Vysazování stromů v urbanizovaných oblastech může snížit znečištění ovzduší měst prachovými mikročásticemi až o jednu čtvrtinu. Vyplývá to z nové studie, na kterou upozorňuje únorové vydání zpravodaje DG Environment Evropské komise. Prachové částice s průměrem menším než deset mikrometrů (PM10) představují velkou novodobou hrozbu pro lidské zdraví. Nová studie dokazuje, že tyto částice dokáží velmi účinně zachycovat stromy na povrchu svých listů či jehlic.
„Klíčová role stromů pro kvalitu ovzduší ve městech je známa už dávno. Dosud ale nebyla prozkoumána jejich schopnost pohlcovat také prachové mikročástice, které na svém povrhu váží řadu toxický látek, jež se při dýchaní dostávají hluboko do plic,“ komentoval zprávu Martin Skalský ze sdružení Arnika. „Je to další důvod pro to, abychom o městkou zeleň pečovali a dřeviny káceli jen ve skutečně závažných případech. Z nové studie jasně vyplývá, že zelené plochy ve městech je vhodné rozšiřovat,“ řekl Skalský.
Prachové částice PM10 vznikají lidskou činností i přirozenými procesy. Obsahují je například výfukové plyny nebo kouř. Potenciál stromů pohlcovat tyto mikročástice vědci zkoumali ve skotském Glasgowě a v kraji West Midlands v Anglii, konkrétně ve městech Birmingham, Wolverhampton a Coventry. Výzkumníci také vytvořili statistický model, aby vypočetli, jak by koncentrace částic PM10 v daných městech ovlivnilo další vysazování stromů.
Model vygeneroval množství scénářů, které ukazují, že koncentrace částic PM10 pocházejících z lidské činnosti lze snížit o 7 až 26 procent. Pokud by se například v kraji West Midlands rozšířily oblasti osázené stromy ze současných 3,7 procent na 16,5 procenta rozlohy kraje, koncentrace částic PM10 by poklesly o 19 procent. Rozšíření zelených oblastí až na teoretické maximum 54 procent (dosažené pouze vysazováním stromů na existujících zelených plochách) by mohlo vyústit v šestadvacetiprocentní pokles koncentrací PM10. To by znamenalo, že v ovzduší by bylo každý rok o 200 tun prachových mikročástic méně.
V Glasgowě je možné dosáhnout šestiprocentního poklesu koncentrací PM10 rozšířením zeleně z dnešních 3,6 procent plochy města na osm procent jeho rozlohy.
Ukazuje se, že vysazování stromů je efektivní strategií k odstranění prachových mikročástic z ovzduší měst. Studie odhaduje, že v Glasgowě polapí stromy z ovzduší každý rok 4,99 tuny částic PM10. Ve West Midlands dnes stromy pohlcují sedm procent prachových mikročástic pocházejících z lidské činnosti, což ročně představuje 39,63 tun částic PM10 odstraněných z ovzduší. Kdybychom osadili čtvrtinu volných ploch v našich městech stromy, průměrné koncentrace nebezpečného prachu by poklesly o dvě až deset procent.
Nejlepšími „čistícími stroji“ na mikročástice prachu jsou stromy s největším povrchem jehlic nebo listů, jako například modřín, borovice či jasan. Největší efekt pro zlepšení kvality ovzduší má vysazování těchto druhů spíš solitérně než ve skupinách. Odvrácenou stranou konceptu je fakt, že některé druhy stromů vylučují těkavé organické látky přispívající ke vzniku přízemního ozónu. Navíc se zjistilo, že prachové částice, pohlcené stromy, nezmizí, ale hromadí se v půdě, která tak může být v dlouhodobém horizontu kontaminována. Lepší způsob, jak toxický prach odstraňovat z ovzduší, ale zatím neznáme.
Více informací je možné najít přímo v textu nové studie (A. G. McDonald et al (2007). Quantifying the effect of urban tree planting on concentrations and depositions of PM10 in two UK conurbations. Atmospheric Environment. 41(38): 8455–8467), kterou si může na stránkách Evropské komise stáhnout ZDE.
