Ústecká Spolchemie bude moci používat rtuť o jeden rok déle, než jí stanovuje integrované povolení na výrobu louhů, chloru a kyseliny chlorovodíkové, které dostala v roce 2006. Neuspěla tak se žádostí o prodloužení lhůty o tři roky, odbor životního prostředí Krajského úřadu Ústeckého kraje navrhl jako kompromisní řešení návrh prodloužení lhůty o jeden rok. Vyplynulo to z jednání, které proběhlo 6. ledna na krajském úřadě v Ústí nad Labem. „Vnímáme tento návrh jako nejzazší kompromisní řešení a bude-li vydána změna integrovaného povolení s datem ukončení provozu výroby chloru s použitím rtuti do konce roku 2013, neodvoláme se proti němu. Podobné stanovisko na včerejším jednání prezentovala také Česká inspekce životního prostředí,“ komentoval výsledek jednání vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
„Výsledek považujeme za maximální možný, jakého jsme při jednání mohli dosáhnout vzhledem k tomu, že s odkladem o tři roky souhlasila většina ostatních účastníků řízení včetně města Ústí nad Labem, krajské samosprávy i Krajské hygienické stanice. Raději bychom samozřejmě viděli nulový odklad vyloučení rtuti z výroby chloru ve Spolchemii, ale ten nebylo reálné prosadit,“ doplnil Petrlík.
Spolchemie již na jednání avizovala, že nemůže do budoucna vyloučit opakovanou žádost o odklad. Rozhodnutí o změně integrovaného povolení pro výrobu louhů, chloru a kyseliny chlorovodíkové vydá úřad Ústeckého kraje na základě žádosti Spolchemie ze srpna minulého roku. Podnik v ní požadoval oddálení termínu náhrady rtuti o tři roky se zdůvodněním, že se mu nepodařilo na výstavbu nové membránové technologie, která je příznivější pro životní prostředí a současně je méně energeticky náročná, zabezpečit finance. „Na takovou argumentaci jsme nemohli přistoupit, protože Spolchemie v době před ekonomickou krizí namísto do konverze elektrolýzy investovala peníze do nákupu provozů v zahraničí, což Arnika doložila i na jednání na krajském úřadě. „Ekonomické problémy firmy proto nezpůsobují požadavky na zvýšení ochrany životního prostředí a zdraví lidí, ale sázka na přílišnou expanzi. Nevidíme proto důvod k ústupkům v náhradě rtuti za konec roku 2013,“ zakončil Petrlík
Arnika usiluje o vyloučení rtuti z výroby chloru u obou českých výrobců chloru - Spolchemie v Ústí nad Labem a Spolany Neratovice, protože jde o zbytečné používání toxického těžkého kovu tam, kde za něj existuje dostupná a navíc předpisy Evropské unie vyžadovaná alternativa. Tou je zmíněný membránový proces, který nepoužívá rtuť a navíc je méně energeticky náročný (více na stránkách věnovaných výrobě chloru).
Rtuť uniká z provozů ústecké chemičky buď ve formě emisí do vzduchu, anebo s odpadními vodami do Bíliny a posléze do Labe. V řece se rtuť ukládá v sedimentech, kumuluje se v rybách a kontaminuje celý potravní řetězec, na jehož konci je člověk. To, že kontaminace rtutí je problémem i v České republice a v Labi, opakovaně ukazují rozbory vzorků ryb. V roce 2006 naměřila Arnika relativně vysoké koncentrace rtuti v ovzduší i za branami Spolchemie. Problematický je také obsah rtuti v odpadech, jejichž produkce zaznamenala u Spolchemie v posledních letech narůstající tendenci, jak vyplynulo z podkladů dodaných podnikem pro jednání o změně integrovaného povolení. Na potřebě řešit úniky rtuti do životního prostředí se loni v únoru shodli zástupci vlád na schůzce Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) v keňském Nairobi. Na základě jejich dohody se již začala připravovat globální úmluva.
