Nizozemští vědci z univerzity ve Wageningenu zkoumali vejce, žížaly a vzorky půdy ze 34 biofarem s volným chovem slepic. U vajec byla naměřeno rozpětí hodnot od 0,4 do 8,1 pg TEQ/g vaječného tuku.
Šetření neprokázala existenci statisticky významné korelace mezi obsahem dioxinu v půdě popř. dešťovkách a vejcích. Naproti tomu je možné vysledovat vzájemný vztah mezi celkovou dobou pobytu slepic ve venkovním prostředí a kontaminací vajec dioxinem.
Výsledky tak potvrdily dlouhodobá sledování z běžné chovatelské praxe, že obsah dioxinu ve vejcích z volného chovu vždy poklesl poté, co musely být nosnice z důvodu obav z nákazy virem ptačí chřipky umístěny v zastřešených objektech. Problém tedy očividně spočívá ve způsobu chovu, lépe řečeno souvisí s koncentracemi dioxinů v životním prostředí, které je třeba dále snižovat. Z ekolických a etických hledisek je ovšem volný chov mnohem přijatelnější než chov v klecích.
Sdružení Arnika nechalo v letech 2004 a 2005 udělat rozbory vajec z volného chovu ze 17 zemí světa. Vybrány byly průmyslové lokality (okolí chemiček, metalurgických podniků, spaloven, skládek...). Koncentrace dioxinů ve vejcích se pohybovala od 2,2 do 125,8 pg TEQ/g. Hodnoty z České republiky patřily k nejnižším. Nejvyšší hodnota byla zjištěna u vajec z Egypta. Celou zprávu (v angličtině) naleznete zde.
Zdroj: ÚZPI (upraveno a doplněno). Původní článek naleznete zde.
