„Loni jsme šestkrát zvýšili četnost čištění krajských komunikací a doporučovali jsme zastupitelstvu, aby četnost ještě zvýšilo,“ řekl na dotaz MF Dnes vedoucí oddělení ochrany ovzduší a integrované prevence Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Marek Bruštík.
V rámci změn integrovaných povolení, která průmyslovým znečišťovatelům stanovují emisní limity a parametry užívaných technologií, může krajský úřad firmám stanovit podmínku každodenního úklidu cest a dalších ploch v areálu podniku v zimní sezoně.
Takovou podmínku už dal firmě Evraz Vítkovice Steel. Stejnou podmínku zařadí podle článku v MF Dnes krajský úřad také do pozměněného integrovaného povolení firem Třinecké železárny a ArcelorMittal Ostrava.
„Za celý rok 2008 bylo v ArcelorMittalu Ostrava díky zdvojnásobení četnosti úklidu zameteno (a tedy se nedostalo do ovzduší) kolem 1 800 tun nečistot, což je zhruba dvakrát více než v roce 2007,“ řekla tisková mluvčí firmy Věra Breiová.
Zaměření na prach není překvapením poté, co uplynulá zima přinesla špatné rozptylové podmínky a v některých obcích Moravskoslezského kraje již v únoru překročili povolený limit dní s překročeným limitem pro jemný prach (PM10), tedy 35. V Ostravě– Radvanicích a Bartovicích napočítali od začátku roku do poloviny února 41 dnů, kdy byl limit překročen. V lednu byly pouze dva dny, kdy zůstaly hodnoty znečištění pod zákonnou normou. „Podobné problémy jsou ale v celém regionu,“ konstatoval vedoucí oddělení měření imisí z ostravského Zdravotního ústavu Jiří Bílek.
„Například v Bohumíně jsme u prachu jednou naměřili hodnotu 600 mikrogramů na m3, přitom limit je 50 mikrogramů na m3. Celý regionu od Ostravy, přes Havířov, Český Těšín, Třinec se potýká hlavně s problémem prachu,“ podotkl Bílek.
Bílek však zároveň neopomněl zpochybnit závěry řady studií, že na problému znečišťování ovzduší se podílejí hlavně velké průmyslové zdroje: „Závody v současném období krize omezují výrobu, přesto se stav ovzduší výrazně nezměnil. To vede k zamyšlení, že hlavních zdrojů, které ovlivňují znečištění, je daleko více. Jsou to určitě i rodinné domy a doprava.“
„Bylo by určitě dobré se podívat na konkrétní data, jak které podniky výrobu skutečně v uvedeném období omezily, případně jak fungovala jejich opatření ke snížení emisí a na jejich základě pak učinit závěry, kdo se jak podílel na zhoršeném stavu ovzduší,“ řekl k tomu vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
Ministr životního prostředí RNDr. Martin Bursík má ovšem jasno. Při své lednové návštěvě v Ostravě řekl: „Je třeba zdůraznit, že velké zdroje jsou nejvýznamnějšími producenty škodlivin. Tento problém nelze bagatelizovat, což jsem trochu cítil při jednání na hejtmanství. Musíme vyřešit v první řadě velké zdroje. U malých máme celkem jasný plán.“
Tato aktivita je součástí projektu Chemická bezpečnost občanů Evropy, který byl finačně podpořen z prostředků Evropské komise prostřednictvím Zastoupení EK v ČR.
