„Mezi hlavní vodohospodářské problémy v povodí Vltavy patří likvidace niv a přirozených vodních toků a nevhodné úpravy řek v pramenných oblastech a s tím související odvodnění krajiny.“ uvedl ve své prezentaci Ing. Vladimír Šámal z českobudějovického střediska Agentury ochrany přírody a krajiny. „Velké části problémů s povodněmi i se suchem lze předcházet obnovením přirozeného hydrologického režimu krajiny. V tom mají nezastupitelnou úlohu revitalizace malých vodních toků a niv a vhodné hospodaření v nivách, které podpoří retenci vody.“ doplnil Šámal. Agentura ochrany přírody a krajiny společně se Zemědělskou vodohospodářskou správou provádí revitalizace malých vodních toků. „Bohužel většina revitalizací ztroskotá na majetkoprávních vztazích. Často majitelé pozemků nakoupili půdu pro spekulace a odmítají je prodat. Podstatnou část majitelů se často ani nepodaří dohledat nebo se s nimi spojit.“ stěžoval si na úskalí revitalizací toků Ing. Jan Schmidtmayer ze Zemědělské vodohospodářské správy.
Následná diskuze se točila především kolem potenciálních vodních nádrží, jejichž výčet byl původně součástí Plánu hlavních povodí a po protestech mnoha obcí i vědců a nevládních organizací byl z plánu vyřazen. „Území hájená pro přehrady nebudou ani součástí Plánů povodí, ale do roku 2009, kdy nové plány povodí začnou platit, je potřeba najít jiný způsob hájení území, na kterých je možné v budoucnu postavit přehradu. Pravděpodobně to bude nařízení Vlády.“ uvedl RNDr. Petr Kubala z Povodí Vltavy.
„Plán hlavních povodí ztroskotal především na tom, že Ministerstvo zemědělství jako hlavní pořizovatel nedostatečně komunikoval s veřejností a především s obcemi, které se pochopitelně cítily dotčeny, když si přečetly, že na jejich území se uvažuje o přehradě. Projednávání Plánu hlavních povodí, které strhlo tak bouřlivou reakci, snad bylo pro státní instituce dostatečným poučením. Snad tedy o dalším postupu ohledně nádrží bude Ministerstvo zemědělství s obcemi lépe komunikovat.“ uvedla Kateřina Hlavatá ze sdružení Arnika.
Diskutovalo se také o uvažované nádrži Krkavec, jejímž účelem je ochrana např. Veselí nad Lužnicí před povodněmi. Tato nádrž by ale zároveň zatopila část obce Val, jejíž zastupitelé se snaží prosadit šetrnější variantu.
„Potěšil nás velký zájem o seminář a živá diskuze, která se mezi účastníky rozvinula. Doufám, že tento zájem se v budoucnu promítne i v zájmu veřejnosti a zejména obcí jak o plány povodí, tak o revitalizace toků a přírodě blízký management řek.“ komentovala průběh semináře Jitka Straková z Českobudějovické pobočky Arniky. Seminář uvítali i zástupci Povodí Vltavy jako možnost povzbudit veřejnost k účasti na přípravě plánů povodí. V současné chvíli je k připomínkování zveřejněn seznam významných vodohospodářských problémů. „Časem bude také možné se na našem webu stáhnout podklady o konkrétních vodních útvarech a každý bude moci s Povodím diskutovat o situaci na konkrétních řekách a místech a o možnostech řešení“ uvedl Ing. Jaroslav Beneš z Povodí Vltavy.
