Švédští vědci se rozhodli zkoumat, jaká je souvislost mezi vlastnostmi budov a výskytem ftalátů. Výzkum má pomoci identifikovat domy, v nichž je pravděpodobný výskyt ftalátů, a pomoci vytvořit strategii pro zmírnění dopadů těchto látek na lidský organismus.
Studie se zaměřuje na koncentrace esterů kyseliny ftalové, zejména na n-butylbenzylftalátu (BBzP) a di-(2-ethylhexyl) ftalátu (DEHP). U těchto dvou látek již byla prokázána souvislost se zdravotními obtížemi a alergiemi u dětí. Vědci došli k těmto závěrům díky analýzám prachu, který odebrali v dětských ložnicích. Analýza prachu je nejčastějším způsobem sledování ftalátů ve vnitřním prostředí.
Ve své studii uvádějí, že koncentrace ftalátů BBzP a DEHP jsou v přímém vztahu s použitím PVC jako podlahoviny a materiálu na povrchovou úpravu stěn. Nadlimitní hodnoty BBzP souvisejí s únikem vody v domě, který hlásili obyvatelé zkoumaných domů, prosak vody napomohl změnám podlahových krytin a šíření nebezpečné látky. Vysoké koncentrace DEHP byly nalezeny v budovách postavených před rokem 1960.
Výše zmíněné ftaláty se objevily také v budovách, kde nebylo použito PVC zmiňovanými způsoby, z čehož vyplývá, že zdrojem těchto ftalátů jsou i jiné měkčené materiály používané v domácnostech.
Na podobné studii v současné době pracuje také sdružení Arnika, které odebralo vzorky prachu v obytných místnostech, kancelářích a v prostorách školy. Výsledky budou publikovány v dohledné době.
Informace byly čerpány z článku z časopisu Environmental Health Perspectives:
Bornehag, C. G., B. Lundgren, et al. (2005). "Phthalates in indoor dust and their association with building characteristics." Environmental Health Perspectives.
Projekt byl finančně podpořen z prostředků Státního fondu životního prostředí České republiky částkou 1 987 000 Kč.
