Sice oceňujeme realizaci mnohých adaptačních opatření na administrativním území Prahy, nevidíme však skoro žádnou proměnu lokalit, které jsou problematikou městského tepelného ostrova zasaženy nejvíce, přičemž mnohé z nich patří mezi lidmi velmi využívané lokality. Proto požadujeme akční plán na nejbližší roky, podle kterého budou veřejné prostory a stanice MHD prioritně adaptovány pro pobyt lidí ve vedru,např. dle indexu urbánní tepelné zranitelnosti.

Závazek výsadby milionu stromů je sice líbivý, z velké části ale není realizován v hustě urbanizovaném území. Zvyšování množství zelených ploch a výsadba stromů ve zranitelných lokalitách může pomoci snížit teploty ve městě, zlepšit kvalitu ovzduší a zadržovat dešťovou vodu. Je také nutné o stávající i nové stromy řádně pečovat. Kde nelze sázet stromy, lze hledat alternativy – stromy v květináčích, zelené pásy s keři či květinami, zeleň na fasádách, popínavou zeleň atd. Kde není možné umístit žádný typ zeleně, je potřeba vytvořit odpočinková místa ve stínu za pomoci stínících prvků.

Vytváření vodních prvků, jako jsou fontány, mlžítka, jezírka a vodní nádrže, může pomoci ochladit vzduch. Je také důležité zlepšování zavlažovacích systémů pro městskou zeleň, širší využívání dešťové vody a podpora jejího zasakování. Pro pobyt lidí je zásadní přístup ke studené pitné vodě – pítka by proto měla být naprosto běžným prvkem městského mobiliáře.

Vytváření bezpečných a pohodlných cest pro pěší a cyklisty obzvlášť v centrálních a hustě osídlených částech města. V případech stísněných podmínek centra města i na úkor prostoru pro (zaparkovaná) auta nebo rychlostního či jiného omezení automobilové dopravy.

O zklidnění dopravy v centru města či humanizaci magistrály se roky mluví, veřejný prostor centra města je však stále přizpůsoben především autům. Je třeba už konečně omezit vjezd do centra města a zklidňovat ulice. Auta v centru zhoršují přehřívání města i kvalitu vzduchu a brání alternativnímu řešení veřejného prostoru.

Je nutné mít požadavky na veškerou výstavbu od jednotlivých domů po celé plánované čtvrti tak, aby nezhoršovala, ale naopak zlepšovala situaci v Praze. Dle konkrétní lokality je proto třeba požadovat řešení, které bude v souladu s adaptačními a mitigačními požadavky – např.: snížení počtu nových parkovacích stání; navrhování urbanistické struktury tak, aby podporovala přirozené proudění vzduchu, které může pomoci ochladit město; použití světlých a reflexních materiálů na střechy, fasády a povrchy ulic může snížit absorpci tepla a tím snížit teplotu povrchu a mnohé další.

Současná částka, kterou Praha vynakládá na přípravu a realizaci klimatických opatření je naprosto nedostatečná. Požadujeme, aby částka investovaná z ročního rozpočtu města byla minimálně dvojnásobná, lépe trojnásobná.  

Požadujeme znásobit rychlost realizace oproti současnému stavu. Ať už tempo přípravy a realizace naráží na nepřipravenost projektů, nedostatek personálních či jiných kapacit, posilte tým lidí či udělejte cokoli dalšího, co je potřeba, aby se začaly projekty hýbat v před.

Nechceme slyšet, že vše je zdlouhavé, náročné a složité, a že to bude trvat roky. Pokud stavební řešení bude trvat roky, je třeba udělat úpravu, která stavební povolení nevyžaduje. Je možné použít dočasná řešení úpravy povrchů, stromy v květináčích či cokoli dalšího, co zlepší rozpálené místo už pro příští sezónu. Dočasná řešení nejsou mrhání prostředky, ale naopak příležitost, jak něco vyzkoušet, než bude realizováno řešení trvalé.