Výroba pytlů, sáčků a kelímků z umělé hmoty dosáhla v roce 1993 zhruba 5500 tun, o tři roky později to již bylo téměř 11 300 tun. Hranici 20 000 tun výroba překročila v roce 2000. Loni firmy těchto výrobků vyrobily přes 26 200 tun.
Spotřebou plastů jsme však podle viceprezidenta Svazu zpracovatelů plastů Miroslava Černého stále pod průměrem Evropské unie, kde je spotřeba asi dvojnásobně vyšší. "Předpokládám, že výroba plastových výrobků dál poroste. Rezerva a potenciál zde stále jsou," řekl Černý.
Plasty se uplatňují zejména jako obalové materiály, široké využití mají v automobilovém průmyslu nebo ve stavebnictví. Černý počítá, že využití plastů v těchto oborech bude stále větší. Nejvíce podle něj zřejmě poroste v automobilovém průmyslu.
K výhodám plastových obalů patří podle Černého to, že je to nejsnazší systém balení. Jde o kvalitní materiál, který se dobře zpracovává a výrobky se snadno distribuují. Problém ale představují odpady z těchto výrobků. Recyklovat se však podle Černého musí i papírové a další obaly.
Každý špatně recyklovatelný výrobek, kterým produkty z plastů jsou, podle mluvčího ekologického sdružení Arnika Marka Jehličky zbytečně zatěžuje životní prostředí. Na druhou stranu se podle něj bez plastů v současnosti obejít nelze. Proto Arnika brojí pouze proti měkčenému PVC, ze kterého mohou unikat pro zdraví nebezpečné chemické látky, označované jako ftaláty.
