Ve čtvrtek a v pátek pokračovalo řízení o umístnění dvou mrakodrapů Epoque na Pankrácké pláni. Účastníci ústních jednání strávili na stavebním úřadu pro Prahu 4 celkem deset hodin. Občanská sdružení předložila více než osmdesát stran námitek. Zda to ale pomůže, není jasné. Hlavní město Praha se ke stavbám vůbec nevyjádřilo, stejně jako radnice čtvrté městské části. Přestože podle občanských sdružení chybí ve správním spisu řada důležitých dokumentů, úředníci chtějí v povolování pokračovat.
„Oblast Pankrácké pláně je už dnes nadlimitně zatížena hlukem, polétavým prachem a exhalacemi z dopravy. Přitom investor nepředložil studie, které by prokázaly, jak se na životním prostředí podepíše výstavba mrakodrapů,“ vysvětluje Marie Janoušková z Občanské iniciativy Pankráce. „Chybějící studie neumožňují podle správního řádu vydat rozhodnutí, proto navrhujeme zastavení celého řízení,“ dodala Janoušková.
Občanská sdružení opakovaně kritizovala fakt, že územní řízení probíhá bez ohledu na šetření Výboru světového dědictví UNESCO. Výškové stavby v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace totiž podle expertů naruší unikátní panorama metropole a mohou vést k jeho vyškrtnutí z prestižního seznamu.
Přestože Praha 4 tvrdí, že nepodléhá konvenci o ochraně kulturního dědictví a nemůže zohledňovat stanoviska Výboru UNESCO ve správním řízení, podle Martina Skalského ze sdružení Arnika to není pravda. „Mezinárodní úmluva se poté, co ji Česká republika přijala, stala součástí našeho právního řádu. Pokud stavební úřad rozhoduje o umístění stavby v ochranném pásmu památkové rezervace, musí nepochybně zohlednit i stanoviska UNESCO, která jsou mu známa. Úřad má možnost správní řízení v případě, že existují závažné rozpory, přerušit nebo zastavit,“ řekl Skalský.
Hlavní město Prahu při územním řízení nezastupoval nikdo. Přítomen byl pouze architekt Václav Králíček z Útvaru rozvoje města, který podpořil výstavba mrakodrapů přesto, že k tomu neměl žádné zmocnění. Zástupkyně Prahy 4 Bohuslava Adamová, která vede odbor územního rozvoje městské části, se jednání zúčastnila jen mlčky, nepodala žádné vyjádření.
„Územní řízení prokázalo, že magistrát i Praha 4 selhávají. Rozhoduje se ve prospěch komerčních firem, přičemž je zjevné, že Pankrác potřebuje něco zcela jiného než mrakodrapy. Úředníci a politici dopouštějí stav, kdy jsou desítky tisíc lidí vystaveny zdravotním rizikům a nikdo nehájí jejich práva,“ říká Petr Kužvart z Ateliéru pro životní prostředí. Ateliér chce nyní podat stížnost na krajskou hygienickou stanici, která netrvá na dodržení zákonných limitů pro emise a hluk. Mrakodrapy by přitáhly tisíce aut a ještě zhoršily neúnosnou situaci. Ateliér také zveřejnil petici, která kritizuje způsob rozhodování.
Přečtěte si stanovisko Ateliéru pro životní prostředí k územnímu řízení.
Seznamte se s novou peticí kritizující způsob rozhodování.
Jednání se účastnil architekt Radan Hubička, který mrakodrapy Epoque projektoval. „Nezajímá nás, kolik bude na Pankráci jezdit aut, neřešíme intenzitu dopravy, jen její organizaci,“ přiblížil přístup investorů. Přitom jen v ulici Milevské, která je dlouhá sotva tři sta metrů, by se měla po výstavbě mrakodrapů zvýšit dopravní zátěž z dnešních pěti tisíc aut za den na téměř čtrnáct tisíc vozů.
Proti výstavbě mrakodrapů se postavil vedle Národního památkového ústavu a Útvaru rozvoje města také Hotel Panorama. Ten již dříve podal kasační žalobu proti vydání výjimek z technických podmínek pro výstavbu, protože nové budovy by hotel poškodily.
Paní Holečková z občanského sdružení Pankrácká společnost připomněla, že magistrát zabránil posouzení mrakodrapů nezávislou expertizou EIA a vyloučil tak z projednávání veřejnost. „Obáváme se, že v nových stavbách ani v jejich okolí pro místní obyvatele nic nevznikne. Parková úprava není příliš kvalitní a ani přízemní podlaží budov nic než komerční plochy nenabízejí,“ řekla Holečková.
Architekt Hubička potvrdil, že projekt například nepočítá s žádnými prvky pro děti. Marii Janouškovou, která je profesí urbanistka, mrzí, že stavby v tak exponované lokalitě jsou nekvalitní. „Je škoda, že o Praze rozhodují politikové. V praxi vidíme, že odborné argumenty ani potřeby občanů nehrají velkou roli. Město se má stavět pro lidi a ne podle potřeb politiků, kteří za čtyři roky zmizí a za své dnešní činy už neponesou odpovědnost,“ řekla Janoušková. Připomněla fakt, že Pankrácká pláň, původně zamýšlená jako kulturní, společenské a obchodní zázemí pro obyvatele okolních sídlišť, se mění v kancelářskou čtvrť a staví se zde komerční garáže, a nikdo z vedení města se nad tím nepozastavuje.
Územní řízení může trvat několik měsíců. V jeho závěru buď stavební úřad pro Prahu 4 vydá územní rozhodnutí, nebo může řízení přerušit či zastavit. Pokud by investor získal územní rozhodnutí, před vlastní stavbou musí požádat ještě o vydání stavebního povolení.
