"V tom správním řízení stanoví emisní strop na úrovni maximálně 70 procent průměrných ročních emisí tuhých znečišťujících látek tohoto zdroje v posledních pěti letech," řekl ČTK ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ). Znečišťovatel pak bude mít lhůtu sedm let na to, aby se do stanoveného stropu vešel. Pokud se sám rozhodne, že sníží emise až na 50 procent, pak se mu lhůta pro splnění prodlouží až na devět let. Úřad kromě toho může uložit další podmínky provozu nebo zpřísnit ty existující.
Tato změna je důležitá především pro Moravskoslezský a Ústecký kraj, kde budou mít Krajské úřady povinnost snížit u velkých znečišťovatelů emisní stropy. „Dosud tak mohly učinit v rámci vydávaných integrovaných povolení, ale dělaly to málokdy. Na Ostravsku se zákon dotkne především hutí, jejichž oborový svaz se novele zákona snažil zabránit. Je však třeba si uvědomit, že nejde jen o emise prachu, ale také na něj vázaných zdraví nebezpečných látek, k nimž patří dioxiny či polyaromatické uhlovodíky. Byli bychom pro to, aby se stejné omezení vztahovalo i na tyto skupiny látek, ale samozřejmě v množství daleko nižším než je 30 tun,“ komentoval přijatou změnu zákona vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika.
Jen pro srovnání: ArcelorMittal vypustil podle Integrovaného registru znečišťování v minulém roce do ovzduší 1450 tun a Třinecké železárny 838 tun prachových částic PM10. Roční limit 30 tun překračují i všechny uhelné elektrárny ČEZu včetně Dětmarovic. „V případě hutnických provozů je však otázka, zda se budou posuzovat jednotlivé komíny anebo závod jako celek,“ dodal Petrlík.
Novela zákona se jinak týká především fluorovaných skleníkových plynů, které zahrnují fluorované uhlovodíky (látky HFC), zcela fluorované uhlovodíky (látky PFC), a fluorid sírový (SF6). Vychází z nařízení Evropského parlamentu. Ten požaduje po členských státech EU například upravit požadavky na školení a certifikaci a zavést systém podávání zpráv o fluorovaných skleníkových plynech. "Týká se kontroly a znovuzískávání těchto plynů za účelem jejich recyklace, regenerace, zneškodnění," uvedl ministr Bursík.
Tato aktivita je součástí projektu Chemická bezpečnost občanů Evropy, který byl finačně podpořen z prostředků Evropské komise prostřednictvím Zastoupení EK v ČR.
