Vědci týmu Ho-Hyun Kima z korejské Yonsei University College of Medicine si položili otázku, jaké je riziko přenosu ftalátů z původních výrobků do vnitřního ovzduší budov a následně do lidského organismu. Výsledky pokusů, které prováděli v místnostech v nichž se často pohybují děti, byly alarmující. Téměř ve sto procentech odebraných vzorků byly nalezeny ftaláty, které se zde musely dostat přenosem vzduchem.
Studie se zaměřila na zjištění cest možné migrace ftalátů z prostředí do lidského organismu a jejich míru rizika. Za tímto účelem byly hledány ftaláty v domácím prachu, ubrouscích, ručnících, které se vyskytovaly v pokojích pro děti a tělocvičnách. Celkem tedy bylo odebráno 40 vzorků z dětských pokojů, 42 z jeslí, 44 ze školek a 42 vzorků z tělocvičen. Vzorky byly odebírány v zimě i v létě. Odebrané vzorky potom byly zkoumány na výskyt některých nebezpečných ftalátů. diethylhexyl ftalátu (DEHP), diethyl ftalátu (DEP), dibutyl-n-butyl ftalátu (DBP) a butylbenzyl ftalátu (BBP).
Ftaláty byly zjištěny v naprosté většině všech odebraných vzorků (95 až 100 %), což opět potvrdilo již zjištěné skutečnosti, že ftaláty se z výrobků z měkčeného polyvinylchloridu (PVC) uvolňují, migrují do ovzduší a dostávají se do prachu v místnostech i na povrch jiných věcí. Odtud se potom dostávají vdechováním do organismu. Další významnou cestou do organismu je přenos dermální cestou, neboli v případě doteku na výrobek obsahující ftaláty, nebo na výrobek, do nějž se ftaláty dostaly sekundární cestou. Odtud se ftaláty do organismu dostanou přes pokožku.
Výrobky z PVC jsou dnes běžné v mnoha vnitřních prostředích. Nebezpečnější jsou v místnostech, kde se často pohybují děti, ať jsou to již výše zmíněné školky, jesle, dětské tělocvičny, ale také třeba dětská oddělení v nemocnicích, či čekárny a ordinace dětských lékařů. Výše zmíněná studie je dalším argumentem pro zákaz či omezení rizikových ftalátů nejen ve výrobcích určených přímo dětem (hračky, předměty pro péči o děti), ale také v ostatních výrobcích, z nichž se ftaláty uvolňují a migrují pak do organismu dětí a dospělých.
Údaje použity ze studie: Kim, H. H., Yang J. Y., et al. (2011). "Health risks assessment in children for phthalate exposure associated with childcare facilities and indoor playgrounds." Environmental Health Toxicology 26(20): e2011008.
Další informace:
Informace o projektu EMAS pro nemocnice, jehož jedním z cílů je také omezení výskytu PVC a ftalátů v prostředí nemocnic a jiných zdravotnických zařízení.
Projekt byl finančně podpořen z prostředků Státního fondu životního prostředí České republiky částkou 1 987 000 Kč.
