Začátkem letošního roku vyšla nová studie organizace Global Alliance for Incinerator Alternatives (GAIA), která se zabývá spalovnami odpadů, respektive popelu, kterého při spalování vzniká až třetina původní hmotnosti spalovaných odpadů, a který se v mnoha případech následně stává součástí oběhového hospodářství, nejčastěji tím, že je používán pro stavební účely. Na první pohled jde o chytré řešení, kromě neškodného písku, skla a kamenů však tento materiál obsahuje také toxické látky, které mohou ohrozit naše zdraví.
Organizace GAIA ve své zprávě prezentuje mimo jiné i výsledky chemických analýz popelu ze spaloven komunálních odpadů. Mezi látkami, které analyzovaný popel obsahoval, byly například arsen, brom, chlor, olovo nebo rtuť a dalších 12 potenciálně nebezpečných prvků. Kromě nich se v popelu v různé míře nachází také řada takzvaných perzistentních organických znečišťujících látek (zkráceně označovaných jako POPs), které jsou považovány za velmi nebezpečné. Patří mezi ně například dioxiny, polychlorované bifenyly, bromované zpomalovače hoření, bromované dioxiny, polybromované difenylethery nebo PFAS. Tyto látky jsou toxické a mají řadu negativních vlivů na životní prostředí i lidské zdraví. Dlouhou dobu přetrvávají v životním prostředí, aniž by se rozložily, navíc jsou biokumulativní, což znamená, že se koncentrují v tělech organismů, mimo jiné i v tom lidském.
Studie mezi sebou srovnává výsledky analýz popelu z celkem šesti evropských zemí. To, jak je popel ze spaloven využíván, se podle studie v rámci Evropy značně liší. Zatímco některé země jeho používání zakazují (například Norsko), jinde se využívá prakticky beze zbytku. Někde jsou pro jeho použití potřeba speciální zkoušky, 5 z 26 zemí Evropské unie naopak v tomto ohledu nemá vůbec žádnou regulaci.
Evropské normy jsou podle studie spíše informativní než normativní, mezi odbornou veřejností navíc převládá názor, že ani takzvané výluhové zkoušky, kterými se popel a chemické látky v něm testují, nejsou zcela adekvátní a neposkytují dostatečnou ochranu. Ze srovnání je mimo jiné zřejmé, že rozdílné zkušební metody vedou u řady potenciálně toxických látek k rozdílným výsledkům, což může některým zemím umožňovat používat popel ze spaloven, u kterého by to v jiných zemích možné nebylo.
Popel ze spaloven je jako příměs do stavebních materiálů využíván i v České republice. Často se tak děje i ve směsi s mnohem toxičtějším popílkem, tedy se zbytky po čištění spalin. V některých případech přitom není zajištěna dostatečná izolace takového materiálu a hrozí tak uvolňování všech výše zmíněných toxických látek do půdy, spodních vod nebo řek a jejich kontaminace, a to zvláště při kontaktu s vodou nebo povětrnostními vlivy. Skrze přírodu se pak tyto látky mohou dostávat až k člověku.
Studii organizace GAIA "Toxic Fallout" v originální anglické verzi si můžete přečíst zde.
Chcete si o tématu přečíst víc?
Toxický popel ze spaloven jako stavební materiál? Podle nové studie organizace GAIA rozhodně ne
Toxický popel ze spaloven jako stavební materiál? Neprozkoumané odvětví s mnoha riziky
Nespaluj, recykluj! S odvahou.
Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.
