Několik nových studií prokázalo přímou souvislost mezi chlorovanými sloučeninami a lidskými nemocemi, včetně rakoviny prsu a zubního kazu. Chlorová chemie je zářným příkladem přijímání nové technologie bez zvážení jejích následků.
Rakovina prsu Nedávná studie v Dánsku prokázala vztah mezi rakovinou prsu a chlorovaným pesticidem dieldrinem (1). Studie zkoumala krevní vzorky odebrané 7712 ženám na kodaňském Městském centru pro výzkum srdeční činnosti v roce 1976. V následujících 17 letech, 268 žen onemocnělo rakovinou prsu. Krevní vzorky byly analyzovány v roce 1993 na přítomnost 46 chlorovaných látek, včetně 28 jednotlivých PCB a 18 chlorovaných sloučenin jako DDT, mirex, aldrin, dieldrin a jiné (2). Ze studovaných látek pouze množství dieldrinu přesahovalo normální hodnoty u žen, které později onemocněly rakovinou prsu. Hladina beta-hexachlorocyklohexanu (beta-HCH) byla také zvýšena u těchto žen v porovnání se zdravými ženami, ale nálezy nebyly statisticky významné. V Dánsku kolem 14% žen (jedna ze sedmi) trpí rakovinou prsu a počet onemocnění se více než zdvojnásobil za posledních 30 let. Většina známých rizikových faktorů pro onemocnění rakovinou prsu ukazuje, že důležitou roli při vzniku onemocnění hraje estrogen (ženský pohlavní hormon). Nejdůležitější známé rizikové faktory zahrnují např. brzkou pubertu, pozdní přechod, bezdětnost, pozdní početí prvního dítěte a hormonová léčba po přechodu. Všechny tyto faktory zvyšují množství estrogenu v krvi, jemuž je žena během života vystavena. Kodaňská studie ukázala, že pravděpodobnost onemocnění rakovinou je dvakrát vyšší u žen s nejvyššími koncentracemi dieldrinu v krvi v porovnání s ženami s nejnižšími koncentracemi. Dále pak bylo zjištěno, že existuje přímý vztah mezi množstvím dieldrinu a rakovinou: čím vyšší množství tím větší pravděpodobnost onemocnění. Některé předcházející studie již spojily organické chlorované látky s rakovinou, jiné studie tento vztah popírají (viz REHW #571, #572, #573, #574, #575). Autoři kodaňské studie tvrdí, že jejich studie je první, která podrobně a adekvátně porovnala obsahy organických chlorovaných látek v krevních vzorcích, protože vzali v úvahu rozdílné hladiny séra v krvi každého jedince. Došli k závěru, že „tyto nálezy potvrzují hypotézu, že vystavení xeno-oestrogenům zvyšuje riziko onemocnění rakovinou prsu“. Xeno-oestrogeny jsou průmyslové chemikálie (jako např. pesticidy), které napodobují estrogen v lidském těle. Používání dieldrinu v Dánsku a v USA bylo zakázáno již před dvaceti lety, ale v průmyslovém světě těla téměř všech jedinců ještě obsahují malá množství nahromaděného dieldrinu spolu s několika stovkami jiných průmyslových jedů, z nichž značnou část tvoří chlorované látky. Dioxiny Po několik let zdravotní úřady USA a evropských zemí naznačují, že veřejnost je vystavena takovým dávkám dioxinů, které jsou schopny poškodit zdraví citlivějších lidí (viz REHW #390, #391, #636). Nyní federální Agentura pro sledování toxických látek a nemocí (ATSDR) potvrdila tyto špatné zprávy. Název „dioxiny“ zahrnuje skupinu 219 různých chlorovaných látek s podobnými vlastnostmi, ale různou toxicitou. Jelikož některé dioxiny jsou toxičtější než ostatní, vědci vypracovali metodu pro porovnávání toxicity jednotlivých látek či směsí látek. Na základě nejtoxičtějšího dioxinu, 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxinu (TCDD), byl vypracován systém ekvivalentní toxicity (TEQ). Toxicita jednotlivých látek je pak vyjádřena ve vztahu k 2,3,7,8 TCDD (3). Dioxiny jsou vysoce toxické nechtěné produkty mnoha průmyslových procesů, včetně spalování komunálního, nemocničního a nebezpečného odpadu, slévání kovů, spalování fosilních paliv, výroby pesticidů a jiných chemikálií (viz REHW #636). Každý člověk je vystaven dioxinům v naší stravě, především v jejích tučných složkách jako jsou ryby, maso a mléčné výrobky. Vegetariáni jsou vystaveni dávkám sice nižším, ale zdaleka ne nulovým, jelikož také rostliny vstřebávají dioxiny ze vzduchu. Minulý prosinec federální Agentura pro sledování toxických látek a nemocí (ATSDR) v Atlantě zveřejnila dlouho očekávanou zprávu, Toxikologický profil chlorovaných dibenzo-p-dioxinů (4). Zpráva již kolovala v neoficiální formě od roku 1991. V závěrečné zprávě ATSDR stanovila minimální rizikovou hladinu (MRL) pro chronické (dlouhodobé) vystavení dioxinům. MRL je maximální množství dioxinů, kterému může být populace vystaveny, aniž by byly pozorovány negativní zdravotní vlivy. Minimální riziková hladina vystavení dioxinům byla stanovena ATSDR na 1 pikogram TEQ na kilogram hmotnosti a den (4, str. 264). Tato zpráva také uvádí, že současná expozice občanů USA dioxinům převyšuje tuto „bezpočnou“ hodnotu tři- až šestkrát (4, str. 253). Pikogram je bilióntina gramu. Zpráva ATSDR nám dává důvod ptát se, jestli nám současné koncentrace dioxinů v životním prostředí škodí. Krátce potom, co ATSDR zveřejnila svou zprávu, nová studie ukázala, že někteří lidé trpí poruchami chrupu jako následek expozice současným koncentracím dioxinů (5). Tato nová studie byla provedena finskými zubaři, kteří se problému dioxinů věnují již deset let. Počátkem 80. let si všimli, že mnoho dětí mělo špatně vyvinuté stoličky, byly měkké a bezbarvé. Sklovina na některých místech úplně chyběla, dávajíc tak volnou ruku zubnímu kazu. Vědci v té době usoudili, že příčinou je vystavení nějakému toxinu v ranných stadiích života a to že ovlivnilo normální vývoj organismu, konkrétně chrupu. Čínské děti narozené matkám, které byly vystaveny vysokým dávkám dioxinů, trpěly poruchami chrupu podobnými dětem ve Finsku (6). Finští vědci obeznámeni s touto studií začali dělat pokusy s krysami tak, že je vystavovali nízkým dávkám dioxinů. Zjistili, že byly sto způsobit stejné poruchy chrupu, jakými trpěly finské a čínské děti (7). Dále se věnovali studiu 102 finských dětí, stářím v rozmezí 6 a 7 let, jejichž matky se podrobily rozborům mateřského mléka, když dětem byly čtyři týdny. Sedmnáct ze 102 dětí (16,6%) mělo měkké, skvrnité stoličky s nedostačující vrstvou skloviny. Je známo, že pokud se sklovina nevyvine v mládí, zub je pak velice náchylný k zubnímu kazu, jelikož sklovina se později již nevyvine. Finská studie zjistila, že děti s nejhorším chrupem se narodily matkám s nejvyššími koncentracemi dioxinů v mateřském mléce. Byl tak prokázán přímý vztah mezi stavem chrupu a koncentrací dioxinů v mateřské mléce při kojení. Vědci také zkoumali vliv látek PCB nezávisle na dioxinech a zjistili, že tato látky vliv na stav chrupu nemají. Výsledky finské studie jsou „vzrušující ve vědeckém smyslu—a velmi znepokojující ve smyslu veřejného zdraví—jelikož prokazují vliv dioxinů na lidské zdraví již při současných koncentracích dioxinů v životním prostředí,“ říká Linda Birnbaum, známá odbornice na dioxiny v Agentuře na ochranu životního prostředí (EPA) v USA (8). Podle ATSDR, mnoho obyvatel USA a jiných zemí jsou vystaveni dávkám vyšším než je průměr. Mezi ně patří (4, str.485-497): § lidé, kteří jsou vystaveni dioxinům při zaměstnání nebo v kontaminovaných oblastech jako je Times Beach, Missouri; § lidé žijící blízko některého ze 110 míst označených jako Superfund (místo chemického znečištění v hodnotách nebezpečných lidskému zdraví), na kterých byly nalezeny také dioxiny; § lidé žijící blízko spaloven komunálních, nemocničních nebo nebezpečných odpadů nebo lidé žijící ve směru převládajících větrů blízko elektráren spalující uhlí; § rekreační rybáři v oblasti Velkých jezer, obzvláště na Hurónském jezeře a Michiganském jezeře (nejvyšší koncentrace dioxinů). § 66 upozornění bylo vyhlášeno v 21 státech kvůli kontaminace ryb dioxiny. Tři státy — New York, New Jersey a Maine — prohlásily za silně kontaminované všechny pobřežní oblasti a žádají obyvatele, aby konzumaci ryb snížili; § mnoho původních (domorodých) obyvatel konzumuje více než průměrné množství ryb. Za těchto okolností i nízké koncentrace dioxinů v rybách mohou být velmi nebezpečné díky tendenci dioxinů hromadit se v tukových tkáních; § farmáři, kteří konzumují vlastní dobytek a mléčné výrobky mohou být také ohroženi, pokud se farma nachází v blízkosti spalovny, hutního provozu či jiného zdroje dioxinů; § lidé, kteří konzumují zemědělské produkty vypěstované na půdě, která byla hnojena čistírenskými kaly. ATSDR říká, „Vystavení dioxinům je možné také potravou vypěstovanou na půdě hnojené kaly z čistíren či papíren“ (4, str. 497). A: „Nedávno MacLachlan oznámil, že dlouhodobé používání čistírenských kalů jako hnojivo na anglických farmách může vést ke zvýšení koncentrací dioxinů v půdě a v kravím mléce“ (4, str.497). Otázkou zůstává: poučí se lidé a začnou dělat věci jinak anebo jsme odsouzeni potácet se od jednoho neinformovaného rozhodnutí k dalšímu? Existují sociální mechanismy (jako je např. EIA), které by pomohly předcházet obrovským chybám jako je např. chlorová chemie? Citované prameny : § Annette Pernille Hoyer and others, "Organochlorine Exposure and Risk of Breast Cancer," LANCET Vol. 352 (December 5, 1998), pgs. 1816-1820. § Těmito 18 organickými chlorovanými látkami jsou: mirex; dieldrin; aldrin; endrin; alpha-chlordane; gamma-chlordane; heptachlor; heptachlor epoxide; oxychlordane; transnanochlor; gamma-hexachlorocyclo-hexane; beta- hexachlorocyclohexane (beta-HCH); hexachloroben-zene (HCB); o,p'-DDT; o,p'-DDE; p,p'-DDT; p,p'-DDE; p,p'-DDD. § M. Van den Berg and others, "Toxic equivalency factors (TEFs) for PCBs, PCDDs, PCDFs for humans and wildlife," ENVIRONMENTAL HEALTH PERSPECTIVES Vol. 106, No. 12 (December 1998), pgs. 775-792. § Agency for Toxic Substances and Disease Registry, TOXICOLOGICAL PROFILE FOR CHLORINATED DIBENZO-P-DIOXINS (Atlanta, Ga.: U.S. Department of Health and Human Services, Public Health Service, Agency for Toxic Substances and Disease Registry, December, 1998). Available from ATSDR; telephone 1-888-42-ATSDR or (404) 639-6357. § Satu Alaluusua and others, "Developing Teeth as a Biomarker of Dioxin Exposure," LANCET Vol. 353 (January 16, 1999), pg. 206. § B.C. Gladen and others, "Dermatological findings in children exposed transplacentally to heat-degraded polychlorinated biphenyls in Taiwan," BRITISH JOURNAL OF DERMATOLOGY Vol. 122, No. 6 (June 1990), pgs. 799-808. § A. M. Partanen and others, "Epidermal growth factor receptor as a mediator of developmental toxicity in mouse embryonic teeth," LABORATORY INVESTIGATION Vol. 78, No. 12 (December 1998), pgs. 1473-1481. § J. Raloff, "Dioxin can harm tooth development," SCIENCE NEWS February 20, 1999, pg. 119. Descriptor terms: dioxin; chlorine chemistry; pesticides; breast cancer; dieldrin; studies; fish; meat; milk; food safety; incineration