Jak uvedl deník Právo (1.9.2004), na území kraje Vysočina je mnoho časovaných bomb, za které není koho pokutovat. Vlastník havarované skládky toxického odpadu v Pozďátkách na Třebíčsku dostal od odboru životního prostředí Městského úřadu Třebíč pokutu: půl miliónu korun za to, že do potoka Prašince ze skládky neustále unikají jedy.
Jak uvedl deník Právo (1.9.2004), na území kraje Vysočina je mnoho časovaných bomb, za které není koho pokutovat
Vlastník havarované skládky toxického odpadu v Pozďátkách na Třebíčsku dostal od odboru životního prostředí Městského úřadu Třebíč pokutu: půl miliónu korun za to, že do potoka Prašince ze skládky neustále unikají jedy.
Firma se proti tomu odvolala a věc putuje ke krajskému úřadu. Právu to potvrdil šéf jmenovaného odboru Pavel Vosátka.
První pokuta, prý neoprávněná
V letité kauze skládka Pozďátky tak padla historicky první pokuta, jejímž prostřednictvím hodlají orgány státního dozoru dotlačit vlastníka k rychlejší nápravě stavu. „Oni to monitorují, my také. Stav je však od doby, kdy nový vlastník skládku převzal, v podstatě beze změny - pokud se nebudeme zabývat výkyvy způsobenými povětrnostními vlivy,“ řekl Právu Pavel Vosátka.
Mandátní zástupce firmy ICKM Real Estate Vladimír Svoboda soudí, že firma dostala pokutu neoprávněně. „Sankce je vyměřena za něco, co se stalo před osmi lety,“ opřel se o názor právních zástupců firmy. Jak doplnil, v současné době finišují práce na vyrovnání podkladu, aby se mohla položit fólie, která zabrání průsaku v důsledku povětrnostních podmínek. Odpad v laguně se překrývá pěnobetonem. Vyrovnaný povrch by se fólie mohl dočkat možná už za čtrnáct dnů. Podobné sliby ale zněly už v závěru minulého roku.
„V budoucnu se celá laguna bude muset odtěžit a spodní krycí vrstvy, které jsou patrně poničené, zřejmě nahradí kompletní několikavrstvá izolace. Do takto připravené skládky by se ukládal zneutralizovaný odpad,“ popsal předpokládanou budoucnost provozu Vladimír Svoboda. Jak dodal, proces posuzování vlivu sanace skládky a jejího dalšího provozování na životní prostředí už začal - oznámením, podaným na ministerstvo životního prostředí. Sama firma však předpokládá, že se proces kvůli značnému odporu ekologů i obyvatel obcí z okolí protáhne.
Nový ředitel skládky Jiří Vykuka zaslal starostovi obce Slavičky Jiřímu Válalovi návrh, který počítá se záchytem odpadních vod ze skládky a jejich neutralizaci. Současně navrhl obci jednání s cílem najít společný zájem při řešení situace kolem skládky.
Kraj Vysočina se honosí přívlastkem zdravý a chlubí se čistým životním prostředím. V nedávno schváleném plánu odpadového hospodářství však sebekriticky prozrazuje, že rozhodně není prost závadných lokalit.
Podle šéfa odboru životního prostředí kraje Pavla Hájka je na Vysočině mj. asi stovka tzv. starých ekologických zátěží, v jejichž případě však není možné honit soukromého vlastníka k odpovědnosti. Původ těchto časovaných bomb leží v mnohdy hluboké minulosti a odpovědným za ně je stát, s jehož souhlasem se provozovaly. Jejich sanace však představuje zpravidla astronomické částky, které jsou zcela nedostupné pro obce, těžko dostupné pro kraje a v součtu i pro státní kasu.
Patrně nejhorším z těchto případů na Vysočině je skládka galvanických kalů v místě Na Horách za Novým Rychnovem, kde se aktivity ukončily po 12letém provozu v roce 1983. Extrémně riziková skládka leží v pásmu ochrany vodního zdroje pro střediskovou obec Dolní Cerekev. Její sanace je otázkou řádově desítek miliónů korun. Začít by se s ní však mělo co nejdříve, neboť aktuálně hrozí kontaminace spodních vod nebezpečnými látkami.
