Kompostárna s kapacitou 10.000 tun bude pro okolní obce fungovat od příštího roku. Z celkové rozlohy dvou hektarů se menší část zpevní. "Obrátka vedeného kompostování je rychlá, proto nemusí být zpevněná plocha tak velká," uvedla Hejátková. Pilotní zařízení ještě musí vyřešit třídění a svoz domovního odpadu a zajistit odbyt pro kompost. Na soukromém projektu s náklady kolem čtyř milionů korun se má polovinou podílet fond Sapard. Další peníze agentura získala na osvětovou činnost.
Podle Zdeňka Fixy z krajského odboru životního prostředí zatím většina obcí ukládání bioodpadu neřeší. "Obce ale budou nuceny se jeho tříděním a likvidací zabývat," upozornil. Podle vládního nařízení se totiž v nejbližších letech musí výrazně snížit objem rozložitelných odpadů ukládaných na skládky. Kompostování je levnější, než budování dalších skládek a představuje menší ekologické riziko. Krajský plán odpadového hospodářství, který se vypracuje do února, by měl obsahovat i nutné investice na budování potřebných zařízení.
Kompostárny vzniknou u největších skládek v kraji. "Obce chystají několik variant řešení. Ukládání biologicky rozložitelných odpadů musíme vyřešit do roku 2005," řekl dnes ČTK Pavel Gregor, ředitel svazku 166 obcí, které provozují skládku Petrůvky na Třebíčsku.
Zeleň se již kompostuje u skládky v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku. "Plánuje se i kompostárna na biologicky rozložitelné odpady z domácností," řekl ČTK Jiří Musil z městského úřadu. Nyní probíhají jednání s okolními městy. Podle Musila zbytky zeleně obce nejlevněji zlikvidují samy. "Odpady z domácnosti, papíry, zbytky potravin, to si ale malá obec nevyřeší," vysvětlil. Zařízení by se mělo budovat také v roce 2005.
O rozšíření kompostárny v příštím roce uvažuje město Jihlava, protože stávající zařízení již nepojme zbytky zeleně. "U domácího odpadu zatím nejsme schopni vyřešit svoz, ale do budoucna se s tím také budeme muset zabývat," uvedl náměstek primátora Josef Kodet.
