"Na realizaci takového systému se chceme podílet," sdělil v úterý Právu mluvčí tohoto ústeckého podniku Zdeněk Rytíř. Rada města na svém zasedání v minulém týdnu pověřila primátora Petra Gandaloviče (ODS) a jeho náměstka Tomáše Jelínka (SZSP) aby jednali s vedením akciové společnosti Spolek pro chemickou a hutní výrobu (Spolchemie) a s dalšími institucemi o některých opatřeních směřujících ke zvýšení bezpečnosti občanů města. Předmětem těchto jednání bude mimo jiné i vybudování varovného a informačního systému.
O podílu Spolchemie na realizaci městského varovného a informačního systému sloužícího k vyrozumění obyvatel v případě různých mimořádných situací vede chemička jednání s městem již od loňského roku a přislíbila, že přispěje významnou finanční částkou. "Nový systém by měl být koncipován jako takzvané mluvící sirény, rozmístěné jak na veřejných prostranstvích, tak v budovách různých institucí či organizací. Mělo by jít o bezdrátový systém hlásičů, jejichž prostřednictvím lze předávat buď různé zvukové signály, nebo slovní oznámení do všech částí města," upřesnil Rytíř.
Vyrozumění může být směrováno buď plošně, nebo pouze do vybraných konkrétních městských částí a lokalit. Integrovaný záchranný dispečink Spolku by měl možnost do systému hlásičů rovněž aktivně vstupovat v případě potřeby. Zástupce Spolchemie se již zúčastňoval posuzování nabídek na dodání tohoto systému, o výběru by měla začátkem června rozhodnout Rada města. Pokud by následná technická a obchodní jednání s vybraným dodavatelem byla uzavřena počátkem července, mohl by podle mluvčího chemičky nový varovný a informační systém fungovat již na konci tohoto roku.
Ústecké Sdružení pro zdraví, sport a prosperitu nyní sbírá podpisy pod petici, která by měla otevřít cestu k vyhlášení referenda o budoucnosti nebezpečných provozů chemičky ve městě. Aby bylo možné plebiscit vyhlásit, musí se pod petici podepsat nejméně 7500 lidí.
Petici lze podepsat na Mírovém náměstí v Ústí nad Labem.
Článek MfDnes věnovaný referendu si můžete přečíst zde.
Komentář Arniky:
Vybudování dobře fungujícího informačního a varovného systému ve stotisícovém městě Ústí nad Labem mělo být zajištěno již mnohem dříve. Ve městě sice funguje varovaní obyvatel pomocí SMS zpráv, ale pokud nejste zaregistrováni, tak vám žádná varovná SMS nepřijde. Obyvatelé jsou rovněž upozorňováni na nebezpečí prostřednictvím městského rozhlasu, ale podle našich informací nejde mnohdy varování o úniku chemické látky či jiné havárii z amplionu porozumět. Důležitá otázka vybudování dobře fungujícího informačního a varovného systému se opětovně otevřela poté, co z ústecké Spolchemie v rozmezí čtrnáct dnů unikly oxid sírový a deset kilogramů chloru.
Otázky kolem vybudování varovného a informačního systému netíží pouze město Ústí nad Labem, ale i mnohá jiná česká města, kde se nachází chemické provozy. Jako příklad lze uvést obce a města v okolí neratovické Spolany. Spolana přispěla okolním obcím a městům na vybudování varovného a informačního systému až v době, kdy několikráte došlo k únikům chemických látek z chemičky. Jiným příkladem může být pardubická Synthesia, kde se o vybudování varovného a informačního systému začalo hovořit až po úniku chemikálií v roce 2004.
Úniky, a to nejenom havarijní, by měl lépe mapovat Integrovaný registr znečišťování (IRZ). Tento registr by měl nejenom informovat obyvatele České republiky, ale při záchraně životů a majetku by měl posloužit integrovanému zachrannému systému (policie - hasiči - zdravotní záchranná služba). První verze českého IRZ by měla být dostupná na internetu na podzim roku 2005, kdy podniky budou plnit ohlašovací povinnost za rok 2004. Verze českého IRZ má jednu velkou nevýhodu. Nedozvíte se z něho, kolik dané chemické látky určitý podnik, provoz či chemička nakoupil a kolik jí skladuje ať už v prostorách daného provozu, chemičky atd. či na jiných k tomu určených místech.
