Testy obalů z PVC ukázaly, že skutečnost je jiná, než ukládá vyhláška, a že se ftaláty objevily ve dvou z pěti náhodně vybraných výrobků. Z plastových obalů se ftaláty mohou objevovat především v PVC. Arnika proto na svých webových stránkách zveřejnila seznam potravin balených do PVC. „Určitě se nám nepodařilo zmapovat všechny. Uvádíme alespoň několik desítek takových výrobků“ uvedla Lenka Mašková vedoucí kampaně Arniky „Zdravotnictví bez PVC“.
Podle vedoucího programu Toxické látky a odpady RNDr. Jindřicha Petrlíka výsledky rozborů dokazují nutnost zařazení ftalátů3) na seznam látek sledovaných integrovaným registrem znečišťování (IRZ)4). Arnika se v této souvislosti obrátila dopisem na ministra zemědělství Jaroslava Palase a na ministryni zdravotnictví Marii Součkovou, aby podpořili návrh na zařazení ftalátů a dalších toxických látek, které mohou kontaminovat potraviny a poškozovat pak zdraví lidí, na seznam IRZ. Sdružení rovněž vyzve Českou obchodní inspekci, aby se problematikou závadných obalů začala vážně zabývat.
Dalším citlivou oblastí z hlediska zatížení lidského organismu, kde se v ČR široce používají materiály z PVC, je zdravotnictví. Zahraniční host tiskové konference, Mark Rossi z mezinárodní sítě Health Care Without Harm5) zdůraznil škodlivost používání PVC ve zdravotnictví: „Z PVC měkčeného ftaláty se tyto látky mohou uvolňovat přímo do roztoků vpravovaných do těl pacientů. Je proto nutné opustit používání tohoto nebezpečného plastu ve zdravotnictví.“ Jeho varování potvrzují studie brněnského lékaře a vědce Doc. MUDr. Kamila Ševely, CSc.
Zdravotnický odpad obsahuje hodně materiálů z PVC, ze kterého pak při jeho spalování vznikají vysoce toxické dioxiny a další toxické látky. „Emise škodlivých látek provázejí PVC v celém jeho životním cyklu. O tom jsme se mohli přesvědčit při loňských povodních, kdy došlo k únikům toxických látek z chemického závodu Spolana Neratovice vyrábějícího právě PVC,“ zdůraznil Rossi.