Živě se zde diskutovalo nad stále rozšířeným kácením vzrostlých zdravých stromů. „Jsme tu už mnoho let svědky toho, že se kácejí plošně desítky zdravých stromů, přitom náhradní výsadba není vždy dostatečná,“ uvedla Helena Váňová ve svém příspěvku z ostravské pobočky sdružení Arnika.
Jak upozornila Eva Tylová, ČIŽP v některých případech zasáhnout nemůže – například je-li realizována stavba, kdy proběhlo řádné řízení a bylo vydáno řádné povolení stromy skácet. V jiných případech lze ovšem stromy zachránit a zabránit tak zbytečné likvidaci. „Například zdejší Komenského sady – není tam navržena žádná stavba, pouze chtěli pokácet alej, protože stromy zde nejsou ideální. Ale my nemusíme pokácet každý strom který není ideální, to je prostě absurdní. Alej zde tvoří kompaktní celek,“ uvedla Tylová. „Chceme nyní nově více uplatňovat paragraf 7 zákona 114, který ukládá vlastníku, aby o strom pečoval,“ dodala Tylová. „Setkáváme se s absurdní situací, kdy městský úřad chce alej pokácet a dokládá to tím, že o ni nebylo řádně pečováno. Příkladem může být Thákurova ulice v Praze nebo alej v Domažlicích. V takových případech my požádáme Agenturu ochrany přírody a krajiny o posouzení stavu stromů a návrh nápravných opatření, která pomohou stromy zachovat.“
Podle ministra životního prostředí Martina Bursíka je základ problému v tom, že dlouhodobě existuje koncepční spor mezi lidmi, kteří se zabývají dendrologií a zahradnictvím a dívají se více na architektonický aspekt zeleně, a mezi ochranáři. „Navíc jde o záležitost dost politickou - často nějakému projektu, při kterém se kácí, předchází změna územního plánu a to je věc čistě politická, rozhoduje zde zastupitelstvo a je to věcné a politické rozhodování samosprávy,“ uvedl Bursík.
Podle současné právní úpravy mohou například silničáři kácet bez povolení – to by měla změnit chystaná novela zákona. Jak zmínil Bursík, v novém návrhu je mimo jiné podmínka, že musí dojít k dohodě mezi orgánem ochrany přírody a silničním správním úřadem.
Docent Jančík z Vysoké školy báňské potvrdil ve své prezentaci, že vzrostlé stromy jsou skutečně důležité pro zachycování polétavého prachu, který ohrožuje zejména obyvatele Ostravska. Během výzkumu této problematiky zjistil, že stromy dokáží zachytit v průměru cca 33 % těchto zdraví nebezpečných mikročástic.
V průběhu diskuze přišla řada samozřejmě i na znečištěné ovzduší v regionu a stávající emisní limity. „Je pravda, že Arcelor Mittal plní emisní limity, jenže to jsou limity nastavené na úroveň celého státu. Tam, kde je již imisní pozadí špatné, by měl hlavně kraj dodatečnými opatřeními limity snížit“, upozornila Eva Tylová.
Více o kácení stromů zde