V pátek 23. ledna 2004 proběhne další schůzka ke studii zaměřené na posouzení znečištění dioxiny a polychlorovanými bifenyly v Lysé ned Labem. V rámci pracovní komise mohla Arnika dávat doporučení, co by se mělo v Lysé nad Labem sledovat. Tento článek je shrnutím dvou podnětů zaslaných Krajskému úřadu Středočeského kraje a první koordinační schůzky ke studii konané v Lysé nad Labem.
Od začátku projektu zadaného krajem bylo jasné, že studie zatížení prostředí dioxiny v Lysé nad Labem nezodpoví některé důležité otázky, které vyvstaly poté, co byly v různých vzorcích drůbeže naměřeny vysoké koncentrace dioxinů a PCB. Obecně považujeme za přínosnější zmapovat zdroje znečištění a omezovat jejich emise a tato opatření dlouhodobě monitorovat, než provést jednorázový průzkum. Mimo jiné by takový projekt vedl k vyjasnění pochybností, které panují kolem místní spalovny. Doufali jsme, že studie pomůže dát odpovědi na tyto otázky:
- jaké jsou skutečné emise ze spalovny (belgická studie ukazuje při 12-denním monitoringu emise ze spaloven 30krát až 50 vyšší)
- jak se na celkových emisích podílí provoz havarijního komínu
- kolik dioxinů uniká do vzduchu při dopravě sorbalitu do plastových pytlů
- jaký je hlavní zdroj znečištění potravin dioxiny a PCB v Lysé nad Labem?
Nejspíš je nezodpoví, protože na jejich vyřešení zatím dle našich informací studie zaměřena není.
Nakonec bylo rozhodnuto, že bude provedeno vzorkování lidské krve. To proto, aby šlo využít výsledků (metodiky) zpracované pro Spolanu Neratovice. Bylo navrženo provést odběr 14 vzorků, z toho 7 odběrů mělo určit pozadí v lokalitě. Protože však již bylo stanoveno pozadí pro Spolanu Neratovice, navrhli jsme aby v Lysé nad Labem nebylo pozadí určováno a peníze na rozbory byly využity efektivněji. Naopak za důležité jsme považovali provést odběr vzorků u lidí, kteří se stravují z místně pěstovaných potravin a chovaných zvířat. Většinu sledovaných toxických látek totiž přijímame z potravin a sledovat tyto látky u lidí, kteří nakupují většinu potravin v obchodě, znamená získat hodnoty blížící se republikovým průměrům. To již sleduje Státní zdravotní ústav - zprávy lze nalézt na internetu (http://www.chpr.szu.cz/nutrice/SKP97/skp97.htm).
Kromě toho jsme doporučili provést odběry krve u pracovníků spalovny, kteří z hlediska těchto látek patří k rizikovým skupinám. Nevíme zda se uskuteční měření koncentrací PCDD/F a PCB v prachu ve spalovně, k čemuž byl dán podnět hygienické stanici.
Jako doplňkové měření, jsme navrhli odběr dalších vzorků ze životního prostředí. Mezi možné indikátory místního znečištění jsme navrhli mateřské mléko, vajíčka, mléko z místních chovů, brambory, slunečnice či jehličnany. Vzorkování potravin z obchodu jsme považovali za plýtvání penězi.
Konečný rozsah vzorkování neznáme, ani jsme nikdy nebyli vyzváni k účasti na odběru vzorků. Obdobné požadavky jako Arnika mělo také sdružení Lysin. Doufáme proto, že další průběh studie v Lysé bude více směřovat ke zodpovězení otázek: Jak jsou kontaminovány potraviny? Jak se na kontaminaci podílí spalovna odpadů a do jaké míry jiné zdroje znečištění dioxiny a které to jsou?
