Staré stromy a mrtvé dřevo
Je mrtvé dřevo opravdu mrtvé?
Termínem mrtvé dřevo označujeme odumírající a mrtvé stromy, stojící nebo padlé, v různých stádiích rozkladu. Nejen živé stromy, ale i ty odumřelé mají nezastupitelné místo v naší krajině. Narození, růst, vývin, rozmnožení a úhyn živočicha mají stejný význam jako vysemenění, růst, vývoj, rozmnožení a úhyn stromu. Staré a mrtvé, resp. odumírající dřevo, je základem biodiverzity a koloběhu látek, udržuje biologickou rozmanitost.
Stromy odumírají vlivem působení vnějších činitelů jako je vítr, sníh, déšť, imise nebo působením jiných organismů. Každé poraněné místo na kmeni či kořenech je vstupní branou pro dřevokazné houby, které začnou dřevní hmotu rozkládat a strom oslabovat.
Tlející dřevo zvyšuje druhovou rozmanitost
Tlející mrtvé dřevo může mít podobu různých na zemi padlých kmenů, větví či starých pařezů, mnohdy se postupně rozkládá i vestoje. Podle nejrůznějších studií je na rozkládající se dřevo vázáno 30 – 50% všech organismů žijících v lese nebo okolí stromu. Nalezneme zde společenstva mechorostů i rozmanitá společenstva bezobratlých, jejichž vývoj nemůže probíhat nikde jinde.
Tlející dřevo je substrátem a hnojivem pro klíčení a růst semenáčků dřevin
V některých typech společenstev může na existenci mrtvého dřeva záviset samotná existence a růst jednotlivých stromů. Specifické mikroklima rozkládajícího se dřeva tvoří optimální podmínky pro klíčení semenáčků. Tlející dřevo má vysokou schopnost zadržet vodu, poskytuje tak dostatečnou vláhu i přísun živin z rozkládající se hmoty.
Jak se vám líbí?
Názory na estetickou hodnotu mrtvého dřeva se různí a jsou velmi individuální. Nemůžeme však ignorovat jeho biologickou a krajinotvornou hodnotu. Přiznejme si, že uklizený anglický park v nás nevyvolává takový pocit, jako přirozený až divoký kus lesa s trouchnivějícími kmeny porostlými mechem. Často se kocháme pohledem na nejroztodivnější sochy, které přistavujeme ke svým obydlím, proč se nechlubit neustále se měnícím přírodním výtvorem?
Necháváme mrtvému dřevu dostatek prostoru?
Strom se za svůj věk nestydí. Staré stromy jsou stále plné života. Přesto se ve vztahu ke stromům setkáváme stále s mýty a pověrami. Mezi nejčastější argumenty patří následující:
- Starý či mrtvý strom je zdrojem houbových chorob a škůdců. Mnoho druhů živočichů, rostlin a hub potřebuje pro svůj vývoj a rozmnožování odumírající nebo mrtvé dřevo. Mladé stromy dobře prospívají právě proto, že jsou součástí fungujícího společenství rostlin a živočichů. Umírání, tlení, rozpad a vznik nového patří k přirozenému koloběhu přírody.
- Starý či mrtvý strom může způsobit požár. Pokud strom začne hořet, bývá to téměř vždy po zásahu bleskem (a potom je jedno, zda je strom mrtvý nebo živý), nebo po neopatrném zásahu člověka.
- Mrtvý strom nepatří do lidských sídel, může být nebezpečný. Ne vždy je možné kvůli zajištění bezpečnosti a funkčnosti veřejných prostranství ponechávat mrtvé stromy. Téměř vždy je však možné zachovat alespoň torzo nebo pařez. Dekorativní nemusí být jen mladý strom. Městskou zeleň bychom měli začít chápat nejen urbanisticky, ale i biologicky.
Starý strom je odpad, který se musí uklidit. Tohle je zřejmě nejčastěji zaznívající argument těch, kteří mají rádi pořádek, a kteří pro dřevo rádi najdou nějaké finančně výhodné využití. Mrtvé dřevo nemusí být odpad ani palivo. Můžeme ho uložit na vhodném místě a dovolit organismům na ně vázaným dokončit svůj vývoj. Příkladem může být broukoviště. Nepoužívejme ho však jako argument pro kácení velmi hodnotných dřevin tam, kde se nám stromy nehodí. Broukoviště je pouze kompromis.
Broukoviště a hmyzí hotely
Broukoviště (loggery)
V poslední době se stává trendem i u nás budovat tzv. broukoviště (angl. loggery). Jde v podstatě o kmeny a větve ležící volně na zemi, nebo částečně zapuštěné do země. Slouží jako útočiště pro brouky a hmyz vázaný na mrtvé dřevo, ale může sloužit i jako prolézačka pro děti. Nápad k nám dorazil z britských ostrovů a jeho hlavní cíl je vzdělávací a výchovný, usnadňuje setkávání se skrytě žijícími obyvateli mrtvého dřeva (roháč, zlatohlávek nebo nosorožík). I přes svůj název broukoviště neposkytuje úkryt pouze hmyzu, utábořit se v něm můžou i drobní pěvci, ještěrky či slepýši. Budování broukovišť není náhradou za pokácené stromy, neboť zničíme biotop i druhům vázaným na stále živé dřevo (např. tesařík obrovský). Druhy vázané na specifické mikroklima dutin mohou na přesun doplatit fatálně (např. páchník hnědý). Nedělejme z biologicky cenných starých dřevin broukoviště, nekácejme je zbytečně. Upravujme stromy dřív, než začnou být nebezpečné.
Hmyzí hotel
Jednou z variant, jak uchovat živé i rozkládající se dřevo, je ponechat na pozemku staré pařezy a doplnit je uschlými větvemi, které můžete částečně zapustit do země. Na osluněné straně vyvrtejte do dřeva malé otvory pro včely samotářky. Vytvořili jste broukoviště. Chcete-li do zahrady přilákat více hmyzu, vyrobte si hmyzí domeček. Hmyz do vhodného materiálu naklade vajíčka, z larev se vylíhnou dospělci, kteří budou v zahradě pomáhat s nežádoucím hmyzem, popř. budou sloužit jako potrava pro ostatní.
„I suchý strom oživuje krajinu.“
japonské přísloví