Na veřejném projednání územního řízení záměru stavby spalovny s názvem „Energetické využití komunálních odpadů Most, Komořany" čelili zástupci investora náporu dotazů a připomínek ze strany obyvatel města a zástupců občanských iniciativ.
Dotčené orgány samosprávy se jednání, které proběhlo 28. listopadu v budově Magistrátu města Most, bohužel nezúčastnily, stejně jako zástupci Krajské hygienické stanice, přestože i oni by měli na co odpovídat. Sdružení Arnika, jejíž zástupce RNDr. Jindřich Petrlík se projednání zúčastnil, vyjádřilo své výhrady formou připomínek k územnímu řízení ke spalovně.
Plánované zařízení má spalovat 150 000 tun komunálního odpadu ročně. Spalovna má navazovat na stávající sítě Teplárny Komořany, již provozuje United Energy, a.s., která je i investorem plánované spalovny. Jak bývá v Čechách bohužel zvykem při jednání o podobném záměru, orgány ochrany životního prostředí ani hygienická stanice nevyslaly na diskusi své zástupce, přitom zaznělo množství připomínek směřovaných právě na zmíněné státní orgány.
Občanská sdružení včetně Arniky kritizovala nedostatečnost a neúplnost procesu hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA), kde v rozporu s požadavky Evropské unie například investor popisoval míchání toxického popílku z čištění spalin se škvárou, která zbude po spálení odpadu jako součást nejlepší dostupné technologie (BAT). „Míchání popílku se škvárou či popelem ze spaloven je velmi nebezpečná praxe. Podle zahraničních studií totiž vede ke vzniku dioxinů a umožňuje jejich snadnější uvolňování do životního prostředí z materiálu, který je často používán například na stavbách pozemních komunikací anebo na povrchovou úpravu skládek a při rekultivacích," vysvětlil jeden z problémů, který se na jednání v Mostě rozebíral, RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika. Proces EIA se také nevěnoval některým podstatným škodlivinám vypouštěným do ovzduší, konkrétně polyaromatickým uhlovodíkům, polychlorovaným bifenylům, hexachlorbenzenu a dalším, především halogenovaným látkám.
„Závěrečné stanovisko EIA neobsahuje vypořádání s připomínkami Arniky – programu Toxické látky a odpady k dokumentaci, přestože konstatuje, že části z nich byly vzaty v úvahu anebo zapracovány do závěrečného stanoviska. Dokumentace EIA například nezahrnula případ nejhorší možné havárie, tedy rozsáhlý požár, k jakému došlo již v řadě spaloven komunálních odpadů. Nejen proto žádáme o zrušení vydaného stanoviska EIA a opakování procesu posuzování vlivů na životní prostředí" poznamenal Matěj Man zastupující program Toxické látky a odpady sdružení Arnika v územním řízení.
Kritika dopadla také na nezákonné vydání kladného stanoviska krajského úřadu Ústeckého kraje a Krajské hygienické stanice. Tyto dvě instituce vydaly souhlasné stanovisko dříve, než byly seznámeny se závěry posuzování vlivu na životní prostředí (EIA), což minimálně svědčí o tom, jakou pozornost tak závažné stavbě věnují.
Produkce odpadů v přepočtu na jednoho občana je v Ústeckém kraji jednou z nejvyšších v celé České republice. Jak sám investor připomněl, prvním a hlavním krokem v odpadové otázce je prevence předcházení vzniku odpadu. „Pokud by se Ústecký kraj zaměřil na prevenci, produkce odpadů by se výrazně snížila a je otázka, zda by budování spalovny bylo pak i nadále opodstatněné," okomentoval současný stav Matěj Man ze sdružení Arnika.
Výhrady Arniky podané formou připomínek v rámci územního řízení656.65 KB
Aktivity spojené se zapojením veřejnosti do projednávání o územním řízení podpořilo Ministerstvo životního prostředí ČR v rámci projektu Ochrana životního prostředí online s Arnikou. Projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
