadmia. Čisté chloridy jsou bezbarvé až bílé krystalické látky, které se velmi dobře rozpouštějí ve vodě. Mezi ty v přírodě nejběžnější a také asi nejreprezentativnější chloridy patří chlorid sodný (NaCl) a chlorid draselný (KCl). Chloridy mají bohaté především průmyslové využití. Elektrolýzou NaCl se vyrábí značné množství chlóru a hydroxidu sodného, dvou nepostradatelných složek chemického průmysl (PVC aj.). Chloridy jsou také hlavní složkou posypových solí, bránících namrzání vozovek a jiných povrchů, jsou součástí změkčovadel vody, jsou nezastupitelné v potravinářství (KCl jako konzervant, NaCl jako konzervant i dochucovadlo). Významným zdrojem chloridů jsou i odpadní vody řady průmyslových provozů (metalurgie, elekronika apod.). V ČR patří chloridy spolu s dusíkem a organickým uhlíkem o nejohlašovanější látku, co se týče úniků do povrchových vod. V roce 2013 uniklo do povrchových vod přes 72 tun chloridů, do odpoadních vod pak bylo vypuštěno 45 tun těchto sloučenin. Největším znečišťovatelem byla v tomto směru společnost OKD a.s., významným, byť druhotným producentem, jsou pak čističky odpadních vod.
Účinky na zdraví lidí a zvířat
Jak již bylo uvedeno dříve v textu, toxické vlastnosti chloridů závisí na kationu. Rozšířené chloridy sodný a draselný jsou v přiměřené míře pro rostliny a živočichy nezbytné a řada organismů je schopná snášet značné rozpětí jejich koncentrací. Při překročení určité meze, která je pro různé druhy organismů různá, nicméně dochází k úhynu živočichů i rostlin z důvodu vysoké salinity (solnosti). V některých případech může být například pozorována změna složení vegetace v blízkosti cest, které jsou v zimním období hojně soleny, přičemž dochází k postupnému smývání soli do okolní půdy. Chloridy se také jen velmi málo váží na sedimenty a zeminy a proto migrují s povrchovými a podzemními vodami. To představuje vážný problém v některých pobřežních oblastech, kde dochází k přílišnému odčerpávání podzemní vody a následnému postupu slané mořské vody do pevninského horninového prostředí.
Pokud jde o člověka, chlorid sodný – sůl, je běžnou součástí stravy. Vyšší koncentrace mohou působit zdravotní potíže například tím, že dochází k nadměrnému zatěžování ledvin. Velmi toxický je například chlorid kademnatý, ten je však poměrně vzácný. Snadná rozpustnost chloridů ve vodě může způsobit, že se problematický kation (např. Cd nebo Pb) může uvolňovat ze struktury chloridů velmi snadno.
Hodnocení karcinogenity podle IARC
3 - neklasifikovatelná jako lidský karcinogenVýskyt v životním prostředí
Chloridy se v prostředí vyskytují přirozeně, ale jejich velké množství se dostává do prostředí také v souvislosti s lidskou činností.
Mezi přírodní zdroje patří například vymývání z horninového prostředí. Oceány jsou také velkou zásobárnou chloridu sodného a draselného, který může být v podobě vodního aerosolu vzniklém při hladině moře přenášen na velké vzdálenosti. Část chloridů se také uvolňuje při vulkanické činnosti a lesních požárech.
Hlavním antropogenním zdrojem chloridů je spalování uhlí. Významné jsou také některé průmyslové procesy, kde se chloridy používají ve výrobě (chemický průmysl – výroba PVC), nebo vznikají jako odpadní produkt (metalurgie, elektrotechnika, potravinářství, skládky).
Synonyma
Chlorid sodný - sůl kamenná, kuchyňská sůlLimity pro ovzduší
Limit pro ovzduší není stanoven.
Limity pro vodu
Pitná voda:
100 mg/l mezní hodnota (MH) pro volné chloridy (vyhl. č. 252/2004 Sb.)
Pozn. V případech, kdy vyšší hodnoty chloridů jsou způsobeny geologickým prostředím, se hodnoty až do 250 mg/l považují za vyhovující požadavkům této vyhlášky. Pro balené pitné vody uměle doplňované minerálními látkami platí mezní hodnota 250 mg/l.
Voda by neměla působit agresivně vůči materiálům rozvodného systému, včetně domovních instalací. Posouzení agresivity se provádí podle TNV 75 7121 Požadavky na jakost vody dopravované potrubím.
Balená voda:
100 mg/l* (mezní hodnota - MH (vyhl. č. 275/2004 Sb.)
Při obsahu chloridů vyšším než 200 mg/l je potřeba použít doplňují značení: 'Obsahuje chloridy'.
Povrchové vody:
Tabulka 1a: Ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod a vod užívaných pro vodárenské účely, koupání osob a lososové a kaprové vody, vztahující se k místu odběru vody pro úpravu na vodu pitnou, místu provozování koupání, respektive k úseku vodního toku stanoveného jako lososová nebo kaprová voda.
Přípustné znečištění - roční průměr 65 mg/l
Pro hodnocení, zda povrchová voda vyhovuje užívání pro úpravu na vodu pitnou, se využijí rovněž ustanovení vyhlášky č. 428/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Přípustné znečištění - roční průměr 150 mg/l
Odpadní vody:
Tabulka 2: Emisní standardy: přípustné hodnoty znečištění pro odpadní vody vypouštěné z vybraných průmyslových a zemědělských odvětví
Výroba oxidu titaničitého chloridovým způsobem
V případě použití více než 1 druhu rudy se uvedené mezní hodnoty emisí uplatní úměrně k používanému množství těchto rud.
130 kg/t Výroba barev a pigmentů (Při užívání neutrálního rutilu.)
228 kg/t Výroba barev a pigmentů (Při užívání syntetického rutilu.)
330 kg/t Výroba barev a pigmentů (Při užívání strusky.)
Ostatní limity
Pracovní prostředí
chlorid amonný (dýmy):
PEL (přípustný expoziční limit): 5 mg/m3 (pro dlouhodobou expozici) (nařízení 361/2007 Sb.)
NPK-P (nejvyšší přípustná koncentrace: 10 mg/m3 (nařízení 361/2007 Sb.)
chlorid fosforečný:
PEL (přípustný expoziční limit): 1 mg/m3 (pro dlouhodobou expozici) (nařízení 361/2007 Sb.)
NPK-P (nejvyšší přípustná koncentrace: 2 mg/m3 (nařízení 361/2007 Sb.)
chlorid fosforitý:
PEL (přípustný expoziční limit): 1 mg/m3 (pro dlouhodobou expozici) (nařízení 361/2007 Sb.)
NPK-P (nejvyšší přípustná koncentrace: 3 mg/m3 (nařízení 361/2007 Sb.)
chlorid vápenatý:
PEL (přípustný expoziční limit): 2 mg/m3 (pro dlouhodobou expozici) (nařízení 361/2007 Sb.)
NPK-P (nejvyšší přípustná koncentrace: 4 mg/m3 (nařízení 361/2007 Sb.)
chlorid zinečnatý:
PEL (přípustný expoziční limit): 1 mg/m3 (pro dlouhodobou expozici) (nařízení 361/2007 Sb.)
NPK-P (nejvyšší přípustná koncentrace: 2 mg/m3 (nařízení 361/2007 Sb.)
Integrovaný registr znečišťování:
Ohlašovací práh pro emise do vody: 2 000 000 kg/rok
Ohlašovací práh pro emise do půdy: 2 000 000 kg/rok
Ohlašovací práh pro přenosy mimo provozovnu: 2 000 000 kg/rok
Mezinárodní úmluvy a legislativa
Překročení limitů kategorie A v zeminách (a podzemních vodách) se podle Metodického pokynu MŽP ze dne 3. 7. 1996 posuzuje jako znečištění příslušné složky životního prostředí vyjma oblastí s přirozeným vyšším obsahem sledovaných látek.
Překročení limitů B se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí a které vyžaduje další opatření.
Překročení limitů C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí.Překročení limitu C zároveň vyžaduje dekontaminaci území pro daný účel.
Tabulka
Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.
| č. | číslo CAS | ohlašovaná látka | ohlašovací prahy v kg/rok | více informací | |||
|
A (ovzduší) |
B (voda) |
C (půda) |
D (odpady) |
o seznamu najdete | |||
| 79 | chloridy (jako celkové Cl) | 2000000 | 2000000 | zde | |||
Vysvětlivky:
A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
C = ohlašovací práh pro emise do půdy
D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech
Vysvětlivky
*Překročení limitů kategorie A v zeminách (a podzemních vodách) se podle Metodického pokynu MŽP ze dne 3. 7. 1996 posuzuje jako znečištění příslušné složky životního prostředí vyjma oblastí s přirozeným vyšším obsahem sledovaných látek.
Překročení limitů B se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí a které vyžaduje další opatření.
Překročení limitů C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí.Překročení limitu C zároveň vyžaduje dekontaminaci území pro daný účel.
Odkazy
1) https://www.irz.cz/node/57 Profil chloridů (jako celkové Cl) na stránkách Integrovaného registru znečišťování.
2) http://en.wikipedia.org/wiki/Chloride Profil chloridů na stránkách encyklopedie Wikipedia.
3)http://www.irz.cz/sites/default/files/Souhrnna_zprava_2013_IRZ_C_web.pdf
