Toho, že se v České republice chystáme redukovat informace o únicích toxických látek do životního prostředí z konkrétních provozů v integrovaném registru znečišťování už si všimli i v zahraničí. Zahraniční ekologické organizace sestavily výzvu adresovanou poslancům Parlamentu České republiky. Vyvolaly ji mezinárodní síť nevládních organizací GAIA a Pracovní skupina pro dioxiny, PCB a odpady sítě IPEN (Mezinárodní síť pro eliminaci perzistentních organických látek), která sídlí v Praze. Výzvu podepisují další organizace. Žádají české poslance, aby zachovali dostupnými informace o toxických látkách v odpadech i o množství vypouštěných nebezpečných látek ze všech typů průmyslových výrob. „Pomůžete tím zachovat také dobré jméno České republiky ve světě,“ konstatují zahraniční ekologické organizace v závěru své výzvy.
Toho, že se v České republice chystáme redukovat informace o únicích toxických látek do životního prostředí z konkrétních provozů v integrovaném registru znečišťování už si všimli i v zahraničí. Zahraniční ekologické organizace sestavily výzvu adresovanou poslancům Parlamentu České republiky. Vyvolaly ji mezinárodní síť nevládních organizací GAIA a Pracovní skupina pro dioxiny, PCB a odpady sítě IPEN (Mezinárodní síť pro eliminaci perzistentních organických látek), která sídlí v Praze. Výzvu podepisují další organizace. Žádají české poslance, aby zachovali dostupnými informace o toxických látkách v odpadech i o množství vypouštěných nebezpečných látek ze všech typů průmyslových výrob. „Pomůžete tím zachovat také dobré jméno České republiky ve světě,“ konstatují zahraniční ekologické organizace v závěru své výzvy.
„Takto podstatně zkrátit veřejnost v jejím právu na na informace k únikům toxických látek se nepodařilo ani velice konzervativní administrativě George Bushe,“ komentoval dění v České republice Joe DiGangi z organizace Environmental Health Fund se sídlící v Chicagu. USA byly první zemí na světě, která koncem osmdesátých let zavedla registr úniků a přenosů toxických látek obdobný integrovaném registru znečišťování. „Byl to právě průmysl, který se jeho vzniku bránil, kdo na jeho zavedení nakonec finančně profitoval. Americké firmy ušetřily díky zavedení registru stovky miliónů dolarů na surovinách, které jim unikaly do životního prostředí, a na poplatcích za množství vypouštěných znečišťujících látek, které výrazně snížily,“ přiblížil předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík důvody, proč nemají na rozdíl od České republiky v USA ani konzervativní vlády sklony ohlašování látek do integrovaného registru nějak výrazně redukovat.
Podle Richarda Royalla, zástupce firmy Xerox, to byl právě veřejně přístupný integrovaný registr znečišťování, který od roku 1988 vedl v USA k padesátiprocentnímu snížení emisí škodlivých látek. Americký registr TRI odhalil podle Royalla nepředpokládané zdroje emisí u všech provozovatelů a vedl posléze k výrazným úsporám v těchto podnicích. Firma Xerox mezi roky 1998 – 99 dosáhla 27% snížení celkového součtu emisí látek ohlašovaných do TRI.
Zahraniční nevládní organizace v závěru svého prohlášení naši zemi chválí: „Česká republika patřila k vedoucím silám při tvorbě mezinárodní úmluvy tzv. Pollutant Release and Transfer Registers Protocol jako součásti Aarhuské úmluvy,“ ale zaráží je, „… současná snaha omezit ve vlastní zemi funkční integrovaný registr znečišťování (IRZ), který bez problému fungoval po dva roky. Díky tomuto registru má Česká republika na rozdíl od jiných států důležitý nástroj pro sběr dat podstatných pro plnění mezinárodních úmluv na ochranu životního prostředí.“
