Oblastní parlament v kazašské Karagandě schválil nová pravidla pro údržbu a ochranu zeleně. Účelem nové právní úpravy bylo uvést pravidla do souladu s celostátními předpisy a ukončit některé nežádoucí praktiky. Pomoůže vyřešit problémy s úbytkem zelených ploch a ochránit ty zbývající?
Nový dokument se vztahuje na všechny zelené plochy ve městě s výjimkou území soukromých obytných budov nebo rekreačních chat, tzv. dač. Stanovuje také odpovědnost za městskou zeleň, např. kdo dohlíží na její stav a vede evidenci. Je také jasně stanoveno, že údaje musí být přístupné veřejnosti. Rozvoj města by se měl stát transparentnějším také proto, že dendrologický plán nyní musí být zveřejněn „na oficiálních internetových platformách pověřeného orgánu“.
„Všechny tyto kroky podporují veřejný dohled nad celým procesem a ztěžují konání těm, kteří se nechtějí řídit pravidly,“ vysvětluje Anna Andrejčuk z karagandské nevládní organizace EcoMuseum. A dodává: „V rámci našeho společného projektu s Arnikou, financovaného z prostředků EU, jsme 9. června uspořádali kulatý stůl o problematických otázkách městské zeleně. Místní aktivisté odkazovali na svou praxi a mezinárodní zkušenosti. Dále poukázali na velký rozpor mezi starými městskými a standardními celostátními pravidly. Nakonec se tento rozpor podařilo odstranit schválením nových pravidel.“
Dokument vysvětluje, jaké praktiky již nejsou legální. Jde například o požadavky na oplocení kmenů stromů při stavebních pracích, aby se předešlo škodám způsobeným těžkou technikou. Další notoricky známou praxí, kterou by nová pravidla měla ukončit, je obkládání stromů dlažebními kostkami nebo asfaltem až ke kmeni. Nyní je jasně řečeno, že je nutné „ponechat kolem stromu volný prostor o průměru nejméně 1,2 metru“.
Všichni by také měli mít na paměti, že ke kácení jakéhokoli stromu musí člověk získat povolení od oprávněné instituce. Navíc u vzácných druhů dřevin uvedených ve zvláštním seznamu nelze takové povolení vydat vůbec. Například dub letní, v Evropě běžně rozšířený strom, patří v Kazachstánu do kategorie vzácných druhů, a proto jej nelze pokácet. Pokud hcete pokácet strom, u kterého je to možné, a získáte k tomu povolení, vzniká vám nová povinnost vysadit místo něj deset nových. Toto pravidlo odpovídá kazašské lidové moudrosti: „Když pokácíš strom, zasaď deset nových”. Zdá se, že starým Kazachům nebyly zásady trvalé udržitelnosti cizí.
„Transparentní politika týkající se veřejné zeleně v karagandské oblasti dlouho chyběla. Nová pravidla jsou sice krokem vpřed, ale v legislativě stále zůstává prostor pro zlepšení. Současná aktualizace oblastních pravidel je každopádně dobrým odrazovým můstkem k zahájení širší diskuse o veřejné zeleni a přijetí standardů územního plánování a péče o stromy běžných ve světě,” uzavírá Jiří Vidiečan, koordinátor kazašského projektu z Arniky.
Upozornění: „Tento článek vznikl a je udržován za finanční podpory Evropské unie. Za jeho obsah nesou výhradní odpovědnost sdružení Arnika a EkoMuseum a nemusí vyjadřovat názory Evropské unie.”
