Stručná charakteristika
Celkový dusík je skupinový analytický ukazatel zavedený pro sledování kvality povrchových a podpovrchových vod. Jedná o součet koncentrací dusíku ve všech jeho anorganických (NH3, NH4+, NO2-, NO3-) a organických sloučeninách. Do vodního prostředí se dusík dostává především díky nadměrnému užívání dusíkatých hnojiv (např. statková hnojiva) a nedokonalému čištění průmyslových a splaškových odpadních vod. Celkový dusík spolu s celkovým fosforem způsobují eutrofizaci vod, při které dochází k přemnožení řas a sinic a následně ke snížení koncentrace rozpuštěného kyslíku ve vodě. Přímým důsledkem zvýšené činnosti mikrobiální činnosti v povrchových vodách mohou být například hromadná úmrtí ryb, nebo v posledních letech časté letní zákazy koupání. Zvýšený obsah dusičnanů ve vodě může po jejím vypití vést k vzniku tzv. methemoglobinémie, při které krev není schopna vázat a přenášet kyslík. Ohrožení jsou především kojenci do 3 měsíců.
Podrobná charakteristika
Dusík je jedním z nejdůležitějších biogenních prvků našeho známého světa. Je považován za 7. nejčastější prvek naší galaxie, elementární dusík je pak tím nejběžnějším prvkem v tomto stavu na naší planetě – atmosféra obsahuje 78% dusíku.
Celkový dusík je skupinový analytický ukazatel zavedený pro sledování kvality povrchových a podpovrchových vod. Jedná o součet koncentrací dusíku ve všech jeho anorganických (NH3, NH4+, NO2-, NO3-) a organických sloučeninách.
Do vodního prostředí se dusík dostává především díky nadměrnému použití dusíkatých hnojiv (např. statková hnojiva) a nedokonalému čištění průmyslových a splaškových odpadních vod. Odpadní vody z tepelného zpracování uhlí, nebo z galvanického pokovování mohou obsahovat vysoké množství amoniakálního dusíku, velké koncentrace dusitanů se mohou vyskytovat v odpadních vodách provozů vyrábějící barviva, jsou také součástí některých nemrznoucích kapalin a antikorozních přípravků. Určitý vliv na obsah dusíku ve vodním prostředí má i atmosférická depozice oxidů dusíku a amoniaku.
Podle závěrečné zprávy IRZ za rok 2013 byl celkový dusík ve skupině anorganických látek obecně nejčetněji ohlašovanou látkou. Nejčastěji byly ohlašované úniky do vody (celkem 31 hlášení). Oproti předchozímu roku došlo ke zvýšení ohlášeného množství v únicích do vody o více než 19 tun, u přenosů látky v odpadních vodách pak o více než 9 tun. Mezi největší znečišťovatele kromě čističek odpadních vod patřila v roce 2013 společnost Synthesia a. s. s 2,4 tunami celkového dusíku uniklého do vod.
Účinky na zdraví lidí a zvířat
Zvýšený obsah dusičnanů ve vodě může po jejím vypití vést k vzniku tzv. methemoglobinemie, při které krev není schopna vázat a přenášet kyslík. Dusičnany mohou být v trávicím traktu bakteriemi redukovány na mnohem nebezpečnější dusitany. V krvi pak absorbované dusitany reagují s molekulami transportní krevní bílkoviny hemoglobinu a oxidují je na methemoglobin. Dvojmocné železo v molekule hemoglobinu je oxidováno na trojmocné a nově vzniklá molekula tak ztrácí schopnost reverzibilně vázat kyslík.
Na methemoglobinemii jsou citlivý především kojenci do 3. měsíce věku, u kterých nejsou dostatečně vyvinuty redukční systémy, a jejich krev obsahuje zvýšený podíl fetálního hemoglobinu, který se snadněji oxiduje. Proces vzniku methemoglobinu je reverzibilní. Mezi příznaky methemoglobinemie patří cyanóza (namodralé zbarvení kůže), bolesti hlavy, dušnost. Při vysokých koncentracích dochází k náhlým křečím, poruchám dýchání i k náhlé smrti. Chronické otrava se projevuje častými bolestmi hlavy, záněty spojivek, horních cest dýchacích, dochází k nárůstu počtu červených krvinek, obejvuje se vyšší kazivost zubů.
Výskyt v životním prostředí
Do atmosféry jsou dusíkaté látky uvolňovány zejména v podobě oxidů nebo amoniaku, kde dále mohou reagovat na dusitany a dusičnany. Převážná část amoniaku v prostředí vzniká mikrobiálním rozkladem organických dusíkatých látek. Oxidy dusíku vznikají především při spalovaní fosilních paliv za vysokých teplot, nebo například během bouřkové aktivity, mezi producenty se řadí i mikroorganizmy.
V půdě je zvýšený obsah dusíku zapříčiněn především nadměrným použitím dusíkatých hnojiv, atmosférickou depozicí i přirozenou fixací vzdušného dusíku některými mikroorganizmy.
Do vodního prostředí se dusík dostává především díky nadměrnému použití dusíkatých hnojiv (např. statková hnojiva) a nedokonalému čištění průmyslových a splaškových odpadních vod. Odpadní vody z tepelného zpracování uhlí, nebo z galvanického pokovování mohou obsahovat vysoké množství amoniakálního dusíku, velké koncentrace dusitanů se mohou vyskytovat v odpadních vodách provozů vyrábějící barviva, jsou také součástí některých nemrznoucích kapalin a antikorozních přípravků. Určitý vliv na obsah dusíku ve vodním prostředí má i atmosférická depozice oxidů dusíku a amoniaku.
Limity pro vodu
Povrchová voda:
Ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod a vod užívaných pro vodárenské účely, koupání osob a lososové a kaprové vody, vztahující se k místu odběru vody pro úpravu na vodu pitnou, místu provozování koupání, respektive k úseku vodního toku stanoveného jako lososová nebo kaprová voda.
Přípustné znečištění: roční průměr 6 mg/l.
Limity pro půdu
50000 (kg/rok)
Limity pro odpady
V odpadních vodách 50000 (kg/rok)
Tabulka
Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.
| č. | číslo CAS | ohlašovaná látka | ohlašovací prahy v kg/rok | více informací | |||
|
A (ovzduší) |
B (voda) |
C (půda) |
D (odpady) |
o seznamu najdete | |||
| 12 | celkový dusík | 50000 | 50000 | zde | |||
Vysvětlivky:
A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
C = ohlašovací práh pro emise do půdy
D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech
