Po výstupu na hřeben hor jsme se napojili na červeně značenou turistickou cestu, která nás vedla směrem na vrch Stropník – dominantní vrchol zdejšího kraje, z jehož skalnatého vrcholu se návštěvníkovi naskýtá překrásná vyhlídka do Podkrušnohoří a na sopečné vrcholy Českého středohoří. Pod námi byla vidět např. obec Hrob se zatopeným lomem Barbora a především obrovská jáma hnědouhelného lomu Bílina se znělcovým Bořněm v pozadí.
Poté, co jsme se naposledy pokochali krásným výhledem, jsme vyrazili na další cestu po zelené značce k chatové osadě Dlouhá Louka. Osada se nachází na samotném hřebeni Krušných hor a je široce obklopena květnatými horskými loukami. Objevili jsme zde např. kopretinu bílou, zvonky luční a mnoho dalším druhů rostlin. Podařilo se nám zde vyfotit i několik motýlů jako např. modráska jehlicového či babočku paví oko.
Z Dlouhé Louky nás vedla zprvu silnice, ze které jsme po chvíli odbočili na značenou lesní cestu ve směru na Osek. Na cestě nás čekali dvě přírodní památky – Vrása a Vlčí důl. Vrása je skalní útvar vytvořený v krystalických břidlicích a je dokladem horotvorných procesů v Krušných horách. Vlčí důl potom nalezneme v údolí potoka na prudkém svahu hor, kde předmětem ochrany je skoro 200 let stará bučina s množstvím doupných stromů, které jsou hnízdištěm mnoha druhů ptáků, kteří se sem stahují z okolních odlesněných ploch (např. holub doupňák, puštík obecný, datel černý či žluna zelená a další).
To už jsme se pomalu dostali až ke zřícenině hradu Osek (Rýzmburk), která je ale bohužel pro návštěvníky, z důvodu nebezpečí pádu uvolněných kamenů, nepřístupná. Prohlédli jsme si ji tedy alespoň zvenčí a dále jsme pokračovali po úzké asfaltce do Oseka. Tato část města se jmenuje Hrad Osek a silnice je zde - až k železniční trati - lemována zajímavými domky podél Oseckého potoka.
My jsme nakonec až železniční trati nedošli, ale sledovali jsme dále naučnou stezku odbočující vpravo, která nás dovedla k chráněnému přírodnímu výtvoru Salesiovu výšinu. Jedná se o skalní město tvořené pískovcovými útvary, kterému dal jméno osecký opat a velký milovník přírody Salesius Krügner. V pískovcových slepencích je možné se často setkat s otisky skořápek pradávných sladkovodních mlžů. V minulosti se zde rovněž na skále nacházela vyhlídka (letohrádek), ze které dnes zbývají už jen zbytky.
Poslední zajímavostí na naší cestě byla pokusná plocha, kam v roce 1978 byla z rezervace Vršíček u Bíliny (dnešní Radovesická výsypka) přesunuta hnízda lesních mravenců. Ti zde účinně chrání les proti škodlivému hmyzu jakým je např. obaleč dubový či bekyně mniška.
Potom už jsme kolem Oseckého rybníka prošli až do centra Oseka s nádhernou dominantou Oseckého kláštera a odsud dále pokračovali na vlakovou zastávku, kde naše cesta skončila a my jsme se vraceli zpátky do Teplic.
Fotografie z výletu naleznete: zde
