„Bývalý tankodrom je zcela výjimečnou přírodní lokalitou, jedinou svého druhu na Vysočině a jednou z mála v republice," upozorňuje Jana Vitnerová z jihlavské Arniky. Starosta Rančířova se ale nedávno zmínil, že plánuje na volných prostranstvích nově vysázet lesní porost. Zastupitelé tak chtějí získat přirozený zdroj příjmů a pro své občany místo, kam mohou zajít na příjemnou procházku. „To není správné rozhodnutí, zalesnění změní unikátní biotopy a vzácné druhy vymizí,“ obává se Vitnerová a doplňuje: "Pokud ale bude obec souhlasit se současným způsobem využívání pozemků, jenom tím získá ".
Během působení armády se v prostoru bývalých kasáren, podobně jako v jiných podobných prostorech u nás, vyvinuly unikátní biotopy. Po mnoho let zde totiž neprobíhalo zemědělské hospodaření, nebyla zde používána hnojiva ani chemikálie sloužící k hubení škůdců, na které jsou mnohé z ohrožených druhů citlivé. Současně díky vojenskému cvičení s těžkou technikou docházelo k narušování porostu a půdy. Následně byly tyto lokality ponechány přirozené obnově a vznikaly zde tak různě staré porosty, v nichž je druhová rozmanitost větší než v okolní zemědělské krajině. "V tůňkách, které vznikly rozježděním terénu vozidly, můžeme dnes například nalézt vzácné druhy korýšů, jako je listonoh či žábronožka," uvedla Jana Vitnerová. „Mimo nich se zde vyskytují další neobvyklé druhy rostlin, ptáků a obojživelníků. Biologické průzkumy ještě nejsou ukončeny, ale již dnes je jasné, že si místo zaslouží zákonnou ochranu.“
Ministerstvo obrany ČR předává rozsáhlý areál obci Rančířov bezplatně, zápis do listu vlastnictví se předpokládá do konce června. Město Jihlava získá objekty ležící v jejím katastru, což jsou převážně ubikace, sklady a hangáry. Rozloha areálu je 260 tisíc metrů čtverečních s účetní hodnotou necelých 200 milionů korun.
Podrobnosti o přírodním bohatství lokality
Dočasné i trvalé tůně, blízký rybník a jejich okolí využívá k rozmnožování řada obojživelníků, z nichž je většina ohrožená a chráněná: blatnice skvrnitá, rosnička obecná, kuňka obecná, skokan krátkonohý, ropucha obecná a čolek obecný. Na území tankodromu se vyskytují také mimo jiné silně ohrožení plazi slepýš křehký a ještěrka obecná a ohrožení ptáci ťuhýk obecný, koroptev polní a bramborníček hnědý. Ze vzácných rostlin se zde vyskytují plavín štítnatý, vemeník dvoulistý, vachta trojlistá, bělolist rolní, zeměžluč okolíkatá, blatěnka vodní a bahnička vejčitá. Poslední dvě uvedené rostliny využívají periodické tůně až po jejich vyschnutí, kdy rostou na místě bývalého dna.
Vzácní korýši
Tůně v bývalém tankodromu jsou jediným místem na Vysočině, kde se vyskytují vzácní vodní korýši, žábronožka letní a listonoh letní. Jak listonoh, tak žábronožka mají lupenité končetiny uzpůsobené k plavání. Na končetinách mají také výběžky, sloužící k dýchání – žábry (podle nich dostali také svá jména). Pokožka korýšů vylučuje látky, které vytvářejí ochrannou a opěrnou tuhou vrstvičku na povrchu jejich těla – kutikulu. Ta se nemůže postupně zvětšovat a růst s živočichem, proto listonozi a žábronožky v průběhu svého vývoje musí „svlékat kůži“ až několikrát týdně. Mají tři oči – pár velkých složených očí a jednoduché očko mezi nimi.
Listonoh letní dorůstá až do 10cm délky. Hlavu a hruď má kryty širokým štítem, zpod kterého mu vyčnívá konec zadečku se dvěma dlouhými štěty. Živí se různou potravou: dovede lovit larvy vodního hmyzu a pulce žab, může se ale živit i rostlinami a organickými zbytky na dně tůňky. Přední stranu svého štítu používá k rozrývání dna při hledání potravy. Délka života se pohybuje v rozmezí 3-12 týdnů, larvální stádia se líhnou při teplotě vody mezi 10-15°C. V naší populaci listonohů převažují partenogeneticky se rozmnožující samičky, výjimečně jsou přítomni i samečci. Vajíčka listonohů jsou velmi malá, v průměru mají 0,2 mm, zato jsou však velmi odolná – vydrží dlouhodobé vyschnutí (z některých vajíček se mohou vylíhnout larvy i po 25 letech na suchu) i prudký mráz (-30°C, možná víc) a horko (do 80°C). Listonozi patří mezi velmi starobylé živočichy, v téměř nezměněné podobě totiž žijí na Zemi již od Triasu, tj. již 220 milionů let.
Žábronožka letní se svými 2 centimetry je menší a bez hlavohrudního štítu. Ve vodě plave zpravidla otočená hřbetem ke dnu. Samečci jsou průsvitní, zbarvení lehce do oranžova. Samičky jsou pestřejší, na zadečku mají modře zbarvený vak na vajíčka. Žábronožky se živí mikroskopickou potravou (řasami, bakteriemi, nálevníky), kterou cedí pomocí nožek. Žábronožky se vyvíjí přes tři larvální stádia a žijí také 3-12 týdnů. Podobně jako u listonohů přežijí jejich vajíčka dlouhé vyschnutí (min. 15 let) i extrémní teploty – vajíčka se mohou vylíhnout i po vystavení teplotě 99°C nebo mrazu do -199°C.
Přehled významných druhů rostlin a živočichů, vyskytujících se v tankodromu:
Kriticky ohrožené druhy dle vyhlášky 395/1992 Sb.
žábronožka letní (Branchipus schaefferi)
listonoh letní (Triops cancriformis)
Silně ohrožené druhy dle vyhlášky 395/1992 Sb.:
čolek obecný (Triturus vulgaris)
kuňka obecná (Bombina bombina)
blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus)
rosnička zelená (Hyla arborea)
skokan krátkonohý (Rana lessonae)
ještěrka obecná (Lacerta agilis)
ještěrka živorodá (Zootoca vivipara)
slepýš křehký (Anguis fragilis)
Ohrožené druhy dle vyhlášky 395/1992 Sb.:
vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia)
vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata)
ropucha obecná (Bufo bufo)
užovka obojková (Natrix natrix)
bramborníček hnědý (Saxicola rubetra)
koroptev polní (Perdix perdix)
ťuhýk obecný (Lanius collurio)
Další ohrožené druhy dle Červeného seznamu:
bahnička vejčitá (Eleocharis ovata)
bělolist rolní (Filago arvensis)
blatěnka vodní (Limosella aquatica)
zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea)
Další kontakt:
Mgr. Jaromír Maštera, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Více informací o unikátní lokalitě a pravidlech, která dodržovat pro její zachování:
Rančířovský tankodrom 1.6 MB
