Co mají společného svetr a plastová láhev s vodou? Na první pohled nic, ale fakticky hodně.
Pokud PET láhev neskončí na skládce, ale stane se předmětem recyklace, je rozřezána na proužky a vlákna , která se pak splétají, případně s příměsemi jiných materiálů, nebo slouží jako surovina pro výrobu průmyslových plastů. Ty jsou i zdůrazněným tématem letošního ročníku MSV 2005.
Co mají společného svetr a plastová láhev s vodou? Na první pohled nic, ale fakticky hodně.
Pokud PET láhev neskončí na skládce, ale stane se předmětem recyklace, je rozřezána na proužky a vlákna , která se pak splétají, případně s příměsemi jiných materiálů, nebo slouží jako surovina pro výrobu průmyslových plastů. Ty jsou i zdůrazněným tématem letošního ročníku MSV 2005.
Rozsáhlý sortiment plastů, které se dnes vyrábějí a používají, předurčuje také širokou paletu výrobků, které se z nich dají vyrábět po jejich recyklaci.
Plastové materiály, což jsou většinou láhve a jiné druhy obalů, jsou nejprve roztříděny na hodnotné a méně hodnotné, a jsou z nich odstraněny škodlivé látky. Ne každá cizí látka v recyklovaných plastech je však škodlivá. Určité materiály se z odpadů neseparují, protože recyklovanou hmotu zpevňují anebo působí jako pojivo - zde záleží na tom, k jakému dalšímu účelu se ten který plastový odpad recykluje. Zpevňující, pojicí a rovněž vůči nepříznivým povětrnostním podmínkám odolné složky (které se podle potřeby do recyklované hmoty ještě také přidávají) jsou zapotřebí např. pro nové vyráběné střešní tašky, palety, protihlukové stěny kolem silnic a také třeba zahradní nábytek.
Recyklace plastů slouží i chemickému průmyslu, kde se z původního základu separují určité substance a chemicky se slučují s různými aditivy. Velkou roli tu hrají tepelné vlastnosti plastů, jichž se využívá k tomu, aby příslušný chemický proces ovlivňovaly žádoucím směrem, přičemž rozhodují samozřejmě faktor jako je délka trvání reakce a výše energetických a jiných zpracovatelských nákladů.
Plastový odpad je také cennou druhotnou surovinou například při výrobě cementu a v papírenském průmyslu (zde je používán jako aditivum).
PROBLÉM JMÉNEM RECYKLACE
I když zpracování jednotlivých druhů plastových odpadů má samozřejmě svá specifika, určité prvky jsou vždy při recyklaci přítomny: Odpady se rozkouskují, očistí vodou, přičemž se z nich odstraní zbytky obsahů, jež v nich zůstaly (např.. zbytky nápojů v lahvích) a etikety, a pak se ve speciálních vanách separuje tento polotovar podle specifické váhy jednotlivých svých složek - např. polyetylén plave na povrchu a cizí příměsi klesají ke dnu. Pak je polotovar vyňat z vany a usušen, a v extrudéru je roztaven tak, že z něho vznikne tuhá masa. Tato masa je pak protlačována deskou s otvory, a pásy této hmoty vystupující na druhé straně desky se rozmělňují rotujícím řezacím zařízením. Takto vznikne čočkovitý granulát, který potom slouží k výrobě druhotných produktů.
EKOLOGICKY PŘIJATELNÉ OBALY Z BIOPLASTŮ
Plasty jsou rovněž důležitou surovinou při výrobě obalů. Čím více se prosazují plastové obaly, tím bedlivěji se u nich sleduje, zda jsou či nejsou škodlivé vůči lidskému zdraví a životnímu prostředí. To je důvod, proč se pracuje na vývoji tzv. bioplastů.
Děje se tak hlavně v tom segmentu chemického a potravinářského výzkumu a vývoje, který se zabývá balením potravinářského zboží, a rovněž v segmentu, zabývajícím se obaly elektronických součástek a práškovitých chemických substancí. Jde o to, aby výrobky byly chráněny před vlhkem i suchem a před průnikem prachu, a aby zároveň z obalů ven nepronikaly škodliviny vznikající rozkladem biologických materiálů anebo chemicky nepříznivých složek elektronických součástek.
Bioplasty určené pro obaly potravinářských produktů musejí navíc samozřejmě splňovat ten požadavek, aby na sebe nepůsobily nepříznivě s obsahem v nich uloženým a přepravovaným. Proto přišel rakouský výrobce kartonových obalů a pytlů TBM Automation und Anlagetechnik s myšlenkou vyrábět obaly z materiálu, který má svou fyzikální a chemickou povahou k balenému obsahu blízko - totiž ze zemědělských přebytků a odpadů. Konkrétně se používají řepné řízky, zbytky ovoce, odpady z výroby ovocných šťáv ale také štěpky a jiný dřevní odpad a biomasa.
První pokusy ukázaly, že takto vzniklý materiál, který se mele, míchá a vytvrzuje spolu s plastovými složkami, vykazuje postačující stabilitu. Navíc se dá kompostovat, a je recyklovatelný. Materiál se vyznačuje nízkou propustností kyslíku, což otevírá možnost používat jej rovněž jako potahového materiálu.
HLAVNÍ DRUHY PLASTŮ A OBORY POUŽITÍ RECYKLÁTŮ VYRÁBĚNÝCH Z JEJICH ODPADŮ:
- PET-polyetylentereftalát - používá se jako prvotní surovina pro výrobu lahví na jednorázové i vícenásobné použití. Recykluje se pak tím způsobem, že řádně očištěné láhve se slisují a rozemelou, jsou zahřáty na potom je takto vzniklá hmota rozřezána na vlákna. Ta se potom používají např. jako zateplující výplň do spacích pytlů anebo bund, a rovněž se přidávají do koberců, trvanlivých tkanin, do svetrů a do různých sportovních výrobků.
- LDPE-Low Density Polyethylen - polyetylén s nízkou hustotou. Jako prvotní materiál se používá k výrobě nejrůznějších druhů fólií a výrobků fóliového charakteru jako jsou např. umělohmotné tašky, pytle a paletové obaly, a jako druhotný materiál po recyklaci de fakto rovněž k těmto účelům, ale navíc také jako příměs při výrobě trubek, žlabů, desek, věder, necek, nádob atd.
- HDPE - (High Density Polyethylen) - polyetylén s vysokou hustotou - používá se jako primární surovina i jako recyklovaná druhotná surovina k výrobě nádob a kontejnerů určených pro mycí a čisticí prostředky jako jsou vědra, kanystry, láhve, nádrže, sudy, kontejnery.
- Polystyrol a polypropylén - ty se používají v masovém měřítku jako prvotní surovina pro výrobu kelímků pro jogurty a jiné mléčné výrobky a pro kečupové láhve. Po recyklaci pak slouží pro výrobu kancelářských potřeb, květináčů a květníků, ale také k výrobě součástek pro elektroprůmysl, pro automobily, apod.
