Jak uvedla ČTK, spor o stavbu jezů na Labi se vrací do sněmovny. Senátoři dnes navrhli vypustit ze sněmovního znění zákona o vnitrozemské plavbě výjimku pro úsek Labe. Znamenala by, že ministerstvo životního prostředí by už nemohlo bránit úmyslu prohloubit na Děčínsku řeku a vybudovat dva jezy.
Jak uvedla ČTK, spor o stavbu jezů na Labi se vrací do sněmovny. Senátoři dnes navrhli vypustit ze sněmovního znění zákona o vnitrozemské plavbě výjimku pro úsek Labe. Znamenala by, že ministerstvo životního prostředí by už nemohlo bránit úmyslu prohloubit na Děčínsku řeku a vybudovat dva jezy.
Dolní komora teď bude o normě rozhodovat znovu, pokud by chtěla Senát přehlasovat, muselo by původní sněmovní text podpořit nejméně 101 z 200 poslanců. V prosinci sněmovna tuto novelu schválila hlasy 82 ze 138 přítomných.
Senátoři vedli tři a půl hodiny spor o to, zda by stavba poškodila životní prostředí, zda opravdu pomůže lodní dopravě a zda je správné vyjímat část území jedním zákonem z působnosti jiné normy. Sněmovna totiž přijala znění, které by úsek dolního Labe vyňalo z působnosti zákona o ochraně přírody a krajiny.
Například senátor Vladimír Železný (za hnutí Nezávislí) to označil za nebezpečný precedens a v nadsázce to přirovnal k situaci, kdy by parlament vyňal ze zákona o sexuálním obtěžování například Krnov nebo Humpolec. Dodal, že samotnou stavbu jezů by přitom podpořil a považuje ji za správnou. Senátoři také v zákoně ponechali pasáž, která rozvoj daného úseku vodní cesty definuje jako veřejný zájem, ovšem bez nároku na výjimku.
Pro vrácení normy sněmovně hlasovalo 37 z 55 přítomných. Senátorské frakce nebyly při hlasování jednotné. Vrácení novely podpořili například jen dva sociální demokraté, v klubu ODS bylo pro šest senátorů, pět jich bylo proti. Z jedenácti lidovců jen ministr dopravy Milan Šimonovský vrácení nepodpořil. Podobná situace byla i v Klubu otevřené demokracie, v němž jsou hlavně unionisté; velká většina byla pro vrácení.
Ekologické organizace tvrdí, že jezy by se dotkly ohrožených druhů rostlin a živočichů, které se vyskytují v doprovodných ekosystémech řeky, a nenávratně by poškodila unikátní říční nivu. "Věřím, že ve Sněmovně zvítězí hlas lidu a hlas rozumu a poslanci budou hlasovat proti výjimce," řekl ředitel ústecké ekologické organizace Přátelé přírody Marian Páleník.
Naopak podle zastánců výjimky by prohloubení dna Labe a výstavba jezů měly zajistit téměř celoroční splavnost řeky. Ministerstvo dopravy uvedlo, že jezy by zvýšily přepravu zboží po Labi na tři až čtyři miliony tun ročně. Nyní to je 1,3 milionu tun. Prohloubení by mělo pomoci loďařům překonat hlavně suchá období, která jim neumožňují vyplout třeba i půl roku.
Senátoři se na tom ale v rozpravě neshodli. Například Martin Mejstřík (za Cestu změny) s odkazem na některé jiné posudky uvedl, že množství přepravovaného zboží po řece stále klesá, a to nezávisle na stavu vody. "Jezy rejdaře nezachrání," míní. Obává se také, aby výstavba jezů nebyla jen přihrávkou "dobrého kšeftu" malé skupině zainteresovaných.
Záměr postavit jezy a prohloubit dno až na 140 centimetrů kritizuje ministerstvo životního prostředí. "Doufám, že si Senát uvědomí důležitost našich mezinárodních závazků a senátoři pro takovýto protievropský návrh ruku nezvednou," komentoval již v prosinci novelu ministr Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Mejstřík se domnívá, že by stačilo vybagrovat deset až 15 centimetrů a náklady by se pak pohybovaly v řádu milionů, a ne miliard korun.
V rozpravě také zaznívala obava, že výjimka v zákoně by byla tak vágní, že by nebylo jasné, co je a co už není "činnost související s rozvojem a modernizací" dané vodní cesty.
Výjimku, kterou ve sněmovně navrhl do textu zapracovat Jaromír Schling (ČSSD), ale v debatě řada senátorů také hájila. Například Václav Roubíček (ODS) uvedl, že neví, kde Mejstřík přišel k citovaným statistikám, podle něj je však vodní doprava tou nejekologičtější. Také ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU- ČSL) výjimku podpořil. Upozornil, že Labe je 1000 let využívaná dopravní cesta a měl by se najít způsob, jak na takovém jejím využití vyjádřit veřejný zájem.
Problémem se podle něj bude v únoru zabývat i vláda, Šimonovský spolu s Ambrozkem připraví materiál, který situaci popíše. Ze slov ministra dopravy vyplynulo, že pokud kabinet většinově označí výstavbu jezů za veřejný zájem, Ambrozek to blokovat nebude.
Senátor Jaroslav Kubera (ODS) se domnívá, že jezy nakonec stát budou, ať senátoři rozhodnou jakkoli. Nejen on, ale i někteří další senátoři kritizovali ekologické aktivisty, Kubera o některých z nich mluvil jako o "létajících kazišucích". Miloslav Pelc (ODS) uvedl, že Severočeské sdružení obcí výstavbu vodních děl podporuje.
Také Železný prohlásil, že nesdílí "fundamentalistické názory" některých ekologických iniciativ. Bude prý rád, až jednou uvidí prosperující okolí Děčína a Ústí nad Labem s jezy. Kvůli způsobu, jakým chce sněmovna výjimky pro tento úsek Labe docílit, ale schválení novely nepodpořil.
V rozpravě zaznívala řada přirovnání. Zdeněk Bárta (KDU-ČSL) řekl, že kdyby někdo navrhl zbourat Karlštejn, byl by považován za barbara. "Dolní Labe je přírodní Karlštejn," prohlásil.
Senát dnes mimo jiné neschválil pozměňovací návrh Vladimíra Schovánka (Unie svobody). Podle Daniela Kroupy (za ODA) měl v zásadě ministerstvu dopravy umožnit, aby na úseku Vltavy, kde se třeba rekreují lidé, omezilo provoz motorových člunů.
Člen představenstva plavební společnosti ČSPL Miloslav Šefara ČTK řekl, že sledoval jednání senátorů a bylo mu z něj úzko. "Pokud by názor některých z nich převážil i ve sněmovně, mohlo by se stát, že zde bude přírodní rezervace, ale za prací budeme muset do ciziny. Věřím, že poslanci senátory přehlasují," uvedl.
Jan Hrdlička, Martin Horák
