Toluen je hořlavina 1. třídy. Rizika spojená s jeho používáním vyniknou především při požárech. V chemických továrnách v centrech měst, ale i při požárech různých skladů. Používají ho kromě chemiček například výrobci lepidel, ředidel a rozpouštědel. Domov si můžete zamořit použitím chemoprenu, malé množství se uvolní z odpařovacích měřičů tepla. Toluen je na trhu běžně dostupný.
Vysoké koncentrace byly naměřeny ve vnitřních prostorech budov, kde se toluen může uvolnit z nekvalitní podlahové krytiny, vysoké emise může způsobit neodborné použití lepidel. Např. v jedné tělocvičně po špatném použití chemoprenu byla naměřena koncentrace 580 ug/m3. V návrhu vyhlášky ministerstva zdravotnictví platné od 1. července 2003 je limit pro vnitřní prostředí budov 300 ug/m3.
Státní zdravotní ústav provadí jeho monitoring v rámci programu monitorování zdravotního stavu obyvatelstva. Dle dostupných údajů jsou v uzavřených prostorech asi čtyřikrát vyšší koncentrace než ve venkovním prostředí. Dle údajů z roku 1996 byly ve venkovním prostředí naměřeny hodnoty v rozsahu 0 až 24 ug/m3, v kuchyních 5 až 516 ug/m3 a dětských pokojích 6 až 410 ug/m3. K zatíženějším oblastem patří oblast Ústí nad Labem, kde hodnoty ve venkovním prostředí v topném období dosahují až 160 ug/m3. Výsledky pravidelného monitoringu lze nalézt na stránkách
www.mag-ul.cz/ekologie/opsis/uvod.aspLimit vyhlášený krajským hygienikem ústeckého kraje je 600 ug/m3.
Toluen patří mezi tzv. těkavé organické sloučeniny, kam patří také xylen a chlorované uhlovodíky. Je hořlavou kapalinou I. třídy nebezpečnosti. Páry působí narkoticky, způsobují bolesti hlavy, žaludeční nevolnost, dráždění očí a dýchacích cest. Toluen místně odmašťuje a dráždí pokožku, kterou se také vstřebává. Působení na kůži závisí na době trvání a intensitě expozice. Při dlouhotrvajícím a intensivním kožním kontaktu dochází k vysušení a silnému podráždění pokožky (dermatitis - zánět kůže). Vysoké koncentrace par nebo styk s kapalinou silně dráždí sliznici očí. Při požití dráždí sliznice trávicího ústrojí. Toluen působí škodlivě na vodu a půdu.
Články o Toluenu v českém tisku
MF 23.11.2002
Nebezpečných látek jsou v areálu tuny
Ústí nad Labem - V ústecké Spolchemii se pracuje s více než stovkou nebezpečných látek. Vyplývá to z její bezpečnostní zprávy. Mezi nejnebezpečnější patří Epichlorhydrin, kterého je více než tisíc tun v zásobnících na Ovčím vrchu střežených bezpečnostní agenturou. Epichlorhydrin je hořlavina druhé třídy, dlouhodobé působení jeho nízkých koncentrací má rakovinotvorné účinky. Ve Spolchemii se vyskytuje i kolem čtyř set tun extrémně hořlavých zkapalněných plynů a tisíc dvě stě tun chloru, který dráždí a leptá sliznice a dýchací cesty a při vyšších koncentracích způsobí i smrt. Chlor se používal jako bojová látka v první světové válce. Různých hořlavých pryskyřic je v továrně více než dva tisíce tun. Již bezpečnostně technický průzkum specializované německé firmy z roku 1995 jasně prokázal, že nelze nijak zcela zabránit například úniku propylenu z potrubí. Propylen má přitom při vysokých koncentracích narkotické účinky a nebezpečný je tím, že se vzduchem tvoří třaskavou směs. Dalším terčem kritiky především ze strany ústecké Občanské ligy je skladování a zpracování chloru. „Dobrý stav zásobníků i stáčecího místa se kvůli projevům koroze velmi špatně udržuje,“ uvádí zmiňovaná zpráva. Kvůli zeslabování konstrukčních materiálů nelze podle zprávy vyloučit únik až deseti kilogramů chloru. Podle havarijní studie této zprávy by přitom únik šesti kilogramů během tří sekund způsobil zdravotní poškození lidem až do vzdálenosti bezmála tří set dvaceti metrů. Zástupci Spolchemie v červenci podepsali smlouvu na dodávku nového provozu epoxidových pryskyřic. K běžné produkci deseti tisíc tun tak má přibýt dalších dvacet čtyři tisíc tun.
Nebezpečné chemikálie ve Spolchemii
- Epichlorhydrin 1 050 tun
- Allylchlorid 270 tun
- Aceton 125 tun
- lakový benzin 200 tun
- hořlavé kapalné plyny 420 tun
- Fenol 160 tun
- Chlór 1211 tun
- Kyselina fluorovodíková 275 tun
- Rtuť 150 tun
- Styren 250 tun
- Perchloretylen 570 tun
- Tetrachlormetan 350 tun
- Toluen 100 tun
- Xylen 130 tun
- Epoxidové, Alkydové a polyesterové pryskyřice více než 2 000 tun
Zdroj: Bezpečnostní zpráva Spolchemie, analýza Občanské ligy.
MF 23.05.2003
Oheň zničil sklad chemikálií
Dolní Měcholupy - Nebezpečný požár ve skladu chemikálií muselo likvidovat včera v ranních hodinách několik jednotek hasičů v dýchacích maskách. Původně byl hlášen v laboratoři podniku Léčiva v Praze 10-Dolních Měcholupech výbuch. Na místě se ukázalo, že v hale vzplanul prudce hořlavý toluen. Předběžné škody dosahují podle vyšetřovatelů minimálně čtyř milionů korun, nikdo při události nebyl zraněn. Zprávu o požáru zaznamenali hasiči krátce po tři čtvrtě na sedm ráno. Z výrobní haly během zásahu vynesli několik sudů a preventivně ochlazovali i zásobník s rozpouštědly, toluenem a acetonem, aby nedošlo k řetězové reakci a následným výbuchům. "Bylo to plné toluenu a nad tím vlastně ještě vedlo skleněné potrubí, kde tekla nějaká kyselina. Prostě sajrajt, chemický provoz, to je vždycky nebezpečné," zmínil se jen v krátkosti o zásahu svých kolegů hasičský fotograf Miloš Vorel, který na místě pořizoval snímky. Při výrobě se podle šéfa hasičských vyšetřovatelů Václava Hladíka vznítil toluen a s plameny následně bojovaly tři jednotky hasičů. Zasahující muži v ochranných oděvech si museli nasadit i dýchací přístroje. "Původně jsme měli nahlášen výbuch laboratoře, ale to se nepotvrdilo," poznamenal pro iDNES už několik minut po sedmé ráno. "Nyní už dohašujeme drobná ohniska," popsal situaci zhruba o dvě hodiny později šéf vyšetřovatelů. Kontrolu nad místem požáru pak převzali závodní hasiči. "Už si to dohlídají," doplnil Hladík. Podle hasičů ani podle vedení firmy do ovzduší neunikly nebezpečné zplodiny. Policejní mluvčí Ladislav Bernášek uvedl, že plynulost dopravní situace na místě zajišťovala výjezdová jednotka z desátého městského obvodu. Obdobnou situaci museli hasiči řešit koncem března na okraji průmyslové zóny v Malešicích, kde výbuch v plnírně acetylenových lahví otřásl areálem podniku Linde Technoplyn. K zásahu se tehdy sjelo třináct hasičských jednotek, které musely mimo jiné chladit ostatní plynové lahve, aby zabránili řetězové reakci. Zásah jim však komplikovaly nefunkční hydranty. S několikametrovými plameny se také potýkalo šest jednotek pražských hasičů v polovině prosince loňského roku v areálu Kovošrotu v Praze 10, kde pod rozlehlou jeřábovou dráhou hořelo několik velkých hromad sešrotovaných vraků a pneumatik. Hustý dým valící se z průmyslové zóny v ulici Ke Kablu byl tehdy vidět ze širokého okolí.
