Studie rovněž došla k závěru, že vysoká rozdílnost v emisních faktorech pro dioxiny ze spalovacích procesů může být vysvětlena obsahem síry, tranzitních kovů anebo chlóru ve spalovaném materiálu.
„Neplatí tedy jednoduchá úvaha, že by se spalováním hnědého uhlí známého vysokým obsahem síry zvyšovaly koncentrace dioxinů v ovzduší. Tyto závěry ovšem neplatí pro polyaromatické uhlovodíky, které patří rovněž mezi nebezpečné perzistentní organické látky, přestože je Stockholmská úmluva nereguluje. Studie rovněž potvrzuje fakt, že velice nebezpečným zdrojem dioxinů je přepalování měděných drátů obalených izolací z PVC. Nebezpečné je ovšem také spalování odpadů, především pak PVC anebo obalů od pesticidů v domácích topeništích, případně v otevřeném ohništi na zahradě,“ shrnul, co znamenají závěry studie pro každodenní život, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
Zdroj: Thomas, V., McCreight, C., 2007. Relation of Chlorine, Copper and Sulfur to Dioxin Emission Factors. Journal of Hazardous Materials. Article in Press. Abstract.
