Připomínky ARNIKY ke konceptu ÚP VÚC Pražského regionu

Sdružení ARNIKA předalo Krajskému úřadu následující připomínky ke konceptu územního plánu VÚC Pražského regionu: Krajskému úřadu Středočeského kraje odboru regionálního rozvoje k rukám Mgr. Košíka Zborovská 11 poštovní přihrádka č. 59 150 21 P r a h a 5 Věc: P Ř I P O M Í N K Y ke konceptu ÚP VÚC Pražského regionu a vyjádření k posouzení vlivů dokumentace na životní prostředí Jakožto organizace, která se dlouhodobě zabývá ochranou životního prostředí, vám zasíláme ve smyslu §21 odst. 2 stavebního zákona své připomínky ke konceptu územního plánu velkého územního celku Pražského regionu a s touto dokumentací souvisejícího posouzení vlivů na životní prostředí. Na základě prostudované dokumentace konceptu a veřejných projednání této dokumentace konstatujeme následující: 1. koncept je vnitřně rozporný, tendenční a neúplný. Totéž se týká dokumentace vlivů na životní prostředí. Domníváme se, že v této podobě NELZE KONCEPT PROJEDNAT bez právních pochybení, 2. navrhujeme proto PŘERUŠIT PROJEDNÁVÁNÍ konceptu i posouzení vlivů na ŽP, zásadní vady obou materiálů odstranit a až poté pokračovat, 3. současně vyslovujeme svůj ZÁSADNÍ NESOUHLAS se záměrem začlenit do územního plánu VÚC územní ochranu koridoru dálnice D3 v trase kolem Jílového u Prahy, 4. a v návaznosti na to požadujeme, aby předkladatel a pořizovatel konceptu územního plánu VÚC Pražského regionu VYŘADIL ZÁMĚR VÝSTAVBY DÁLNICE D3 (v trase kolem Jílového u Prahy) z projednávané dokumentace a zadal do souborném stanoviska pokyn k územní ochraně silnice R3 ve variantě Ateliéru PROMIKA. Své výše uvedené požadavky opíráme o následující důvody: 1. Veřejnosti byla předložena dokumentace konceptu ÚP spolu s jeho posouzením z hlediska vlivů na životní prostředí. Domníváme se, že obě dokumentace by měly zpracovávat rozdílní řešitelé, nikoliv obě firma AURS, s.r.o. Opačný způsob nutně vyvolává pochybnosti o nestrannosti dokumentace vyhodnocující vlivy na životní prostředí. Otázka zpracovatele však není jediným sporným bodem. Za závažnější pochybení považujeme to, že dokumentace je vnitřně rozporná. Vzhledem k tomu, že se jedná o rozsáhlý materiál, snad by šlo podobné vady akceptovat v případě drobností, avšak rozpory jsou naprosto zásadní. "Hlavní" část dokumentace vznikla na podzim 2000, pak však byla Ministerstvem pro místní rozvoj vrácena k přepracování. Zpracovatelská firma však dokumentaci nepřepracovala, ale pouze doplnila o několik "dodatků" (říjen 2001). Mnohde se v "hlavní" textové části objevují rozporná tvrzení s texty v "dodatcích" (např. u skládky Baková či dálnice D3). Výsledná dokumentace je poměrně nepřehledná. Krajský úřad navíc zásadně pochybil tím, když pro internetovou prezentaci konceptu zvolil pouze původní starou verzi z roku 2000! Nepochybně je nutné ocenit nadstandardní přístup Krajského úřadu v tom, že dokumentaci zveřejnil na internetu, avšak zveřejněna byla zastaralá verze, která zcela jistě část veřejnosti zmátla. V internetové prezentaci se tak neobjevily některé zásadní informace - např. alternativní varianta k dálnici D3 či skládka Baková! Návštěvník internetové prezentace se tak o alternativním návrhu firmy PROMIKA neměl šanci dozvědět. 2. Koncept územního plánu je v otázce dálnice D3 (resp. alternativní silnice R3) zpracován velmi tendenčně. Z logiky věci by vyplývalo, že zpracovatel předloží dokumentaci, ve které nestranně popíše obě možnosti a nechá veřejnost, pro kterou je materiál prezentován, přiklonit se k té či oné variantě. V tomto případě však zpracovatel konceptu zcela selhal. Alternativní návrh firmy PROMIKA není v dokumentaci konceptu nijak nestranně vysvětlen, spíše naopak - zpracovatel ji nevysvětluje, ale účelově kritizuje a za pomoci nejrůznějších dohadů a "možná" se snaží prosazovat vlastní řešení (dálnici D3). Tuto tendenční prezentaci dále podtrhují následující závažné nedostatky konceptu ÚP VÚC Pražský region: alternativní návrh PROMIKA není zakreslen do hlavního výkresu a nebyl vyhodnocen z hlediska vlivů na životní prostředí. Vzhledem k tomu, co jsme již uvedli výše (alternativní R3 není popsána v hlavním textu a nebyla na internetu), obáváme se, že běžný člověk se o tomto alternativním návrhu NIC nedozví. Nezjistí ani, že existuje. Obě základní varianty silničního propojení Prahy s Táborem - dálnice D3 resp. silnice R3, tak nejsou zpracovány rovnocenně. Domníváme se, že tato nerovnocennost je velmi závažným nedostatkem předloženého konceptu, nedostatkem, který způsobuje nemožnost uzavření projednávání konceptu. Tato nerovnost je v neposlední řadě v rozporu se slibem krajského hejtmana Petra Bendla, který dotčeným obcí a občanským sdružením přislíbil rovnocenné zapracování varianty PROMIKA do konceptu ÚP VÚC Pražského regionu (naposledy písemně dopisem ze dne 4.12.2001 pod č.j. HT-sek/01-101). Sporná dálnice D3 však není jediným záměrem, jehož alternativa není seriozně zapracována do konceptu - v hlavním výkresu chybí i alternativa trasování severozápadního obchvatu kolem Prahy. 3. "Koncept závazné části" územního plánu VÚC z října 2001 nijak nezohledňuje varianty řešení. Jde o další markantní neprovázanost předložených materiálů. V rámci konceptu mají být prověřovány varianty nebo alternativy (§ 12 odst. 1 vyhl. č. 135/2001 Sb.) a zde je jeho stěžejní součást předložena jednovariantně. V případě D3/R3 byla na vnější tlak obcí a Ministerstva životního prostředí zapracována alternativa, avšak nedůsledně. Skládka Baková v hlavním výkresu také chybí a na tomto výkrese dokonce není ani naznačeno, že by v tom místě byla dodatečná změna, což je zvláště matoucí. Je zamalována pouze do černobílé xerokopie výřezu hlavního výkresu ve velikosti 1x A4, zašité do dodatku. Alternativní řešení D3/R3 není vůbec předmětem posouzení vlivů koncepce na životní prostředí tak, jak jsou posouzeny "oficiálně vnucovaná verze" D3, ale třeba i dodatečně zapracovaná skládka Baková, byť u Bakové jde spíše o pouhý letmý nástin hodnocení bez nároku na úplnost. Toto je podle nás opravdu hrubým pochybením, pro které není možné koncept projednat. 4. Alternativní návrh ateliéru PROMIKA je podle nás vhodnějším řešením než zpracovatelem vnucovaná varianta dálnice D3 kolem Jílového u Prahy. Bohužel na základě předložené dokumentace nelze obě varianty vzájemně porovnat, přesto se však domníváme, že: - varianta PROMIKA bude výrazně levnější než dálnice D3 (náklady na D3 Praha - Mezno jsou nyní odhadovány na cca 30 miliard), - alternativa PROMIKA znamená menší zásahy do volné krajiny a chráněných území (dálnice D3 např. znatelně zasahuje přírodní park Střed Čech či nadregionální biokoridor údolí řeky Sázavy), - varianta dálnice D3 přes Jílové u Prahy odvádí dopravu od urbanizované osy podél silnice I/3, čímž se snižuje její dopravní účinnost a zvyšují negativní dopady na do málo urbanizovaného území západního Benešovska, - varianta PROMIKA nepřivádí transevropskou dopravu do rekreačního území Prahy, - alternativa PROMIKA je šetrnější k malým obcím a zlepšuje dopravní situaci obcí podél silnice I/3 tím, že realizuje jejich obchvaty. V případě výstavby dálnice D3 jsou tyto obchvaty nepředpokládané. Výše uvedené argumenty jsou jen některé z mnoha, které vyvstávají při porovnávání dálnice D3 a alternativní silnice R3. Pro důkladné porovnání je však nutné předložit obě varianty rovnocenně a nezaujatě zpracované v jedné dokumentaci - a nikoliv tak, jak je tomu v předloženém konceptu ÚP VÚC Pražský region. Podle vládního usnesení č. 741 z roku 1999 mělo být o dálnici D3 (či rychlostní silnici R3) rozhodnuto v rámci územního plánu VÚC Pražského regionu. Zpracovatel dokumentace však svoji úlohu nezvládl a na základě předloženého materiálu nelze o D3/R3 rozhodnout. Toto bylo potvrzeno i pracovníkem Krajského úřadu, který na posledním veřejném projednávání slíbil to, že o D3/R3 bude rozhodnuto v rámci zpracovávaného konceptu ÚP VÚC okresu Benešov. Též z tohoto důvodu se domníváme, že nejvhodnějším řešení v dané situaci je projednávání konceptu Pražského regionu přerušit. 5. Oznámení vydané 11.2. 2002 pod stejným číslem jednacím (č.j. 96/REG/2002) ve dvou podstatně odlišných verzích je vadné přinejmenším v těchto směrech: - upozorňuje DOSS na nutnost dodat svá stanoviska písemně a na možnost podat písemné připomínky, avšak ve verzi rozesílané občanským sdružením a dalším subjektům chybí poučení o tom, že vlastníci nemovitostí dotčených veřejně prospěšnými stavbami a obce mohou podávat námitky. Jde o pochybení a nenaplnění § 21 odst. 4 stavebního zákona. Plná verze oznámení přitom visí na úřední desce Krajského úřadu, - avizuje vystavení "zjednodušené verze dokumentace" na internetu, avšak ve skutečnosti byla vystavena neúplná, neaktuální verze. V žádném případě se nejednalo o zjednodušenou verzi, což konec konců přiznal i pracovník Krajského úřadu při veřejném projednávání, - uvádí chybný termín pro podání připomínek, námitek a stanovisek. Podle stavební zákona tento termín nemůže být delší než 30 dnů, přičemž Krajský úřad v oznámení uvádí termín 32 dnů (31.5. a nikoliv 29.5.). Věříme sice tomu, že Krajský úřad nezahodí vyjádření došlá v dobré víře opožděně, avšak podobné chyby by se stávat neměly. Pokud by občan podobnou chybu udělal, měl by (na rozdíl od Krajského úřadu) smůlu. - v rozdělovníku jsou špatně vymezeny dotčené orgány státní správy, ostatní orgány státní správy a občanská sdružení. Je nutno zmínit, že projednávání konceptů a návrhů územně plánovací dokumentace se neprovádí podle správního řádu. Nicméně i zde je nutno ve smyslu § 3 odst. 5 správního řádu přiměřeně dodržovat obecné zásady správního řízení definované v § 3 odst. 1 - 4 správního řádu. Z nich na čelném místě je princip zákonnosti: správní orgány musí postupovat v souladu se zákony a jinými právními předpisy, dále zásada materiální pravdy (rozhodování na základě spolehlivě zjištěného skutečného stavu věci), věcné správnosti, povinnost dát zúčastněným vždy příležitost, aby mohli svá práva a zájmy účinně hájit, vyjádřit se k podkladům a uplatnit své návrhy. Správní úřad je povinen zúčastněným poskytovat pomoc a poučení, aby pro neznalost právních předpisů neutrpěli újmu (poučovací povinnost). Je zřejmé, že zejména poučovací povinnost a princip zákonnosti byly při projednávání konceptu ÚP VÚC Pražského regionu závažně porušeny. 6. Bylo by zásadní chybou pokračovat v projednávání územně plánovací dokumentace a posuzování vlivů zastavit a doplňovat znovu "doplněk" k posouzení vlivů ze září 2001. Tak by se projednávání environmentální problematiky časově oddělilo od projednávání v režimu stavebního zákona, čímž by se EIA stala formalitou a nedošlo by k naplnění §1 odst. 2 stavebního zákona, tedy základního zákonného principu územního plánování. Zákonem privilegované hledisko péče o životní prostředí by tak bylo výrazně oslabeno a formalizováno. Smysl má strategická EIA při současném projednávání v režimu stavebního zákona, kdy lze uplatnit připomínky veřejnosti podle § 14 zákona č. 244/1992 Sb. současně a vedle námitek, připomínek a stanovisek v režimu územně plánovacího procesu. I dotčené orgány mají právo posuzovat varianty D3/R3 v rovnocenném zpracování a srovnávat je rovněž z hledisek vlivů na prostředí. 7. Územní plán je ze zákona nadřízen územním plánům obcí. Z těchto obcí je však v předloženém konceptu nesystémově a ryze účelově vyňata Praha, jež je nejvýznamnější obcí regionu a jako taková objektivně v regionu i funguje a jejíž např. dopravní stavby (velkokapacitní pozemní komunikace, letiště Ruzyně) a celkové řešení vztahů v území má výrazný dopad na celé řešené území. V rozporu se zákonem je zde řešení území na úrovni obce prakticky nadřazeno VÚC jako výchozí, daný podklad pro územní plán vyššího stupně, tedy jako z úrovně VÚC nezměnitelný stav. Jde o účelový taktický manévr se zjevným cílem: aby se zabránilo veřejnému projednávání nejzávažnějších, zejména dopravních záměrů na území hlavního města včetně jejich návazností za hranicemi města. Jde o hrubé porušení a obcházení účelu ÚP VÚC, cílů a úkolů územního plánování a konkrétně § 30 stavebního zákona, který stanoví závaznost obsahu územního plánu vyššího stupně pro územní plán nižšího stupně, který pak musí být uveden do souladu. Zde se fakticky podařil opak: obsah územního plánu Prahy jako obce je závazný pro koncept ÚP VÚC. Přitom Praha nikdy z hlediska VÚC projednána nebyla, územní plán obce je nepodařenou a zákonu se příčící syntézou územního plánu obce i VÚC. Stavební zákon na situace, kdy se ÚP VÚC týká území více krajů pamatuje: podle § 26 odst. 4 by v tomto případě schvalovala územní plán vláda, nikoli zastupitelstva krajů v samostatné působnosti, což je vzhledem k celostátnímu i mezinárodnímu významu řešení zásadních zásahů v hlavním městě i v přilehlém metropolitním regionu plně na místě. Praha musí být součástí řešeného území, protože: - jde o nejvýznamnější obec regionu i státu a jako taková objektivně v regionu i funguje a její např. dopravní stavby (velkokapacitní pozemní komunikace, letiště Ruzyně) a celkové řešení vztahů v území má výrazný dopad na celé řešené území, určuje významným způsobem uspořádání přiléhajících ploch a dopravní i infrastrukturní stavby v něm, - Praha je nejvýznamnější území státu z hlediska regionálních, nadregionálních a mezinárodních zájmů a priorit. Projednání regionálních a nadregionálních priorit je nutné již proto, aby alespoň základní kostra využití daného území byla určena závazně plánem vyššího stupně a nemohla se stát předmětem handlování na obecní úrovni, změn a revizí pod silnými komerčními tlaky. Pokud zásadní pražské záměry a investice budou projednány a schváleny na úrovni VÚC, stanou se totiž nedotknutelnými z hlediska změn a doplňků územního plánu obce, - o tom, že je možno vynechat z řešeného území klíčově významnou obec zákon nic neříká. Je tedy zřejmé, že s něčím takovým není počítáno. Argument, že jde nejen o obec, ale i o kraj, neobstojí. Velké územní celky mohou zahrnout i území více krajů, nikde v zákoně není stanoveno, že by se povinně měly vždy VÚC definovat právě jako území kraje. Stavební zákon v § 9 odst. 2 pouze určuje, že ÚP VÚC se zpracovává pro vymezené území více obcí, popřípadě okresů. Stavební zákon dokonce pamatuje i na situace, kdy se ÚP VÚC týká území více krajů: podle § 26 odst. 4 by v tomto případě schvalovala územní plán vláda, nikoli zastupitelstva krajů v samostatné působnosti, což je vzhledem k celostátnímu i mezinárodnímu významu řešení zásadních zásahů v hlavním městě i v přilehlém metropolitním regionu plně na místě. Je proto nutno konstatovat, že přijaté "řešení" není v souladu se zákonem a snaží se obejít účel a cíle územního plánování i některá zcela konkrétní ustanovení stavebního zákona (§ 30), akceptuje bez šance na projednání nepřijatelný a nezákonný hybrid územního plánu obce Praha a nesnaží se stanovit a hájit na jejím území regionální a nadregionální priority. Projednání a schválení takového plánu bude znamenat pouze pokračování nezákonné praxe selhávání územního plánování v Praze. 8. Nebylo předloženo zadání, jež má projednávaný koncept splňovat. Na dotaz bylo pořizovatelem sděleno, že za zadání tohoto konceptu je považován materiál "územní a hospodářské zásady a souborné stanovisko pro zpracování návrhu územního plánu VÚC Pražského regionu" schválený náměstkem ministra pro místní rozvoj dne 7.5. 1998. Tento materiál však není řádně projednaným zadáním pro zpracování konceptu ve smyslu zákona, ale písemností jiného účelu a tento materiál ani při projednání nebyl dostupný. Nelze tedy ověřit v rámci projednání konceptu, že odpovídá zadání a že toto zadání je naplněno. Při přípravě, zpracování a veřejném projednání konceptu chyběl údajně ztracený, ale stále platný Územní plán VÚC rajónu Pražské středočeské aglomerace z roku 1976 ve znění změn a doplňků z roku 1986 a 2.změn a doplňků provedených vl. nař. č. 516/1995 Sb. Tato situace se nám zdá velmi podivná a tvrzení zpracovatele konceptu o tom, že on tento plán nepotřeboval, se nám zdá ještě podivnější. Za občanské sdružení ARNIKA Ing. Petr Hrdina místopředseda sdružení Chlumova 17, Praha 3