Potisk porcelánového nádobí a skleniček může obsahovat toxické olovo a kadmium. Vyplývá to z měření, která odborníci Arniky provedli na vzorcích běžně dostupného spotřebního zboží. Z deseti zkoumaných vzorků nádobí zdobených barvou s pigmentem obsahuje hned osm vzorků toxické těžké kovy. Oba z těchto prvků - olovo a kadmium (2), (3) - našla Arnika i ve vzorcích bižuterie. Tři náhodně zakoupené páry náušnic obsahovaly obrovské množství olova. A to v řádu stovek tisíců jednotek na milion (ppm), což odpovídá desítkám procent hmotnosti výrobku.
„Pouhým pohledem na zdobení našeho možného štědrovečerního nádobí je možné zjistit, že dekor mírně vystupuje a v řadě případů má tendenci se odlupovat. Při ostrém zakrojení nože do štědrovečerního kapra nebo použití drátěnky tak snadno můžeme pojíst i toxické kovy, které jsou spojené s negativními účinky na funkci ledvin, krvetvorbu, nervový systém a mohou dokonce působit karcinogenně. Paradoxem zůstává, že řada těchto vzorků pravděpodobně splní legislativní limity, které nesprávně předpokládají, že jedinou možnou cestou expozice lidského organizmu je situace, kdybychom nádobí olizovali,“ upozorňuje Jitka Straková z Arniky.
Problematickým se ale neukázalo jen zdobené nádobí. Arnika pomocí ručního rentgenového analyzátoru (1) testovala různé druhy spotřebního zboží – od hraček a sportovních potřeb přes výtvarné potřeby až právě po nádobí. Vysoké hodnoty těžkých kovů, zejména právě olova a kadmia, byly nalezeny v několika skupinách výrobků. Nebezpečnou skupinou zboží je pak především bižuterie.
„Skutečně varovné jsou výsledky orientačního měření u bižuterie. Jednalo se o náušnice - z patnácti vzorků byly tři pozitivní a obsahovaly nejvyšší hodnoty olova v rámci aktuálního měření – až 300 000 ppm“, doplňuje Mgr. Karolína Brabcová, vedoucí spotřebitelských kampaní v Arnice.
Podle nařízení REACH jsou obsahy těžkých kovů v bižuterii a kovových částech šperků (v náramcích, náhrdelnících, hodinkách, prstenech, náušnicích atd.) striktně limitovány. Konkrétně olovo může být v těchto předmětech obsaženo v maximální koncentraci 0,05 % hmotnostních procent. U materiálů přicházejících do kontaktu s jídlem jsou uváděny maximální migrační limity. Sleduje se tedy, kolik dotyčného kovu se vylouhuje ve speciálním roztoku, napodobujícím složení lidských slin – olova max. 2 mg/kg a 0,2 mg/kg kadmia. (vyhláška č. 38/2001 Sb.)
Arnika podává jako podnět na Pražskou hygienickou stanici 6 hrnků, 2 sklenky a 3 vzorky náušnic.
Jak se vyhnout nákupu podobných nebezpečných produktů? Arnika doporučuje upřednostňovat kvalitu nad množstvím, preferovat výrobky z přírodních či alternativních materiálů (když je to možné) nebo věnovat pozornost různým certifikátům kvality a bezpečnosti. Rady lze najít na stránkách Arniky https://arnika.org/v-hrackach-ci-nadobi-mohou-byt-nebezpecne-latky-%E2%80%9Enenechte-se-otravit-a-otestujte-svou-domacnost%E2%80%9C-vyzyva-arnika Současně je užitečné sledovat stránky České obchodní inspekce a Ministerstva zdravotnictví. Arnika také průběžně sestavuje seznam nebezpečných produktů: http://arnika.org/nebezpecne-vyrobky
Poznámky:
1) Ruční rentgenový analyzátor využívá atomové spektrometrie subvalenčních elektronů pro identifikaci prvků a jejich koncentrace ve zkoumaném výrobku. Používá se pro testy hraček a spotřebního zboží nebo shody se směrnicemi o obsahu nebezpečných látek ve výrobcích. Test je nedestruktivní, nezanechává na měřeném zboží žádnou stopu a lze jej provést během několika sekund. Arnika provádí měření výrobků pro zájemce:
https://arnika.org/o-nas/nase-sluzby
2) Olovo je nejrozšířenějším prvkem skupiny těžkých kovů. Jedná se o potenciálně karcinogenní prvek s negativními vlivy na nervový systém a krvetvorbu. S olovem se můžeme setkat v barvách a glazurách. Díky širokému využití olova a jeho odolnosti vůči rozkladu nalezneme tento prvek ve všech složkách životního prostředí.
Použití olova je omezeno například směrnicí RoHS 2002/95/EC (směrnice o nebezpečných látkách v elektrickém a elektronickém zařízení), směrnicí o bezpečnosti hraček 2009/48/ES nebo limity pro materiály, které přichází do kontaktu s potravinami. Více informací o olovu: http://arnika.org/olovo
3) Kadmium patří mezi těžké kovy. Jedná se o karcinogen, který mimo jiné negativně působí na funkci ledvin a metabolických reakcí. S kadmiem se můžeme setkat v barvách a glazurách. Kadmium je bioakumulativní a persistentní kov - díky odolnosti kadmia vůči rozkladu se s ním setkáváme ve všech složkách životního prostředí.
Použití kadmia je omezeno například směrnicí RoHS 2002/95/EC (směrnice o nebezpečných látkách v elektrickém a elektronickém zařízení), směrnicí o bezpečnosti hraček 2009/48/ES nebo limity pro materiály, které přichází do kontaktu s potravinami (vyhláška č. 38/2001 Sb.). Více informací o kadmiu: http://arnika.org/kadmium
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.
www.fondnno.cz - www.eeagrants.cz
Dále podpořeno Ministerstvem životního prostředí ČR a Hlavním městem Prahou. Nemusí vyjadřovat stanoviska dárců.
